Mnozí prvovýrobci stále vidí jako jedinou cestu k zisku maximální výnos za nejvyšší možnou realizační cenu. Často si neuvědomují, že stejný efekt přináší i snižování jednotkových nákladů. Progresivní zemědělský systém Ekotech umožňuje efektivní zakládání porostů a zvyšuje produktivitu práce.
Systém Ekotech rozpracovala společnost Monsanto s cílem nabídnout prvovýrobcům ucelený systém hospodaření v zemědělství. Jde o spojení herbicidů, osiv a agrotechnických postupů, které efektivně řídí náklady a rentabilitu pěstování plodin. Zájemci si mohli prohlédnout systém Ekotech v pěstitelské praxi na pozemcích Ing. Bronislava Formánka v okolí Hrušovan nad Jevišovkou. S využitím této technologie hospodaří již několik let. Exkurze do porostů doplnily ukázky technologických linek a strojů na zpracování půdy a setí plodin, novinky v dopravní a aplikační technice a předváděcí jízdy traktorů.
Výsledky v kukuřici
Základem systému Ekotech je půdoochranné zpracování půdy, které vyžaduje předseťovou aplikaci herbicidu Roundup. Zájemci v doprovodu Ing. Aleše Jedličky ze společnosti Monsanto ČR, s. r. o., navštívili porosty kukuřice, slunečnice, řepky a pšenice jarní. První zastávka směřovala k hybridní kukuřici DKC 3511. Porost byl založen 4. května po předplodině – ozimé pšenici. Ing. Jedlička popsal hlavní agrotechnické zásahy v rámci minimálního zpracování půdy. „Podmítku a přípravu půdy zajistil exaktní podmítač Vario (náklady 2x 670 korun na hektar). Plevele zlikvidoval herbicid Roundup Rapid v dávce jeden litr (450 korun na hektar). Setí s hnojením obstaral secí stroj Kinze (1100 korun na hektar), zapravilo se 100 kilogramů dusíku a 24 kilogramů fosforu. Ochranu proti plevelům zajistil preemergentní postřik v kombinaci Guardian Safe Max + Click 500 SL v dávce 2,5 a 1,5 litrů. Závěrečnou operaci – kultivaci a přihnojení - měl na starosti kultivátor PPL-8.“
Podle kalkulací pracovníků společnosti Monsanto by veškeré přímé náklady měly dosáhnout přibližně 21 500 korun na hektar. Při uvažovaném výnosu 10 tun a realizační ceně 2500 korun za tunu merkantilu by hrubý zisk, přesněji příspěvek na úhradu zisku a fixních nákladů, tvořil 3450 korun na hektar.
Druhý předvedený porost, hybridní slunečnice Itanol, měla stejnou předplodinu – ozimou pšenici. Uplatnila se u ní podobná agrotechnika jako v případě kukuřice. Výjimkou bylo dávkování dusíku – 60 kilogramů na hektar. Ochranu proti plevelům zajistila kombinace Guardian Safe Max + Afalon 45 SC v dávce 2 a 1,2 litrů. Jednomu z přítomných zemědělců připadala hustota porostu slunečnice nedostatečná podobně jako u předchozího pole s kukuřicí. Podle Ing. Jedličky na tom má podíl místní problém s drátovci a slabší výsevek na souvrati.
„Sklizeň nažek by měla dosáhnout 2,7 tuny z hektaru a realizační cena 5900 korun za tunu,“ odhadl Ing. Formánek. Celkové přímé hektarové náklady na plodinu vyčíslil téměř na 13 800 korun. Rozdíl výnosů a přímých nákladů na plodinu tak činí 2165 korun na hektar.
