„Jaro je obdobím, kdy pravidelně dochází k největšímu tlaku škodlivých organismů na pěstované rostliny. Je tedy obdobím největšího náporu na vlastní ochranu rostlin. Je nutné říci, že také ochrana v tomto období, pokud je správně vykonána, je i nejefektivnější,“ těmito slovy uvedl náš dubnový rozhovor Ing. Vladimír Kupec, ředitel Státní rostlinolékařské správy (SRS). Nehovořili jsme s ním však pouze o aktuálních problémech ochrany rostlin, ale především o tom, jaké změny čekají instituci, kterou řídí, před vstupem naší země do Evropské unie.
Pane řediteli, můžete našim čtenářům připomenou, čím vším se v současné době Státní rostlinolékařská správa zabývá? Změnila se nějak její činnost od doby jejího založení?
Státní rostlinolékařská správa byla založena k 1. 1. 1997 z některých útvarů, které se odloučily od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, § 38 odst. 1 zákona č. 147/1996 Sb. – o rostlinolékařské péči …. v platném znění.
SRS dostala do vínku problematiku výskytu škodlivých organismů včetně karanténních, řešení, sledování a omezování jejich výskytu, vedení evidence (registrace) osob, které vyrábějí, pěstují nebo za účelem obchodu nakládají s komoditami, ze kterých se mohou rozšiřovat vyjmenované škodlivé organismy.
Velice významná je i registrace přípravků na ochranu rostlin, postregistrační kontroly, ověřování a kontrola aplikační techniky včetně způsobu aplikace přípravků a další související činnosti. Navíc úzce spolupracujeme s organizacemi resortu Ministerstva zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí.
V současné době navíc přibývá činnost i na úseku bezpečnosti potravin. Není to nová aktivita, v této oblasti jsme již působili a to především preventivně. Znamená to, že naším úkolem je kontrolovat vstupy do potravinových řetězců. Je nutné si uvědomit, že škodlivé organismy nejen limitují kvantitu produkce, ale snižují i její kvalitu a následně i kvalitu potravin. V rámci této prevence mj. sledujeme úroveň výskytu škodlivých organismů, kvalitu přípravků na ochranu rostlin (postregistrační kontrola), kvalitu aplikace přípravků a způsobilost aplikační techniky, dodržování dávek přípravků, termíny jejich použití aj. Sledujeme způsoby ošetřování, použití přípravků atd. Při jejich nedodržení následuje správní řízení s uložením opatření. Současně informujeme i Českou zemědělskou potravinářskou inspekci, která má na starost kontrolu surovin a potravin.
Naše státní správa prochází v současné době řadou změn, které vyplývají z jejího nutného přibližování se k systému fungujícímu v Evropské unii. Jak je na vstup do EU připravena SRS?
Mohu říci, že jsme v půli cesty do Evropské unie. V teoretické části jsme již poněkud dál, ale musíme počítat s tím, že zavést některá nová opatření do praxe je velmi zdlouhavé. Proto jsme například registraci pěstitelů a vydávání rostlinolékařských pasů zavedli s dvouletým předstihem. Vycházeli jsme z toho, že pokud chceme, aby nový systém fungoval jakmile vstoupíme do EU, pěstitelé jej nejdříve musí tzv. zažít. Po vstupu do EU tyto pasy nahradí dosud používaná fytosanitární osvědčení. Uvnitř EU je nyní platný systém, podle něhož pasy vystavují buď sami registrovaní pěstitelé, nebo za úplatu státní služba. Na základě těchto pasů mohou být vybrané komodity distribuovány uvnitř státu i mezi státy. Tento systém především chrání pěstitele a množitele před přenosem vyjmenovaných škodlivých organismů.
K jakým změnám došlo na úseku registrace přípravků?
Mohu říci, že proces registrace přípravků je již nyní téměř shodný s tím, který probíhá v Evropské unii. Vycházeli jsme z toho, že pro Českou republiku nebudou firmy, tzn. zájemci o registraci, pořizovat speciální dokumentaci. Pokud svoje požadavky sjednotíme s požadavky Evropské unie, budou mít tuto dokumentaci k dispozici pro případy, že budou chtít své přípravky registrovat v EU.
Jaké úkoly jsou ještě před Vámi?
Čeká nás ještě vydání nových zákonů, které budou upravovat fytosanitární problematiku, otázku sledování výskytu škodlivých činitelů včetně upozorňování na potřebné ošetřování a zejména registraci přípravků a postregistrační opatření zcela v souladu s legislativou EU. To znamená, že se plně využije i možnost odkazů na direktivy a směrnice EK, která je dosud (před vstupem do EU) značně omezená.
Kdy se předpokládá, že naše rostlinolékařská legislativa bude plně kompatibilní s legislativou EU?
Do poloviny roku 2003 musíme sjednotit legislativní postupy. Do října 2002 by měl zákon být předložen vládě, v průběhu příštího roku by měl projednávat parlament a v platnosti by měl být v červnu až září 2003.
Je však možné, že nová legislativa v celém rozsahu začne platit až okamžikem našeho vstupu do EU, protože bychom v ní chtěli přímo použít právní předpisy EU, tak jak je to běžné v členských zemích EU.
Vaše instituce nespolupracuje s evropskými orgány jen v otázkách legislativy?
Státní rostlinolékařská správa se zapojila do několika programů Phare. Dva programy již skončily, ale připravujeme další. Ukončené programy byly zaměřené na hardwarové a softwarové vybavení naší instituce a na vybavení našich diagnostických laboratoří. V rámci těchto programů se uskutečňuje i tzv. twinning, a to s holandskou, německou, francouzskou a dalšími rostlinolékařskými službami. Znamená to, že pracovníci rostlinolékařské služby z evropských zemí spolupůsobí při práci našich odborníků a naši odborníci vyjíždějí na praktická zacvičení do zemí EU.
Čemu budou věnované další připravované programy?
Jeden z připravovaných programů bude zaměřený na vybavení laboratoří pro postregistrační kontrolu. V plánu je rovněž twinning věnovaný registraci přípravků, do kterého se zapojí také Státní zdravotní ústav. Začátek tohoto projektu bude v září tohoto roku.
V příštím roce bychom měli realizovat program Phare zaměřený na dovybavení diagnostiky a twinning v diagnostikování škodlivých organismů.
Do našeho vstupu do Evropské unie bychom měli mít sebou pět Phare programů. Díky nim se nám daří nejen získávat přínosné informace o tom, jaké úkoly před sebou ještě máme, ale i značné finanční prostředky k vybavení odpovídající technikou. Domníváme se, že v rámci resortu zemědělství jsme „nabízenou“ možnost programů Phare plně využili.
