Ke snížení nadměrného zornění České republiky může přispět zakládání výmladkových plantáží energetických dřevin. Příslušné pozemky se za tímto účelem dočasně vyjímají ze zemědělského půdního fondu. Přestože dotační podpora na výsadbu existuje, mnoho podnikatelů se do pěstování nežene. Přijde impuls od státního podniku?
Lesy České republiky, s. p., představily prostřednictvím Ing. Josefa Miškovského, vedoucího kanceláře generálního ředitele, ambiciózní plán na energetické využití cíleně pěstované dřevní hmoty. Stalo se tak na semináři Biomasa – současná a budoucí energetická základna v prostorách Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) MZLU v Brně. Roli garanta celé akce převzal děkan fakulty doc. Ing. Ladislav Slonka, CSc. Přestože seminář patřil odborníkům zabývajícím se lesním hospodářstvím, užitečné myšlenky a podněty by určitě našli také zemědělci.
Ověří rentabilitu pěstování
„Myslíme si, že svalovat stagnaci pěstování rychle rostoucích dřevin na nízkou rentabilitu je pouze zjednodušení problému,“ uvedl Josef Miškovský. „Ve státním podniku jsme se proto na jaře rozhodli o zahájení pilotního projektu výsadby výmladkových plantáží. Naše výpočty zatím hovoří o hranici ziskovosti, nicméně chceme celý projekt dotáhnout do konce. Pokud se skutečně prokáže mizivý hospodářský výsledek, měl by to být signál pro stát, aby tyto činnosti podporoval více,“ vysvětlil dále.
Základní podmínkou pěstování rychle rostoucích dřevin je výběr vhodného stanoviště. Platí přitom stejná rovnice jako v případě jiných energetických rostlin. Méně bonitní stanoviště a vyšší nadmořská výška přinese prodloužení sklizňového cyklu a nižší výnos dřevní hmoty. Limitujícím faktorem je také dostupnost vláhy. Na sušších stanovištích však nižší úhrn srážek dokáže vykompenzovat vyšší hladina spodní vody.
Pozemky na jižní Moravě
Lesy ČR požádaly o vhodné pozemky u Pozemkového fondu ČR. Nakonec se podařilo získat do dlouhodobého nájmu téměř šest hektarů v katastru obce Přímětice na Znojemsku. Pozemkový fond ČR dále státnímu podniku doporučil vytipovat další stanoviště v záplavových oblastech řeky Moravy a Dyje. Důvodem jsou opakované škody na zemědělských porostech způsobené povodněmi a z toho vyplývající požadavky pěstitelů na odškodnění směřované vládě. Jak uvedl Josef Miškovký, pěstování energetických rostlin na územích určených k rozlivům povodní, popřípadě v záplavových územích mimo aktivní zóny, přináší vhodnou alternativu. Porosty rychle rostoucích dřevin totiž snesou krátkodobé zaplavení. Uskutečněním pilotního projektu byl pověřen Lesní závod Židlochovice. Ten vybral další tři hektary v blízkosti Pohořelic (okres Břeclav), které nedávno zaplavila řeka Jihlava.
Sázet ověřené klony
Sortiment rychle rostoucích dřevin zahrnuje množství ověřených klonů topolů a vrb. Z údajů spolupracujícího Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Výzkumné stanice Uherské Hradiště vyplývá, že se jako výnosově nejspolehlivější osvědčily hybridní topolové klony z multiklonální sorty MAX. Byly vyšlechtěny v zahraničí, speciálně pro husté výsadby v plantážích. V České republice se vedou pod označením MAX 4, MAX 5 nebo J-104, J-105. Lesy ČR použijí hlavně klony topolů, které z technických důvodů doplní vrby. Přesný plán výsadby bude obsažen v projektu založení porostu. Ten je podmínkou získání dotace a právě se zpracovává.
