Šlechtění rostlin ve vesmíru začalo už asi před čtvrtstoletím. Výsledkem jsou odrůdy, které se běžně využívají ve světě. V současnosti se výzkum zaměřuje také na vesmírné pěstování rostlin. Tím by se zajistily nové možnosti produkce potravin pro stále se zvyšující populaci na Zemi.
Problematikou využití vesmíru nejen pro produkci, šlechtění a pěstování rostlin se zabývali přednášející na semináři s názvem Vesmírné biotechnologie, který se uskutečnil na půdě Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Akci uspořádal spolek pro podporu a rozvoj biotechnologií BIOTRIN, z. s. Hlavním cílem semináře bylo seznámit účastníky s potenciálem vesmírných biotechnologií pro šlechtění rostlin a shrnout dosavadní poznatky v této oblasti.
V úvodu semináře vystoupila prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc., předsedkyně spolku BIOTRIN. Uvedla, že se vědcům podařilo nalézt živé mikroorganismy na pláštích družic, které se vrátily z vesmíru. Jejich existenci lze vysvětlit dvěma teoriemi. Podle jedné z nich mikroorganismy na družici odletěly ze Země a přežily ve vesmíru. Podle druhé teorie pravděpodobně jde o mimozemské organismy. Na otázku, která z teorií je správná, ale zatím neumí nikdo odpovědět.
S první odbornou přednáškou vystoupil RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. Ve svém vystoupení se zaměřil na otázku vzniku a vývoje života.
Co je to vlastně život? Definice se různí. Například NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír v USA) podle své definice uvádí, že život představuje otevřený systém schopný rozmnožování a vývoje.
V jaké oblasti na Zemi vznikl život, není dosud jasné. Existují různé teorie. Podle jedné z nich v mořích, podle druhé při výbuchu podzemní sopky a podle třetí se na Zemi dostal vesmíru. Také vědci stále nedokážou odpovědět na otázku, zda dříve vznikla bílkovina nebo ribonukleová kyselina (RNA).
Nejstarší živé organismy na světě se nazývají stromatolity, jejichž stáří se odhaduje na téměř čtyři miliardy let. Nacházejí se v Austrálii ve Žraločí zátoce. Jedná se o sinice, které přežily bez jakékoli změny až do současnosti.
Doc. Kejnovský vysvětlil, že přibližně tři miliardy let obývaly svět jen jednobuněčné organismy. To představuje asi osmdesát procent dějin veškerého života. Teprve před zhruba 530 milióny let se začaly vytvářet vícebuněčné druhy a následně vznikly základní taxony.
V současné době je na světě známo asi deset tisíc druhů virů. Existuje jich však mnohem více, asi dvě stovky tisíc. Vědci se přou o to, jestli jsou viry živé organismy. Panuje názor, že ano. Dokážou ale žít jen v buňce hostitele. Mimo ni ale nejsou schopné autonomního života.
Původ virů není znám, existují různé protichůdné teorie. Nedávno byly objeveny takzvané obří viry, které jsou srovnatelné s bakteriálními genomy. Dokonce mají své parazity. Tím se stírá křehká hranice mezi viry a buněčnými organismy.
