Ochrana ovoce před chorobami a škůdci, to bylo hlavní téma odborného semináře v Milovicích u Hořic. Téměř sto padesát účastníků tam mělo možnost získat nejnovější poznatky z výzkumu. Mohli si rovněž připomenout realitu počasí v průběhu letošní pěstitelské sezóny, která nebyla moc příznivá, s následnými důsledky pro výskyt chorob a škůdců.
Odborný seminář pro pěstitele tradičně připravil Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o., ve spolupráci s Ovocnářskou unií ČR a dalšími organizacemi.
Letošní sezóna nebyla z hlediska klimatických podmínek a jejich vlivu na výskyt chorob v sadech k pěstitelům příliš vstřícná,“ začal svou přednášku Ing. Miroslav Lánský z VŠÚO Holovousy, s. r. o. Jako obvykle se totiž v této podkrkonošské lokalitě sledoval průběh teplot a srážek v jednotlivých měsících. Přestože v únoru a březnu slibovalo počasí ideální podmínky, teplotně velmi nadprůměrný duben byl začátkem řady odchylek od normálu.
Počasí chorobám přálo
Se čtvrtým měsícem v roce přišlo na území České republiky předčasně léto s denními teplotami, které ve statistikách odpovídají spíše měsíci červnu. V průměru byly naměřeny hodnoty až o deset stupňů Celsia vyšší, než je pro duben typické. Naproti tomu se jednalo o velmi suchý měsíc se sumou srážek jen 2,1 mm, takže zatím nebyly vytvořeny podmínky pro napadení strupovitostí.
„Přestože teplotní průměry v měsících květnu, červnu a červenci byly přibližně na hranicích normálu, vyznačovaly se velkým kolísáním, což mělo v mnoha případech pro vývoj plodů fatální následky,“ uvedl Ing. Lánský. Například denní teploty v květnu často vystoupily na hodnoty okolo 25 ºC, zatímco v noci klesly téměř k bodu mrazu. To bylo příčinou poškození plodů a objevila se i zvýšená rzivost. Dost bylo i srážek, takže pěstitelé museli veškeré úsilí zaměřit na potlačení strupovitosti, pro kterou vytvořilo počasí téměř ideální podmínky.
Více než velké rozdíly teplot činilo sadařům v měsíci červnu velké problémy především pravidelné rozložení srážek, jež téměř neumožňovalo, aby postřik na stromech vydržel. Podobně tomu bylo i v červenci, kdy navíc i nadále rozkolísaná teplota vedla k poškození a nedostatečnému vývinu plodů. Pokud se ale již dříve pěstitelům podařilo uchránit porosty před napadením strupovitostí, neměl červencový průběh počasí na její vznik příliš významný vliv. Naopak, problémem mohlo být v mnohých případech padlí, kterému příroda pro letošní sezónu připravila ideální podmínky, takže náchylnější odrůdy byly pravděpodobně napadeny.
Zejména jablka odrůdy Idared bývají při zvýšené vlhkosti v období květu infikována kališní hnilobou, jejímž původcem je houba Botryotinia fuckeliana (konidiové stadium Botrytis cinerea). V letošním roce sady dobře ochránil postřik v době květu, a to některým z přípravků Mythos 30 SC nebo Thiram Granuflo. Protože byla v průběhu jara velká část plodů poškozena deštěm a kroupami, mohlo snadno dojít k silnému výskytu moniliové hniloby plodů především u peckovin. Pravděpodobně největší účinnost v tomto případě vykazuje přípravek Horizon 250 EW, jehož výhodou je navíc krátká ochranná lhůta. Před několika lety neznámá koleotrichová hniloba třešně (Glomerella cingulata) je v současnosti problematickým patogenem. V minulosti měl vynikající účinnost přípravek Horizon 250 EW, ale v poslední době je možné, že se vytvořila rezistence, protože jeho účinnost významně klesá.
Sledujte škůdce včas
Letošní pěstitelská sezóna byla hojná i na výskyt škůdců. Jejich pravidelný monitoring včetně testování možností ochrany porostů provádějí ve VŠÚO Holovousy, s. r. o. „Výskytem škůdců by se každý pěstitel měl začít zabývat již brzy na jaře, kdy je třeba provést kontrolu těch, kteří přezimovali,“ uvedla svou přednášku o problematice škůdců Ing. Jana Ouředníčková. Podle ní je třeba zaměřit se především na vajíčka, podle nichž lze snadno identifikovat konkrétního škůdce.