Z dosavadních zkušeností státního podniku Lesy ČR vyplývá, že k zařazení projektu do programu na podporu založení porostu musí žadatel zajistit zejména následující: Pozemek pro založení plantáží musí být zemědělská půda v kultuře orná půda nebo travní porost Minimální rozloha činí půl hektaru. Pozemek dále musí být veden v systému evidence půdy založeném na uživatelských vztazích (LPIS). Projekt na založení porostu zpracovává autorizovaný projektant a musí obsahovat kladné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. V neposlední řadě musí žadatel přiložit souhlas příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) s dočasným vynětím zemědělské půdy ze ZPF.
Pilotní projekt Lesů ČR neopomíjí ani ekonomickou stránku věci. Průměrný výnos dřevní hmoty odhaduje na deset tun z hektaru za rok. Realizační cenu štěpky předběžně ve státním podniku projednávali s akciovou společností ČEZ. Josef Miškovský zmínil 800 Kč za tunu a v budoucnu očekává její zvýšení. Dotační podpora na založení produkční plantáže by podle připravovaného usnesení vlády měla dosáhnout 76 tisíc korun na hektar.
Zkušenosti z Dolního Saska
Praktické zkušenosti s využitím dřevní štěpky přinesl Ing. Tomáš Hamšík ze společnosti Codet, s. r. o. Jako příklad uvedl elektrárnu v Papenburgu. S výkonem 20 MW vyrobí ročně přibližně 160 GWh elektrické energie. Zároveň je zdrojem tepla s výkonem 68 MW. Využitelnost elektrárny se díky kvalitním smluvním vztahům daří držet na 95 procentech. Samotný provoz zajišťuje 25 zaměstnanců. Dalších 25 pracovníků v dodavatelské firmě musí připravit kolem 150 tisíc tun paliva ročně. Jde především o staré dřevo podle německé klasifikace AI až AIV, rychle rostoucí dřeviny, slámu, naplavené dřevo i železniční pražce.
Roční spotřeba představuje přibližně třináct tisíc nákladních automobilů. Elektrárna má z hlediska zásobování příznivou polohu a využívá také železniční a lodní přepravu biomasy. „V České republice se přepravní vzdálenost v desítkách kilometrů považuje z hlediska rentability za hraniční. Elektrárny s výkonem kolem 20 MW v Německu dopravují materiál z okruhu tří set kilometrů, pouze tři provozy mají dostatek dodavatelů do vzdálenosti sto kilometrů. Naopak v některých oblastech si výrobci bioenergie natolik konkurují, že palivo dováží až tisíc kilometrů daleko. K rozšíření surovinové základny rozhodně přispěl zákaz ukládání starého dřeva na skládky,“ uvedl podrobně situaci německých elektráren na dřevní štěpku Tomáš Hamšík.
Důraz na kvalitní drcení
Instalovaný fluidní kotel požaduje frakce velikosti nula až 28 milimetrů. Předchozí drtiče a bubnové třídiče nedosahovaly požadovaných výkonů, protože se často zanášela síta. Řešení nepřinesly ani vibrační třídiče, které měly problémy s vlhkým materiálem. Proto dodavatelská firma elektrárny otestovala hvězdicový rotační třídič pro lepivé a těžko tříditelné materiály. Prosévací pole v délce přibližně sedmi metrů tvoří sada hřídelí s gumovými hvězdicemi. Rozteč hřídelí v kombinaci s rotujícími hvězdicemi vytvářejí oka pro prosívání. Tomáš Hamšík ve videosekvenci ukázal, že materiál je nadnášen a doslova plave na povrchu. Vynášecí pás pod prosévacím polem přemisťuje podsítnou frakci do předzásoby vytříděného paliva. Nadsítný materiál na konci pole padá na další vynášecí pás a putuje zpět do drtiče.
Zájemcům o problematiku dřevní biomasy lze doporučit sborník odborných příspěvků vydaný při příležitosti konání semináře Ústavem základního zpracování dřeva na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
