„Návrhy, aby letošní cena krmného obilí začínala jedničkou, je třeba jednoznačně odmítnout, neboť jde o znevážení a znehodnocení práce nás všech,“ řekl v úvodu 9. polního dne v Bernarticích, který je pravidelně zaměřen na strategické plodiny v obilnářsko-bramborářské oblasti, předseda tamního družstva a viceprezident agrární komory Pavel Novotný. Jeho vystoupení týkající se aktuálních otázek českého zemědělství společně s pokusnými parcelami osetými obilninami a řepkou, ale i čerstvé informace zástupců osivářských a chemických firem, přilákají každý rok na tato setkání velké množství zemědělců. Ani letos tomu nebylo jinak, i když loňský rekord zůstal nepřekonán.
V současné době se zjišťují zásoby obilovin. Pavel Novotný vyzval všechny přítomné, aby k tomu úkolu přistoupili zodpovědně, neboť pouze přesné podklady mohou vést ke správnému doporučení. „Jsme přesvědčeni, že zásoba obilovin není tak vysoká, jak se uvádí. Všichni jsme spoléhali na Státní zemědělský intervenční fond a ten nás zklamal. I když je třeba přiznat, že někteří zemědělci poměrně dlouho s nabídkami váhali, zpočátku nabízeli minimální množství obilí a rozhodující část se rozhodli prodat až v jarních měsících letošního roku.“ V současné době je podle viceprezidenta vykoupeno asi 500 tisíc tun obilovin, přitom je třeba vykoupit ještě dalších 600 tisíc tun. K uvolnění kapacit skladů v České republice by měl přispět i pronájem skladových kapacit v Belgii. Novotný doporučil zemědělcům, aby letos k 1. listopadu nabídli Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu veškeré obilí, které bude splňovat požadované parametry. Ostatní množství musejí zemědělci prodat sami, a to třeba i do zahraničí, neboť letošní úroda obilovin nebude v Evropy zdaleka tak velká, jako v minulém roce.
Dotace přijdou na konci roku
Viceprezident agrární komory přivítal, že se nový ministr zemědělství hlásí k závazkům svého předchůdce a že dotace budou vyplaceny podle schváleného mechanismu. Přímé platby budou vyplaceny v rozsahu 58 %, tedy 30 % z EU a 28 % ze zdrojů České republiky. Pro letošní rok schválil Parlament ČR 37,1 mld korun, ministr přislíbil, že tuto částku navýší ze zdrojů ministerstva o 2,8 mld. korun, takže by zemědělci měli z národního zdroje obdržet skoro 40 miliard korun. Prioritou je chov skotu, dá se očekávat, že na velkou dobytčí jednotku bude dotace na úrovni 2300 korun. Zbytek prostředků připadne na vybranou ornou půdu. Velký problém vidí P. Novotný v tom, že tyto prostředky budou vyplaceny až po 1. prosinci letošního roku, nejdéle do 30. 6. 2006. To bude klást na všechny podnikatele v zemědělství velké nároky. Agrární komora společně s PGRLF hledá nové programy, které by zemědělcům umožnily toto období překlenout.
„V současné době se hraje o rok 2006. Pro toto období navrhlo ministerstva financí pouze částku 36,5 miliardy, což znamená výrazné snížení finančních prostředků. Věřím, že tento návrh neprojde, neboť na naší straně je i ministr, který požaduje výrazně vyšší dotace. Naopak všichni vítáme to, že dojde k navýšení prostředků ze zdrojů unie z letošních 30 na 35 procent,“ dodal P. Novotný.
Čtyři pilíře programu EAFRD
V současné době se v Bruselu připravuje změna agrární a dotační politiky, v průběhu příštího roku by se měla stanovit pravidla na období let 2007 až 2013. Přímé platby by se v České republice měly postupně zvyšovat, tak jak bylo dohodnuto v Kodani v roce 2002, u ostatních plateb však dojde k podstatným změnám. Unie připravuje Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), jehož prostřednictvím se budou členským zemím vyplácet finanční prostředky po roce 2007. Pro Českou republiku je v každém roce určena částka kolem 10 až 12 mld. korun. Základem programu jsou čtyři pilíře, pro něž EU stanovila spodní hranici finančních prostředků, kterou musí každá členská země dodržet, zbylou část finančních prostředků pak může rozdělit podle vlastního uvážení.
