Kdo by neznal statný keř s převislými, ostnitými větvemi, který v pozdním létě a na podzim červeně zbarvuje své plody, známé jako šípky. Teprve od středověku se o šípcích hovoří jako o podpůrném prostředku proti onemocnění z nachlazení. Droga se získává sběrem šípků v přírodě nebo i plantáží, kde se pěstují kultivary s výnosem až 40 q/ha.
Snadno dostupný zdroj vitamínů
Kdo by neznal statný keř s převislými, ostnitými větvemi, který v pozdním létě a na podzim červeně zbarvuje své plody, známé jako šípky. Teprve od středověku se o šípcích hovoří jako o podpůrném prostředku proti onemocnění z nachlazení. Droga se získává sběrem šípků v přírodě nebo i plantáží, kde se pěstují kultivary s výnosem až 40 q/ha.
Šípek nebo také růže šípková (Rosa canina) je nejen u nás, ale i v celé Evropě a zčásti i Asii hojně rozšířeným a všeobecně známým statným keřem. Někdy v květnu nebo červnu upoutá svými dvou až třícentimetrovými růžovobílými květy, které vábí velké množství nejrůznějšího hmyzu. Plodem je šípek – dužnatá češule, ve které jsou chmýřité nažky. Na vrcholu každého červenavě zbarveného plodu je zbytek základů kalichu. Je to na stanoviště nenáročný druh, který najdeme na prosluněných místech od nížin až do hor.
Šípek je příležitostnou potravou ptáků a lesní zvěře. Využívá se ve farmacii a lékařském průmyslu. Drogy, která vedle značného množství vitamínu C obsahuje také některé vitamíny skupiny B, dále karoten a další látky, včetně organických kyselin a tříslovin, se využívá k přípravě bylinkových čajů. Odvaru nebo výluhu ze sušených drcených šípků se užívá také při chorobách ledvin a močového měchýře. Prokázal se i jeho blahodárný účinek při zvýšené krvácivosti dásní. Nejen pro bohatý zdroj vitamínů, ale i pro lahodnou chuť se v domácnostech i průmyslu šípky využívají také v čerstvém stavu pro přípravu marmelád, džemů apod. Jako vynikající se hodnotí domácí šípkové víno.
Sbírají se vyzrálé a dobře vybarvené šípky, bez sebemenších známek poškození. V lidovém léčitelství je zažité sbírat plody až po prvních mrazících (snad proto, aby se z plodů louhováním získalo maximální množství účinných látek). Podle některých údajů se však doporučuje sbírat šípky ještě dříve, aby dužnaté plody nepodléhaly zkáze. Suší se v nízkých vrstvách, aby se šípky nezapařily; dosušují se umělým teplem do 40 oC. Správně usušené plody neztrácejí svoji červenou barvu a po rozdrcení „chrastí“.
Šípkové keře jsou i důležitým krajinotvorným prvkem. Pro některé živočichy mají tyto trnité keře i ochranný význam. Jiných „služeb“ využívají například ťuhýci, kterým slouží jako věšák na ulovenou potravu. Ptáci si na trny potravu v podobě různých bezobratlých, ale i drobných obratlovců (například myší) nejen napichují, ale pomocí nich i porcují.
