V okamžiku, kdy je stále velká část brambor na poli, pořádá na konci července společnost MEDIPO AGRAS H. B., spol. s r. o., Havlíčkův brod ve spolupráci se Zemědělským družstvem Olešná polní den věnovaný právě této plodině. Nejinak tomu bylo i v letošním roce. I přes stále pokračující vegetaci zde zazněli aktuální informace týkající se situace na polích i na trhu s bramborami.
V posledních desetiletích se plochy brambor u nás výrazně snížily. Stále platí, že hlavní producenty brambor najdeme v Kraji Vysočina, ve Středočeském a také Jihočeském kraji. I v těchto regionech se ale momentálně sází brambory jen na zlomek dřívějších ploch. Minulostí jsou plochy brambor překračující hranici 100 tisíc hektarů tak, jak tomu bylo na počátku devadesátých let minulého století. Postupně docházelo k omezování pěstování této plodiny. Výrazný pokles pak statistiky zaznamenaly po vstupu České republiky do EU. Na to upozornil i Ing. Vlastimil Rasocha, ředitel společnosti MEDIPO AGRAS H. B., spol. s r. o., Havlíčkův Brod. V sezóně 2004/2005 se rozdíl exportu a importu ve prospěch dovozů zastavil na hodnotě přes 50 tis. tun konzumních brambor. V případě sadby se tehdy dovezlo o 1400 tun více, než kolik se vyvezlo. Až na jedinou výjimku v následujícím roce pokračoval trend negativní bilance zahraničního obchodu s touto komoditou. Od roku 2013/2014 se zahraniční obchod dostal přes hranici 100 tisíc tun ve prospěch dovozu. V roce 2020/2021 se dovezlo do ČR o 152 560 tun více konzumních hlíz, než kolik se vyvezlo. V případě sadby to bylo o 6374 tuny.
V současné době se plochy brambor ustálily na hranici přibližně 25 až 30 tisíc hektarů. Loni bylo v tuzemsku sklizeno přibližně 850 tisíc tun brambor ze zhruba 30 tisíc hektarů půdy, z toho od drobných pěstitelů pocházelo kolem 150 tisíc tun. Pro letošní rok zemědělci osázeli bramborami 22 824 hektarů. Společně s domácnostmi to je celková plocha 28 972 hektarů. Výsledkem je ale situace, kdy nevyrábíme dostatečné množství konzumních a sadbových brambor pro vlastní spotřebu. Český bramborářský svaz (ČBS) i ministerstvo zemědělství usilují podle předsedy ČBS Josefa Králíčka o dosažení plné soběstačnosti do roku 2030, avšak zemědělci často dávají přednost jiným plodinám kvůli vysoké rizikovosti pěstování brambor, vyšší pracnosti a především nejistému odbytu, protože ceny dovážených brambor jsou někdy i pod výrobními náklady domácích pěstitelů.
Příležitost pro skladování
Ing. Rasocha pravidelně na polním dnu v Olešné připomíná, že bramborářství u nás je plně integrováno s tímto segmentem v Evropské unii. Podle něj se i ceny za české brambory určují v závislosti na cenové úrovni nastavené v hlavních bramborářských oblastech EU, které najdeme ve Francii a Německu. „U nás je po většinu roku cena vyšší o dopravu. Nicméně může nastat situace, kdy jsou ceny nižší než v Německu nebo Francii,“ zdůraznil. To podle něj nastává v létě a na podzim, kdy je u nás krátkodobý přebytek brambor na trhu. Vytváří se tlak na cenu a v ten okamžik se může dostávat níže než je tomu v západní Evropě. Na konci sezóny ale vždy převládne dovoz a ceny pak odpovídají úrovni ve zmiňovaném Německu nebo Francii. Podle Ing. Rasochy to je již několik let dobrá příležitost pro investice do skladování této komodity.
Změny v loňské sezóně
Podle Ing. Rasochy ovlivňuje aktuální situaci na trhu události sezóny minulé. Uplynulé období výrazně ovlivnila pandemie Covid-19. Opatření vyhlášená jednotlivými státy loni na jaře měla za následek výrazný pokles zájmu o odbyt hranolků. Důvodem je fakt, že asi tři čtvrtiny produkce se uplatňuje v segmentu hotelů, restaurací a cateringu. Zpracování brambor na hranolky se téměř zastavilo a to vytvořilo přebytek. Přes léto 2020 se situace příliš nezměnila a nepříznivý stav pokračoval i v následujících měsících. Přebytek hranolkových brambor a malý odbyt od zmiňovaných poskytovatelů služeb vytvářel tlak na cenu konzumních brambor již v době loňské sklizně. Zároveň sice došlo k nárůstu prodeje brambor v obchodní síti, to ale situaci příliš nezměnilo. „Bramboráři tak za sebou mají jednu z nejhorších sezón,“ hodnotil Ing. Rasocha a připomněl, že jednotlivé státy EU zvolili různé formy pomoci svým pěstitelům, jak se vypořádat s přebytky. Popisované problémy s odbytem mohly způsobit pokles pěstebních ploch v letošním roce, téměř ve všech hlavních pěstitelských oblastech.
Dalším faktorem byl průběh povětrnostních podmínek během letošního jara. Chladné jaro komplikovalo zakládání porostů jařin včetně brambor. To se v červnu projevilo i na sklizni raných brambor. Jejich sklizeň začala kvůli chladnějšímu jaru oproti jiným rokům zhruba o dva týdny později. Obchodníci je začali prodávat přibližně ve třetím červnovém týdnu. Výraznější pokles cen pěstitelé tehdy nepředpokládali. Kvalita sklízených brambor byla odhadována jako dobrá.
Obtížné prognózy
Uvedené povětrnostní podmínky měly vliv na vývoj později sklízených porostů. Jak uvedl Ing. Rasocha, rostliny měly na přelomu července a srpna velmi vyvinuté nadzemní části. To samé se ale nedalo říci o hlízách. Jejich vývoj byl opožděn, což se projevilo i na prvních odkopech, které se provádějí vždy před konání popisovaného polního dne. „O konečném výnosu se ale bude rozhodovat v následujících týdnech. Zatím ale nelze ani odhadovat, že budou výrazně dobré,“ shrnul na konci července ředitel společnosti MEDIPO AGRAS H. B.
Podobné nejasnosti jsou podle Ing. Rasochy i v případě situace na evropském trhu a očekávaného cenového vývoje. Tak, jak cenu brambor negativně ovlivnil loni epidemiologická situace, může se cena opakovat i letos na podzim. To ale zatím nelze odhadnout, dodal Ing. Rasocha.