Prvním pilířem je zvýšení konkurenceschopnosti, kam patří i operační program. V této souvislosti Pavel Novotný uvedl, že v letošním roce by měly být všechny operační programy bez formálních chyb přijaty a nikdo by neměl být vyřazen z důvodů nedostatku finančních prostředků. Od příštího roku dochází k jedné zásadní změně, již se nebudou z tohoto programu dotovat stroje (pouze v režimu PGRLF) a finanční prostředky se přesouvají na výstavbu skladových kapacit, zejména pro obiloviny a řepku. Druhým pilířem je LFA a údržba krajiny, který naváže na dnešní horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). LFA zůstává podle viceprezidenta ve stejném režimu minimálně následující dva roky, rovněž na údržbu krajiny by měly být vyčleněny stejné finanční prostředky jako v minulém období, možná dojde i k jejich navýšení. Třetím pilířem je vesnice, vesnický prostor, zažil se již pojmem kapličky. „Zde budou určitě rozdílné názory zemědělců a obcí,“ je přesvědčen P. Novotný. „Je třeba si ale uvědomit, že jde o prostředky do zemědělství, pro obce jsou určeny zdroje z jiných programů. Často je nám podsouváno, že chceme žít na úkor vesnice, což není pravda. Uvědomujeme si význam vesnice, na druhou stranu je zjevné, že bez zemědělské výroby život na vesnici končí.“ Čtvrtým pilířem je Leader, jde o speciální společné programy v určitém regionu, které se teprve učíme využívat. Ve stejném pořadí je pro jednotlivé pilíře určena minimální hranice 15 %, 25 %, 15 % a 7 % finančních prostředků (celkem 62 %), rozdělení zbylých 38 % finančních prostředků je v kompetenci státu.
Zřetelný pokrok ve šlechtění
K prohlídce bylo připraveno celkem 27 parcel s různými odrůdami pšenice ozimé, z nichž čtyři byly pšenice hybridní a pět odrůd historických. S podrobnými agrotechnickými zásahy seznámil přítomné agronom družstva Ing. Zdeněk Šťastný. Všechny porosty byly založeny 4. 10. 2004, celkem se aplikovalo 80 kg dusíku na hektar, což bylo o 40 kg méně než v loňských pokusech, kde se sledovala reakce jednotlivých odrůd na dusíkaté hnojení. Na letošních porostech bylo vidět, že by potřebovaly vyšší dávky dusíku než již zmíněných 80 kg. O několik kilometrů dále si mohli návštěvníci prohlédnout i porosty osmi odrůd řepky, které byly založeny 17. srpna 2004.
Pokrok ve šlechtění byl vidět z porovnání nejmodernějších a nejvýkonnějších odrůd dnešní doby s historickými odrůdami Mironovská, Pyšelka, Stupická bastard, Kaštická osinatka a Oska. Do pokusu je zařadila společnost Selgen, která za sto let vyšlechtila 217 odrůd a v současné době má registrováno 85 odrůd. Za úspěch lze považovat i 117 registrací v zahraničí. Již na první pohled bylo vidět, že historické odrůdy byly vzrostlé, hodně odnožovaly a měly velký sklon k poléhavosti i nižší počet klásků v klase. Změnil se také index zrna k nadzemní biomase, který u původních odrůd činil 1:2 až 2,5, u současných odrůd je to 1:1 až 2. Zajímavá je i životnost odrůdy, která se udává počtem let, kdy se uplatňuje v praxi. U starých odrůd není výjimkou ani 40 let, u nových odrůd se jejich životnost výrazně snižuje. Nedelší životnost z historických odrůd měla Stupická Bastard (1927 až 1962), potom Mironovská (1966 až 1992), následovaly Kaštická osinatka (1954 až 1973)a Pyšelka (1947 až 1961). Naopak Oska se udržela v praxi jen šest let (1971 až 1976).
Stejně jako v loni zůstanou pokusná políčka označená až do sklizně jako stálé expozice. Takže, kdo pojede přes Bernartice směrem na České Budějovice, může se na porosty u Bylinky podívat.