Řepka a jarní pšenice přesvědčily
Další ukázka, řepka Catonic, měla přítomné přesvědčit, že pozitivně reaguje na minimalizaci zpracování půdy. Přestože podmínky v okolí Hrušovan nad Jevišovkou nejsou pro řepku ideální, podle vyjádření Ing. Jedličky porost odpovídá vynaloženým vstupům. Sled agrotechnických operací byl následující: podmítka podmítačem Vario (670 korun na hektar), příprava seťového lůžka kompaktorem (450 korun na hektar), setí s hnojením strojem Great Plains (1100 korun na hektar). Dávkovalo se 120 kilogramů dusíku a 27 kilogramů fosforu. K herbicidní ochraně Ing. Formánek použil kombinaci Lasso MTX + Command v množství 3,5 a 0,15 litrů. Kalkulované přímé náklady na plodinu dosahují téměř 11 600 korun na hektar. Při výnosu 2,5 tuny semen z hektaru a realizační ceně 6500 korun lze očekávat příjem z hektaru 16 250 korun. Hrubý zisk, respektive příspěvek na úhradu, by tak činil 4655 korun na hektar.
Nejvyššího hektarového zisku – 5304 korun – by podle plánu měla dosáhnout pšenice jarní, odrůda Aranka. Ve srovnání s předchozími plodinami je to dáno zejména nejnižšími přímými hektarovými náklady ve výši 9700 korun. Sklizeň pět tun z hektaru a realizační cena tři tisíce korun za tunu zrnu by zajistily příjem patnáct tisíc korun.
Krátce k agrotechnice. Talířový podmítač připravil pozemek (s náklady 670 korun na hektar), setí s hnojením zajistila mechanizace Great Plains (1100 korun na hektar). Dávkovalo se 90 kilogramů dusíku a 60 kilogramů fosforu. Ochranu proti plevelům zajistil přípravek Agritox v dávce 1,5 litru.
Závěrem praktických ukázek Ing. Jedlička poznamenal, že mnoho zemědělců ze severní Moravy přichází s vysokým očekáváním a mnohdy jsou ze stavu porostů v systému Ekotech zklamaní. „Je třeba si uvědomit, že porosty odrážejí výši vynaložených vstupů a podle toho také vypadají výnosy,“ uzavřel Ing. Jedlička.
Podle vyjádření Ing. Františka Václavíka, manažera technologického vývoje ze společnosti Monsanto, se systém Ekotech uplatňuje ve vztahu ke konkrétním plodinám. Jak odhadl, v rámci České republiky zaujímá 40 % až 50 % osevních ploch řepky, 60 % až 70 % ploch ozimých obilnin a 40 % až 50 % ploch kukuřice. „V Čechách , na Moravě a ve Slezsku máme 25 partnerských farem, na kterých pravidelně předvádíme systém Ekotech, včetně technologických řešení.“
Přetlačí Bt-kukuřice ozimé obilniny?
V souvislosti s povinným přimícháváním biopaliv očekává Ing. Václavík v příštích letech výrazný nárůst osevních ploch kukuřice. Výroba biopaliv už nyní znatelně ovlivňuje chování prvovýrobců a společnost Monsanto nabízí systém Ekotech vhodný také k efektivní výrobě biogenních pohonných hmot. Za tímto účelem by pěstitelé a zpracovatelé měli vytvářet vertikální aliance. Podle představ Ing. Václavíka by integrální roli měl hrát dodavatel vstupů, který prvovýrobci zajišťuje možnosti odbytu díky kvalitním technologiím a výkonným odrůdám. „Očekáváme, že se naše hybridy Dekalb při výrobě bioetanolu určitě prosadí. Hovoří pro ně o pět až deset procent vyšší obsah škrobu. Mnozí investoři pochopili, že dimenzovat zpracovatelské jednotky dimenzované pouze na zrno hustě setých obilnin značně limituje flexibilitu výroby,“ doplnil vzápětí Ing. Václavík.
Ing. Lukáš Lička, marketingový manažer společnosti Monsanto, vidí budoucnost výroby kukuřičného biolihu výhradně v geneticky modifikovaném osivu. „V Německu mnoho lihovarů dosahuje pouze dvoutřetinové výtěžnosti fermentace. Je to dáno napadením rostlin zavíječem, což představuje vstupní bránu pro fuzária a vznik mykotoxinů, které omezují kvasné procesy.“
