Houbové choroby obilnin patří mezi významné škodlivé organismy, které jednak mohou snížit výnos zrna, ale také negativně ovlivnit jeho kvalitu. Houby usídlené na sklizeném zrnu mohou také zhoršit zdravotní stav hospodářských zvířat přímo nebo přes vylučované mykotoxiny při jeho zkrmování.
Tyto mykotoxiny nebo samotné houbové částice mohu poškozovat nejen zdraví hospodářských zvířat, ale i lidí.
Pro výše uvedené důvody, je účelné provádět ochranu porostů obilnin před houbovými chorobami. Usměrněná ochrana obilnin proti chorobám by měla být založena na preventivním použití fungicidů, tj. ochraně ještě nenapadených částí rostliny, které rozhodují o výši výnosu a kvalitě produktu. Žádná z fungicidních látek nemá kurativní – léčebný účinek.
Preventivní aplikace fungicidů by měla vycházet z konkrétní znalosti každého jednotlivého porostu, jeho vývojové fáze a aktuálního zdravotního stavu a také musí vzít do úvahy průběh či lépe předpověď počasí. Důležitá je i znalost citlivosti či odolnosti odrůdy vůči houbovým chorobám.
Tento příspěvek se zaměří na termíny, kdy vstupovat do porostu, co tam hledat a při jakém stupni výskytu choroby je účelné provést ochranu fungicidy.
Stéblolam
Původce pravého stéblolamu houba Pseudocercosporella herpotrichoides může vyvolat první příznaky již na podzim v podobě světle hnědých podlouhlých skvrn na pochvách mladých rostlin. Později dole na stéble mohu být oválné skvrny uvnitř světlé a s tmavším okrajem. Tyto skvrny nejsou ostře ohraničené od zdravého pletiva.
První infekce mohou být již na podzim, infekce se šíří i během zimy pokud je vlhké a relativně teplé počasí. V časném jaru je šíření houby podporováno chladným a vlhkým počasím. Mezi další dispoziční vlivy patří brzy setý, hustý a bujný porost, rovněž také těžší tzv. „pšeničné“ půdy a náchylná odrůda. Naopak suchý podzim, mrazivé zimní měsíce a suché časné jaro působí tlumivě na výskyt choroby.
Nutnost ošetření porostu je možno stanovit na základě prognostického a signalizačního systému, který provozuje Státní rostlinolékařská správa.
Pro rozhodnutí o použití fungicidu každého porostu jsou vodítkem následující kritéria.
Pšenice ozimá – Pokud v růstové fázi 29 – 32, tj. konec odnožování až objevení druhého kolénka, je nalezeno 15 – 25 % stébel hlavní odnože s příznaky napadení v podobě světle hnědých podlouhlých skvrn na pochvách nebo více než 15 % rostlin má příznaky napadení pod první sloupnutou listovou pochvou v podobě oválné skvrny uvnitř světlé a s tmavším okrajem, potom je použití fungicidu opodstatněné.
Aplikace fungicidu se provádí v růstové fázi 30 – 32, tj. rychlé prodlužování listových pochev a vzpřimování porostu až objevení druhé kolénka.
Ječmen ozimý - Pokud v růstové fázi 29 – 31, tj. konec odnožování až objevení prvého kolénka, je nalezeno více než 40 % rostlin s příznaky napadení v podobě světle hnědých oválných skvrn, potom je použití fungicidu opodstatněné.
Aplikace fungicidu se provádí v růstové fázi 29 – 32, tj. konec odnožování až objevení druhé kolénka.
Žito ozimé, tritikale - Pokud v růstové fázi 29 – 32, tj. konec odnožování až objevení druhého kolénka, je nalezeno více než 50 % rostlin s příznaky napadení v podobě světle hnědých oválných skvrn, potom je použití fungicidu opodstatněné.
Aplikace fungicidu se provádí v růstové fázi 29 – 32, tj. konec odnožování až objevení druhé kolénka.
Padlí travní na pšenici
Pšenice jako druh má svojí specializovanou formu padlí Erysiphe graminis f.sp. tritici, která nepřechází na jiné obilné druhy. Rovněž i ostatní druhy obilnin mají své specializované formy této houby s obdobnými vlastnostmi. Pšenice je tolerantnější k časnějšímu napadení ve fázi odnožování až sloupkování než ječmen, ale při napadení praporcového listu a klasu reaguje snížením kvality a výnosu zrna.
