„Cílem našeho projektu je dostat co nejvíce oxidu uhličitého pod zem a co nejméně do ovzduší. A ještě za to zemědělcům zaplatit,“ říká Václav Kurel ze společnosti Benefit Management. „Výsledným efektem je pak jejich šetrné a ziskové hospodaření.“
„S projektem Carboneg jsme přišli za zemědělci v dubnu a již dnes je o něj značný zájem,“ pokračuje Václav Kurel. „Oslovujeme jak velké zemědělské podniky s konvenčním zemědělstvím, které obhospodařují tisíce hektarů, tak střední či menší zemědělce s desítkami hektarů včetně ekologických. I z toho je zřejmé, že náš program je vhodný pro všechny zemědělce. Nemusejí do něj přihlásit celou obhospodařovanou výměru, ale mohou si ho na některých pozemcích či u různých plodin vyzkoušet. Již dnes je do projektu zapojeno na 2000 hektarů v celé České republice, od jižní Moravy po západní Čechy, kde by po sklizni měli zemědělci začít využívat doporučované zásady. Počítáme s tím, že již letos by se program Carboneg týkal v České republice celkové plochy deset tisíc hektarů. Jsem přesvědčen, že této mety v létě dosáhneme, neboť v současnosti už řada firem využívá třeba přímé setí, má k tomu techniku a samozřejmě chtějí využít i zajímavý finanční bonus.“
A jaké zásady musejí zájemci používat? „V rámci regenerativního hospodaření je třeba zachovávat nepřetržité pokrytí povrchu půdy a minimalizovat jeho mechanické narušení,“ vysvětluje Dagmar Miškovská, projektová specialistka společnosti Benefit Management. „Orba je nežádoucí, je možné sít jen do nezpracované či částečně zpracované půdy s rostlinnými zbytky. Dnes už řada zemědělců pěstuje meziplodiny, aby povrch pole nebyl dlouhou dobu obnažen, a půdu obohacuje o uhlík mulčováním. Oproti ekologickému zemědělství se u regenerativního zemědělství toleruje omezené používání herbicidů na potlačení růstu plevelů. Na pozemku je důležitá rozmanitost všech forem života, nejen pěstovaných druhů plodin, ale i půdních mikrobů, hmyzu, ptáků a hospodářských zvířat. Právě řízená pastva je jedním z hlavních principů regenerativního zemědělství.“
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 28. *
