Formu otázek a odpovědí zvolili letos pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby pro již tradiční Ruzyňský dne výživy a agrotechniky. Náplň jednotlivých vystoupení odborníků (z ústavu i přizvaných) tak byla aktuální, šitá na míru zemědělské praxi a pouze ojediněle byla přednáška poněkud nudným opakováním učebnice či skript.
Kdo uspěje v Evropské unii
Zemědělství a náš vstup do Evropské unie – to je téma, které je nyní přetřásáno při každé příležitosti. V záplavě různorodých informací a ještě různorodějších názorů se potom mnohdy ztrácejí důležitá fakta, která by si zemědělci měli uvědomit, chtějí-li po vstupu do unie obstát v tvrdé konkurenci. Na některá z nich upozornili ve svých vystoupeních Ing. Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a Ing. Josef Vlk z Agrární komory ČR.
Důležitá byla informace o revizi agrární politiky, která právě v Evropské unii probíhá. Plyne z toho, že již v roce 2005 budou pravidla platná v unii pro zemědělství jiná, než jsou nyní. Dělat tedy přesnější číselné závěry je předčasné. Jisté ale je, že platby poskytované zemědělcům se budou stále více přesouvat do oblasti podpory neprodukčních funkcí zemědělství, tedy péče o krajinu a posílení role venkova. Získat prostředky ovšem nebude jednoduché. U nás totiž zatím není pohled na zemědělce jako na udržovatele krajiny běžný a ani sami hospodáři si neuvědomují, jakým aktivitám by se mohli za výrazné finanční podpory v budoucnu věnovat. Proto bude hrát velkou roli poradenství, které ovšem v současnosti není na potřebné, skutečně fundované úrovni.
Zima, odrůdy a choroby ozimů
Vraťme se ale z budoucnosti do neméně problematické současnosti. Jistě není třeba zdůrazňovat, že na polích to v těchto dnech nevypadá nijak nadějně, i když se předjarní sluníčko snaží, co může. Také podle Ing. Pavly Prášilové neobstály letos ozimé obilniny v některých regionech (například na střední Moravě) a ve zkouškách zimovzdornosti, které v Ruzyni probíhají již mnoho let. Ukazuje se, že budou poškozeny zejména odrůdy se střední až nižší odolností a ani odrůdy dosud považované za nejodolnější vůči mrazu nemusí být tentokrát v uspokojivém stavu. Na některých polích se kromě mrazu připojilo zaplavení a následné negativní působení ledu, v němž se porosty ocitly.
Poškozený porost je snáze napadán patogeny především z půdy. RNDr. Eliška Sychrová předpokládá, že u obilnin se budou více vyskytovat kořenové hniloby zvláště, byla-li předplodinou kukuřice, jejíž posklizňové zbytky jsou zdrojem infekce houbou Fusarium . Může nastat situace, kdy docela dobře vypadající porost začne chřadnout až za tři, čtyři týdny po začátku vegetace. Patogeni jsou totiž na odumřelých částech rostlin a postupně napadají zdravé. Jedinou „ochranou“ je v tomto případě podpora regenerační schopnosti rostliny.
Pokud jde o ostatní choroby, pro původce stéblolamu letos nebyly příznivé podmínky a také listové skvrnitosti neměly velký prostor pro přežívání, protože velká část listové plochy obilnin je zcela zničena povětrnostními vlivy. Nástup těchto chorob bude pravděpodobně pozdnější.
Stav porostů ozimé řepky je podle dr. Sychrové výrazně horší než u ozimých obilnin. Tato plodina je velmi citlivá na mráz při přesycení půdy vodou. Se ztrátami a zaorávkami je u ní letos třeba počítat. Značné může být napadení houbovými chorobami zvláště, pokud nebyly na podzim aplikovány fungicidy.
Přihnojení může pomoci
Na co se tedy v okamžiku, kdy bude možné vjet do polí, soustředit. Především je třeba provést důkladnou inventarizaci porostů a dále se řídit místními podmínkami. Jak uvedl Ing. Pavel Růžek, CSc., je zřejmé, že rostliny jak ozimých obilnin, tak řepky budou potřebovat k regeneraci pohotový dusík. Ale pozor! Dávku je třeba volit opatrně. Během vlhkého podzimu se nitrátový dusík vyplavil z vrchní vrstvy půdy. Vzhledem k tomu, že půda brzy zamrzla, zůstala větší část tohoto dusíku zakonzervovaná v půdním profilu a nebyla většinou vyplavena mimo potenciální dosah kořenů rostlin.
Vlhký podzim také omezil tvorbu nitrátů v půdě a na rozdíl od minulých let zůstalo v horní vrstvě půdy více amonného dusíku. Další pohyb dusíku v půdě a jeho využití rostlinami ovlivní počasí. Regenerační dávka dusíku musí letos vycházet ze skutečnosti, že pod roztátou, vodou nasycenou, vrstvou půdy je zamrzlá část půdy, která bude bránit pohybu vody. Přijde-li nová vláha, dusík se dá do pohybu spolu s vodou a může se stahovat do nerovností na poli nebo se může splavit mimo pole na svažitých pozemcích. Na jednotlivých polích tedy hrozí velká heterogenita v zásobenosti touto živinou. Proto by regenerační dávka dusíku měla být nízká, maximálně 30 kg N/ha nejlépe v nitrátové formě.
Na zřeteli je třeba mít také to, jakou technologií byly porosty zakládány. Například po hnojení pod patu mohou mít rostliny nyní k dispozici více dusíku. U bezorebně zakládaných porostů se půda pomaleji prohřívá a vysychá, což se projeví také pomalejší mineralizací dusíku z půdy na začátku jarní vegetace rostlin a bude nutné brzy po první nízké dávce aplikovat další vyšší dávku dusíku.