Padlí přezimuje hlavně na spodních pochvách a na jaře vytváří bílé kupky s obrovským množstvím konidií, které se velmi snadno šíří. Pokud jsou na jaře vlahé dny, tak již za tři až pět dnů po infekci se objeví nové kupky a je-li stejný průběh počasí, tak reálný nástup epidemie. Šíření padlí podporuje delší průběh vlahého, relativně suchého a oblačného počasí. Jeho vyšší výskyt je podmíněn vysokou vzdušnou vlhkostí. Naopak delší období s vysokými teplotami a intenzivního slunečního svitu mohou tlumit nebo i přerušit průběh epidemie.
Možný výskyt padlí sledujeme v porostu od fáze 30, tj. od počátku sloupkování.
Pokud v růstové fázi 37 – 59, tj. od objevení posledního listu do konce metání, je v průměru více než 70 % horních tří listů je napadeno padlím, potom je možno použít fungicidy.
Braničnatky
Původci listových skvrnitostí pšenice Septoria tritici, Septoria nododum nebo Ascochyta sp. vyvolávají obdobné, obtížně rozlišitelné, žlutavé vřetenovití skvrny asi 10 mm dlouhé a několik mm široké. Pletivo skvrn zasychá a hnědne. Podle původce skvrnitosti se na plevách a pluchách mohou objevit hnědofialové tečky.
Ve vlhkých regionech a za deštivého průběhu počasí patří braničnatky k závažným chorobám pšenice. Pokud výskyt skvrn zůstane lokalizován na spodní patro listů, potom ztráty nebývají významné.
Napadení porostu podporují četné deště od metání do konce květu. Optimum pro rychlý vývoj houby je teplota okolo 20 °C a vysoká relativní vlhkost vzduchu. K dalším dispozičním faktorům patří vysoké dávky dusíku, hustý porost, zkrácení délky stébla, pozdní odrůda. Optimum pro rychlý vývoj houby je teplota okolo 20 °C a vysoká relativní vlhkost vzduchu. Pravděpodobnost škodlivého výskytu je podmíněna delším obdobím vlhkého počasí v průběhu sloupkování.
Výskyt příznaků způsobených braničnatkami sledujeme v porostu od fáze 31, tj. od vytvoření prvního kolénka.
Pokud v růstové fázi 37 – 59, tj. od objevení posledního listu do konce metání, jsou na horních třech listech nalezeny příznaky v podobě žlutavých vřetenovitých skvrn, které hnědnou a zasychají, potom je možno aplikovat fungicidy při méně vlhkém počasí při výskytu 15 – 40 % napadených listů nebo při trvajících srážkách již při výskytu 5 – 15 % napadených listů.
Rez plevová
Od brzkého jara se mohou na listech pšenice vyskytovat prosvětlené proužky a záhy se na nich objevit citrónově žluté, pukající kupky letních výtrusů houby Puccinia striiformis, uspořádané podél listových žilek. Pružky splývají v dlouhé pruhy a kupky se objeví na plevách, pluchách i obilkách. V porostu je možné při silném počátku epidemie zpozorovat zřetelná žlutá ohniska napadených rostlin.
Výskyt je ovlivněn případným atlantickým průběhem podnebí s mírnou vlhkou zimou a chladnými vlhkými léty. Epidemie je podmíněna přítomností náchylných odrůd v oblasti a přezimující houbou a průběhem vlhké mírné zimy následované chladným časným jarem, kdy se spory houby mohou tvořit již při 2 °C. Dispozičním faktorem jsou i vysoké dávky dusíku. Teploty nad 20 °C a setrvalé horké počasí brzdí epidemii.
Možný výskyt rzi plevové sledujeme v porostu od fáze 30, tj. od počátku sloupkování.
Pokud v růstové fázi 31 – 39, tj. od objevení prvního kolénka až po plně vyvinutý praporcový list, je na 5 % odnoží zjištěn výskyt kupek rzi, se doporučuje použití fungicidů.
Pokud se během sloupkování tj. od fáze 31 objeví ohniska rzi, aplikuje se fungicid bez ohledu na počty napadených odnoží.
Pokud během metání, tj. od fáze 51, jsou zjištěny kupky na 15 % odnoží na náchylné odrůdě, při chladném a vlhkém počasí, potom se doporučuje aplikace fungicidů.
Rez pšeničná
Původce této rzi houba Puccinina triticina je teplomilná. Obvykle na přelomu června, července i později se objevují většinou na líci listů pšenice okrově hnědé až rezavě červené kupky, které pukají.
