Poslední dekády jsou spojené s nárůstem problémů se skladištními škůdci ve skladovaných komoditách. Tento trend začíná mít ekonomické dopady zejména na farmáře, kteří na sebe v posledních letech stále častěji berou zodpovědnost za skladování komodit a to nejen z vlastní sklizně, ale také mohou poskytovat služby skladování dalším subjektům. Nejpalčivějším problémem jsou reklamace, z důvodu nálezu živých škůdců při přejímce či expedici zboží.
Aktuálně je celosvětově známo přibližně 1660 druhů škodlivého hmyzu spojeného se skladovaným obilím nebo moučnými výrobky. Další skupinou, která tuto širokou druhovou plejádu významně rozšiřuje, jsou roztoči. Přestože v našich skladech žije jen zlomek druhového spektra škůdců, tak některé tyto skupiny paří mezi významné kosmopolitně rozšířené druhy. Nejznámějšími druhy pro české farmáře jsou pilous černý (Sitophilus granarius), pilous rýžový (S. oryzae), korovník obilní (Rhyzopertha dominica), potemník hnědý (Tribolium castaneum) nebo lesák skladištní (Oryzaephilus surinamensis).
Rezistence je fenomén, který v poslední době zaměstnává mnoho výzkumných laboratoří po celém světě v různých oblastech lidské činnosti. V případě zemědělství se jedná zejména o rezistenci k pesticidům. Z celého světa jsou známy případy rezistentních populací škůdců jak na polích, tak ve skladech a to i k těm nejtoxičtějším účinným látkám, mezi které patří bez pochyby také fosforovodík. Rezistenci obecně chápeme jako nově vzniklou vlastnost (geneticky podmíněnou) jedinců a populací škůdců, která jim umožňuje přežít takovou expozici pesticidů, jež měla před uvedením pesticidu do praxe vysokou účinnost. Jedná se o adaptivní evoluční změnu v populaci škůdců, která vede k tomu, že se škůdci stávají méně citlivými vůči danému kontrolnímu opatření. Tato odolnost je často spojena s úpravami na cílovém fyziologickém místě působení insekticidu nebo zvýšenými mechanismy metabolické detoxikace. Rezistentní jedinci mohou předávat své rezistentní genetické vlohy dalším generacím. Nedávno bylo zjištěno, že rezistence může vznikat relativně rychle. Tato zjištění byla publikována ve vědeckých pracích několika autorských kolektivů. Vědci pak dále zjistili, že rezistentní populace se mohou šířit mezi farmami a potravinářskými závody jak aktivním letem, tak i prostřednictvím infestovaných transportovaných komodit, palet a kontejnerů, aut, vlaků a lodí. Z výše uvedeného je zřejmé, že rezistence je jak lokální záležitost, tak vzhledem k mezinárodnímu obchodu rovněž globální problém.
Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Barbora Frýdová, Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha, Tým Ochrana zásob před skladištními škůdci
Foto Tomáš Vendl