V Holovousích zaznamenali na hrušních první dospělce mer již 27. února. Tito škůdci se tam vyskytují každoročně a rovněž pěstitelům mohou způsobovat nemalé problémy, neboť se u nich často vyskytuje rezistence k přípravkům na ochranu rostlin. Mery mohou přezimovat uvnitř sadů nebo i mimo ně, škodí sáním na listech i plodech a vylučováním velkého množství medovice. Důsledkem je snižování asimilace, usychání, opad plodů a oslabení růstu stromů. V závislosti na konkrétním druhu jsou mery schopny mít tři až pět generací za rok a zjišťování jejich přítomnosti v sadech se v případě vajíček a nymf provádí vizuální kontrolou (na počátku vegetace hledáme hlavně v úžlabí pupenů i na dřevě), dospělci se monitorují metodou sklepávání. Ošetřovat stromy je vhodné až po překročení prahu škodlivosti, který v době vegetačního klidu činí 0,4 vajíčka na metr dřeva nebo 20 imag na 100 větví, v době květu a krátce po odkvětu je to 10 vajíček nebo nymf na 100 listů, 40 vajíček nebo nymf na 100 listových růžic nebo 20 imag na 100 větví. Z přípravků je v závislosti na fázích vývoje škůdců možné aplikovat kaolín, oleje či larvicidy a klasické insekticidy působící na různá vývojová stadia (Sanmite 20 WP, Calypso 480 SC, Vertimec 1,6 EC, Mospilan 20 SP, Nomolt 15 SC).
Stále větší problémy způsobuje pěstitelům také vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), na kterou je zatím k dispozici pouze omezený sortiment přípravků. Původně se zdálo, že tohoto škůdce pomohou zlikvidovat zimní mrazy, nicméně silný výskyt vlnatky byl zaznamenán i letos. Přezimující nymfy sají na stromech a způsobují vznik ošklivých nádorů na kmenech i větvích, zakrňování a odumírání letorostů. Navíc produkují vatovitý exudát a medovici, což znečišťuje nejen listy a plody, ale také oděvy a pokožku lidí, kteří v sadu pracují. Nejvýznamnějším způsobem ochrany je vytvoření a udržování biodiverzity a přirozených nepřátel, kteří konkrétně v tomto případě hrají významnou roli – pokud je nezničíme neselektivními přípravky, dokážou vlnatku potlačit i z 50 a více procent. Možná je také introdukce parazitické vosičky Aphelinus mali, i když ta se v mnoha případech vyskytuje v porostu i přirozeně nebo i mechanická likvidace a pálení napadených větví. Chemicky ošetřujeme (Pirimor 50 WG, Mospilan 20 SP) až při překročení prahu škodlivosti, když je více než 5 % napadených stromů, při počtu 20 – 50 nymf na sto sklepaných větví či pět a více kolonií na 100 stromů.
Počet minoritních indikací roste
„Již více než dva roky Ovocnářská unie ČR intenzivně pracuje na rozšíření spektra povolených přípravků na ochranu rostlin v režimu minoritních indikací. Výsledkem je prozatím dvanáct nových registrací a několik dalších přípravků v povolovacím řízení,“ sdělil posluchačům předseda unie Ing. Martin Ludvík. Cílem jeho přednášky bylo seznámit pěstitele s novinkami právě v oblasti možností použití chemikálií v ovocných sadech. V nedávné době byly orgány státní správy konkrétně schváleny následující minoritní indikace:
- přípravek Ekol, který zlepšuje vlastnosti aplikační kapaliny a zvyšuje účinnost je možné použít v dávce 1 – 1,5 l samostatně a nyní nově v dávce 8/5 (???) l/ha pouze současně s přípravkem Reldan 40 EC proti přezimujícím škůdcům v jádrovinách a peckovinách,
- pro Mospilan 20 SP byla registrace rozšířena na více škůdců, takže jej lze aplikovat v případě napadení štítenkou zhoubnou v peckovinách, zobonoskami i ve slivoních, vrtulí třešňovou a květopasem peckovým (třešeň a višeň),
- Vertimec 1,8 EC je nově povolen proti roztočíku jahodníkovému na jahodníku a proti merám skvrnité a ovocné na hrušních,
- Trebon 10 F se nepodařilo rozšířit do peckovin, ale pouze proti pilatce na jabloních,
- Roundup Rapid je možné používat i v sadech broskvoní.
V řízení jsou dále Sanmite 20 WP a Delan 700 WDG, Kumulus WG, Sulka, Sulikol 750 SC a jejich rozšíření na další škůdce i plodiny.
V červnu letošního roku prošly novelizací vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích na ochranu rostlin, a vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Novinkou je zjednodušení evidence jednotlivých aplikací, možná společná evidence hnojení a pesticidů a prodloužení povinné doby testování aplikační techniky ze dvou na tři roky.