Časté rosy a teploty okolo 15 – 20 °C podporují šíření choroby, což je až v časném létě, šíří se i za sucha a vysokých teplot. Mezi dispoziční faktory patří vysoké dávky dusíku.
Možný výskyt rzi pšeničné sledujeme v porostu od fáze 37, tj. od objevení posledního listu.
Pokud ve fázi 39, tj. těsně před metáním se vyskytují okrově hnědé až rezavě červené kupky na 5 – 15 % odnoží (u silně náchylných odrůd 5 %), potom je možné provést aplikaci fungicidů.
Pokud ve fázi 59, tj. konec metání se vyskytují okrově hnědé až rezavě červené kupky na 10 – 20 % odnoží (u silně náchylných odrůd 10 %), potom je možné provést aplikaci fungicidů.
Padlí travní na ječmeni
Původce padlí travního na ječmeni houba Erysiphe graminis f.sp. hordei nepřechází na jiný druh. Na lící listů tvoří bílé kupky mycelia, někdy se může z počátku objevit chlorotické zabarvení. Při časném napadení rostlin již v konci odnožování se zvyšuje riziko ztrát.
Ječmen je nejvíce náchylný k infekci od počátku odnožování do konce sloupkování. Šíření padlí je podporováno vlahým, relativně suchým počasím, s občasnými přeháňkami a zvýšenou oblačností. Naopak trvalejší horké, suché počasí s intenzivním slunečním svitem rozvoj epidemie tlumí.
Možný výskyt padlí sledujeme v porostu od fáze 21, tj. od počátku odnožování.
Pokud ve fázi 29 – 39, tj, konec odnožování až plný vývin posledního listu, má většina odnoží výskyt kupek padlí na některém z horních třech listů, potom je možno provést aplikaci fungicidů.
Hnědá skvrnitost ječmene
Na listových čepelích jsou podélné hnědé skvrny, které mývají příčné proužky, ale toto tzv. síťování se nemusí vždy projevit. Silně napadené rostliny původcem choroby houbou Drechslera teres mohou mít zahnědlé špičky zrn.
Rozvoj choroby je podporován chladným a vlhkým počasím na jaře. Při časném napadení rostlin ve fázi sloupkování může dojít k výrazným ztrátám. Riziko epidemie se zvyšuje za deštivého, chladného, jarního počasí.
Možný výskyt skvrn hnědé skvrnitosti a rychosporiové skvrnitosti sledujeme v porostu od fáze 30, tj. od počátku sloupkování. Vzhledem ke spektru účinnosti fungicidů lze tyto skvrny sčítat a neodlišovat od sebe.
Pokud ve fázi 30 – 39, tj. vzpřimování porostu až plný vývin posledního listu, je napadeno 20 – 30 % druhých až čtvrtých listů shora, potom je možné aplikovat fungicidy.
Rynchosporiová skvrnitost ječmene
Na listech je možno pozorovat oválné až podélné skvrny, často zašpičatělé, které později mají tmavohnědý, ostře ohraničený okraj.
Tato skvrnitost je chorobou v chladných a především vlhkých obdobích s bohatými srážkami již na podzim. Citlivější je ozimý ječmen. Jarní epidemie nastupuje později než u hnědé skvrnitosti a je podmíněna mírnými teplotami do 20 °C a častými přeháňkami během sloupkování.
Možný výskyt skvrn rychosporiové skvrnitosti a hnědé skvrnitosti sledujeme v porostu od fáze 30, tj. od počátku sloupkování. Vzhledem ke spektru účinnosti fungicidů lze tyto skvrny sčítat a neodlišovat od sebe.
Pokud ve fázi 37 – 39, tj. od objevení posledního listu do plně vyvinutého praporcového listu, je napadeno 20 – 30 % druhých až čtvrtých listů shora, potom je možné aplikovat fungicidy.
Pravidelné vyhodnocování výskytu houbových chorob v každém porostu v závislosti na průběhu počasí a jeho předpovědi je pokladem při rozhodování o potřebě chemického ošetření. Výběr konkrétního fungicidního přípravku potom závisí na spektru jeho účinnosti, způsobu účinku, délce jeho působení a dalších faktorů, které je třeba vzít do úvahy.
Použitá literatura u autora.
Text a foto
Ing. Pavel Talich
Planá nad Lužnicí
