Šednutí dužniny hlíz bramboru

Podle předpokladů byla v letošní skladovací sezóně zjišťována horší kvalita konzumních hlíz brambor, což způsobuje problémy s jejich uplatněním na trhu. Tato situace není jenom v naší republice, ale podobná je v ostatních evropských státech, kde však poškození kvality konzumních brambor je různé a především je odvislé od průběhu vegetačního období v loňském roce. Jednou z příčin zhoršení kvality konzumních brambor je poměrně vysoký výskyt tzv. šedivosti dužniny hlíz, někdy nazývané černáním dužniny.

Jedná se o neparazitickou, tedy fyziologickou (abiotickou) chorobu. Ta je vyvolána změnou enzymatických pochodů v hlíze, kdy v dužnině jsou šedé, namodralé až tmavé skvrny s různou barevnou intenzitou. Nejčastěji bývají rozmístěné těsně pod slupkou. Šedivá skvrna se pak může rozšiřovat a výjimečně může zasáhnout většinu části dužniny hlízy. Tyto skvrny vznikají důsledkem oxidace fenolů fenoloxidázou postupně až na modrošedý melanin. Výskyt šedivosti dužniny výrazně zhoršuje kvalitu konzumních hlíz a může je z pohledu tohoto jejich využití úplně znehodnotit. U sadbových brambor pak snižuje vitalitu sadby. Hlízy napadené šedivostí dužniny bývají i častěji napadány dalšími patogeny, a to jak ze skupiny hub, tak i bakterií.

Co ovlivňuje výskyt choroby?

Výskyt šedivosti dužniny je ovlivňován klimatickými podmínkami během vegetace. Vysoké teploty , doprovázené suchem, zvyšují výskyt šedivosti hlíz. Proto na příklad v některých teplých oblastech jižní Evropy (Itálie, Řecko, Španělsko a další státy) nelze vůbec pěstovat odrůdy, které mají vyšší náchylnost na tuto fyziologickou chorobu. Příkladem může být neúspěch pěstování české odrůdy Karin ve Španělsku, která je u našich konzumentů velmi oblíbena. Výskyt šedivosti dužniny je zvyšován vyšším obsahem sušiny, především škrobu v hlízách brambor. Určitou ochranou v našich podmínkách je včasné odstranění natě, což dokazují případy v posledním roce, na příklad s odrůdou Karin. Na těch pozemcích, kde došlo v loňském roce ke včasnému zničení natě se při sklizni a během skladování a expedice konzumních brambor se šedivostí dužniny, vyskytly menší problémy, než u partií které přirozeně dozrály. Hlízy obsahující více vitaminu C jsou k šednutí dužniny méně náchylné.
Značný vliv na výskyt šedivosti dužniny má odrůda, přitom i v rámci jedné odrůdy se mohou vyskytovat velké rozdíly. I v našem sortimentu existují odrůdy které jsou na tuto fyziologickou chorobu vnímavější (Sante, Karin a další). Opět to často souvisí i s náhlým zvýšením obsahu sušiny a škrobu a především se způsobem šetrného zacházení s hlízami. Obecně je možno uvést, že odrůdy s vyšším obsahem škrobu vykazují větší náchylnost k výskytu šedivosti dužniny.
Velký vliv na výskyt šedivosti dužniny hlíz má výživa. Vyšší dávky dusíku, především jednostranné přehnojení dusíkem, zvyšuje náchylnost k šednutí dužniny hlíz. Souvisí to samozřejmě i s vyšší náchylností k mechanickému poškození a k otlakům dužniny. Naopak fosfor nemá na výskyt této choroby zásadní význam. Důležitým prvkem je však draslík. Vyšší dávky tohoto prvku snižují výskyt šednutí. Hlízy s obsahem draslíku pod 2 % v dužnině mají větší sklon k šednutí dužniny. Hlízy s nižším obsahem draslíku obsahují více tyrosinu, což přispívá k vyššímu výskytu šedivosti dužniny.
Šetrné zacházení se sklizenými hlízami brambor, zajišťující co nejnižší mechanické poškození, velmi výrazně ovlivňuje výskyt šedivosti dužniny. Mechanické poškození včetně otlaků, zvyšuje výskyt této choroby. Proto je nutno mechanické poškození, a to jak při sklizni, tak později při jejich úpravě co nejvíce omezit.
Důležité je i omezení klíčení hlíz. Naklíčené hlízy a při jejich úpravě, kdy dojde k olámání klíčků, jsou k výskytu šedivosti dužniny velmi citlivé. Proto u konzumních brambor je nutno zabránit jejich předčasnému vyklíčení, a to jak úpravou podmínek skladování, tak i případnou retardací. Hlízy retardované mají nižší sklon k šedivosti dužniny. Odklíčení hlíz podporuje vznik šedivosti dužniny.
Velmi významné na snížení výskytu šedivosti je vytvoření příznivých podmínek skladování. Skladování za vyšších teplot, okolo 8°C, které snižuje výskyt šedivosti hlíz, však u většiny konzumních odrůd vyžaduje využití retardace. Výjimkou jsou odrůdy vykazující výrazně delší dormanci jako na příklad Granola a další.
Velmi důležité pro snížení šedivosti dužniny hlíz je manipulace s těmito hlízami za vyšších teplot. Jde nejen o třídění, ale i o balení, které musí být prováděno s hlízami u kterých byla zvýšena teplota. To je častá chyba která se provádí v praxi, že je manipulováno s hlízami podchlazenými, které mají větší sklon k mechanickému poškození.

Preventivní opatření

Největším problémem u šedivosti dužniny hlíz je to, že tato choroba nevytváří vnější příznaky, takže hlízy napadené šedivostí není možno předem odstranit. Teprve krájení stanoví skutečný stav hlíz. Proto v ochraně proti této fyziologické chorobě je nutno používat preventivních opatření, jako je vyrovnaná a správná výživa, případně včasné odstranění natě, šetrné zacházení s hlízami zajišťující co nejnižší mechanické poškození, vhodné skladování, využití retardace a manipulovat s hlízami za vyšších teplot. Významná z tohoto pohledu je odrůda. Výskyt šedivosti dužniny hlíz ovlivňuje i ekonomiku pěstování brambor, především určených pro konzum a zpracování na výrobky. Šedivost dužniny zvyšuje náklady, neboť viditelná všechna zbarvená místa musí být pro získání kvalitního finálního produktu odstraněna. To může výrazně negativně ovlivnit náklady a snížit tržní výtěžnost. Šedivost dužniny je často hlavní příčinou odmítnutí přijetí určité partie zpracovatelským průmyslem i realizace exportu konzumních brambor.

Text a foto
Doc. Ing. Vlastimil Rasocha,CSc.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod s.r.o.