Po loňské zimě, po které se zorávala velká část porostů ozimů, jsou pěstitelé při volbě odrůd obezřetnější. Do jisté míry rizika však vstupuje i před letošní zimou většina z nich. Potvrzuje je to i struktura ozimů zasetých ve společnosti Zetaspol Bedihošť.
Společnost Zetaspol, s. r. o., Bedihošť, znají pěstitelé z oblasti Hané především jako distributora přípravků na ochranu rostlin. Jednou z dalších aktivit firmy, která se na celkovém obratu podílí asi 10 %, je také rostlinná výroba, zaměřená především na produkci osiv.
Podle slov Ing. Ludvíka Jelínka, jednatele společnosti, jeho firma ročně vyprodukuje asi 500 t osiva jarních plodin a 500 t osiv osiva ozimů. Zaměřují se zde především na vyšší stupně množení. Osiva množí pro většinu významných šlechtitelských firem, uveďme například Selgen, Plant Select, Monstanto či Saaten-Union a další. Část vyprodukovaných osiv nabízí Zetaspol svým přímým zákazníkům. U některých plodin provádějí v Zetaspolu také úpravu osiv. Velkou pozornost v současné době věnují například moření máku, jeho různé varianty také sami testují.
Na asi 350 hektarech obhospodařované půdy převládají obilniny, jak ty tradiční, tak například i specialita, kterou je nahý oves. Kromě produkce osiva je k jeho pěstování další důvod. Využívá se jako surovina při výrobě rhodenticidů řady Lanirat a Baraki, na které se Zetaspol podílí a rovněž tento přípravek také distribuuje. Strukturu osevních sledů dále dotvářejí luskoviny – hrách a bob, olejniny – řepka a mák a hořčice, z okopanin cukrovka. V letošním roce, kdy se velká část ozimů musela zaorat, přibyly na menších výměrách některé další speciální plodiny, např. lesknice kanárská, černá hořčice, proso.
Pěstovat řepku?
Plodiny jsou v Zetaspolu rozděleny do dvou osevních postupů – s řepkou a s cukrovkou. Budoucnost dalšího pěstování řepky ing. Jelínek zvažuje. Odůvodňuje to vysokými náklady na likvidaci zaplevelení následných plodin. Navíc je i vlastní pěstování řepky velmi nákladné a s výsledky a ekonomikou není zdejší pěstitel příliš spokojený.
Řepka, cukrovka a mák jsou totiž jedinými plodinami, které jsou v katastru Bedihoště, obce nedaleko Prostějova, pěstovány na běžných, nikoliv na množitelských plochách.
Letošní výnosy pro Hanou zklamáním
V Zetaspolu obvykle dosahují špičkových výnosových výnosů, u ozimé pšenice sklízejí asi 8 t zrna z hektaru. Letos však zimu přečkalo jen 20 % původně oseté plochy. I tuto plochu pšenice podle slov Ing. Jelínka nezaorali jen proto, že šlo o vysoké stupně množení. Z těchto ploch, jež tvořily především odrůdy Ilias a Banquet, sklidili v průměru asi 5 t/ha.
„Uplynulá zima byla skutečně extrémní, těžko by ji přečkala bez poškození i odrůda Mironovská,“ komentuje ing. Jelínek.
Podobné zklamání jako u obilnin zažili zdejší pěstitelé při sklizni řepky. Z asi dvou třetin původní výměry sklízeli asi 2,6 – 2,7 t/ha. Podle Ing. Jelínka by byl adekvátní výnos odpovídající zdejším podmínkám 4 t/ha.
Také výnos jarního ječmene neodpovídal představám. Zde sehrálo svoji roli sucho. Srážky přišly jen lokální a tak se výnosy i v rámci jediného podniku lišily až dvojnásobně – pohybovaly se od 3 od 6 t/ha. Paradoxně nejnižší výnos daly porosty seté po cukrovce, která, jak odborník vysvětlil, nejvíce vysušuje půdu.
Informace z celé oblasti
S Ing. Jelínkem jsme však nehodnotili pouze výsledky dosažené v jeho podniku. Díky obchodní spolupráci s mnohými podniky této lokality i díky spolupráci v rámci Agrární komory Zetaspol shromažďuje a vyhodnocuje výsledky z řady podniků. Sleduje dosažené výnosy, zastoupení odrůd, používání přípravků na ochranu rostlin atd.
„V letošním roce byl výnos ozimé pšenice v námi sledovaných podnicích pouze 4,9 t/ha, přičemž v uplynulých letech byl průměrný výnos okolo 6,5 t/ha. Nejvyšší výnosy dala díky dobrému přezimování odrůda Sulamit. Na dalším místech to byly odrůdy Banguet, Ebi a Ludwig,“ cituje ing. Jelínek ze shromážděných dat, jež v sobě zahrnují výsledky pěstování pšenice asi na 3500 hektarech. Připomeňme, že ve zdejší oblasti bývalého okresu Prostějov jsou obvykle dosahovány jedny z nejvyšších výnosů v republice.
Jak dále ukazují přehledy, u jarního ječmene se ve sledovaných podnicích, to je na 10 000 hektarech, sklízel výnos jen přes 4 t/ha. Nejvyšší výnos daly odrůdy Scarlett, Malz, Kompakt a Tolar.
Řepka, které se v oblasti sklízelo velmi málo, a tudíž i statistika firmy Zetaspol zahrnuje jen 1000 hektarů, dosáhla výnos 1,93 t/ha. Ozimé ječmeny se v okolí kvůli vymrznutí téměř nesklízely.
Volba odrůdy
„Po letošní zimě se říkalo, že se méně zimovzdorné, avšak velmi výkonné, odrůdy přestanou pěstovat. To se však nestalo. Pěstitelé jsou pouze o něco opatrnější,“ tak uvedl ing. Jelínek diskuzi věnovanou volbě odrůd. Odhaduje, že odrůdy, jež dobře snáší zimu, se ve zdejší oblasti letos pěstují asi na 60 % ploch. V Zetaspolu letos zaseli 11 odrůd, je mezi nimi několik novinek. Avšak jak ing. Jelínek připouští, pokud by se opakovala minulá zima, přežily by ji jen 4 odrůdy. Ty však přestavují více než polovinu plochy ozimých pšenic. „Při volbě odrůd se musí částečně riskovat,“ tvrdí ing. Jelínek. V tradičních podnicích doporučuje vsadit na jistotu asi na 80 % ploch, na 20 % zariskovat. Ztotožňuje se s tradičním doporučením pěstovat v podniku tři až čtyři odrůdy.
