Bejlomorka kapustová je šešulový škůdce řepky, jehož škodlivost stále narůstá. Larvy této mušky o velikosti asi 1,5 mm v současnosti způsobují na mnohých porostech hospodářsky významné škody. Předejít se jim dá ošetřením několika povolenými insekticidy. V Úněšovském statku v okrese Plzeň–sever s tímto škůdcem bojují novou převratnou metodou. Letecky zde aplikují minimální množství postřiku.
Úněšovský statek, a. s., se díky své výměře asi 6000 ha řadí k největším zemědělským podnikům v regionu. Na kvalitativně velmi různorodých pozemcích v nadmořské výšce 400 až 720 m zde pěstují řepku na 1000 až 1200 hektarech. Průměrný výnos 2,8 až 3,2 t/ha považuje ve zdejších podmínkách agronom Ing. Jan Hůrka za úspěch. Ví, že na lepších pozemcích jsou zde schopni dosahovat výnosu i nad 4 t/ha. Jak agronom dále vysvětluje, zdejší technologie pěstování řepky není, až na leteckou aplikaci ultra nízkých dávek insekticidního postřiku, ničím výjimečná. Půdu zde zpracovávají klasicky, intenzivně obhospodařují pozemky v lepších podmínkách, na pozemcích s vyšší nadmořskou výškou se přiklánějí k extenzivnímu hospodaření. Na pozemcích s nadmořskou výškou nad 600 m převládají pastviny.
Nápad vyzkoušet leteckou aplikaci nízkých dávek insekticidního přípravku vyšel ze zkušeností s ošetřováním lesa. K samotné realizaci i v zemědělství samozřejmě muselo předcházet oficiální prověření této metody. Teprve na základě udělení výjimky Státní rostlinolékařské správy se tento způsob aplikace mohl realizovat v praxi v Úněšově a v menším rozsahu v dalších dvou zemědělských podnicích.
Novou metodou v Úněšově ošetřili asi 900 ha, přičemž na jeden hektar bylo aplikováno pouhých 5 l postřikované kapaliny. Na jeden hektar tak připadlo 300 g přípravku Karate 2,5 WG a 1,5 l Istroekolu. Zbývající část postřiku tvořila voda. Jak vysvětlil Jan Krpálek, zástupce společnosti Syngenta v tomto regionu, běžně se přípravek Karate 2,5 WG letecky aplikuje při celkové dávce postřikové kapaliny 60 až 80 l na hektar.
Tak nízkou dávku je možné aplikovat díky speciálním kanadským rotačním tryskám, které jsou součástí speciálního postřikovacího zařízení Micronaire AU 5000. Společnost Abas, s. r. o., sídlící v obci Plasy, jež leteckou aplikaci provádí, toto zařízení umístila na běžný typ letadla Z 137 T, který všichni známe pod pojmenováním Čmelák. Při jednom vzletu se ošetřuje asi 180 ha, nádrž letadla je na 900 l. O produktivitě práce při tomto zásahu se proto není nutné dále zmiňovat.
Jak dále vysvětlil Jan Krpálek, letecké ošetření mikrodávkami přípravku je vhodné především u insekticidní ochrany, a to při cílené aplikaci. Bejlomorka totiž létá nad povrchem porostu, a proto je postřikem bez problému zasažena. Odborníci však neuvažují o tomto způsobu aplikace například u fungicidu, kdy je požadavek dostat účinnou látku přímo do porostu a na celé rostliny.
Jan Krpálek a Jan Hůrka se shodují na tom, že další výhodou letecké aplikace je i skutečnost, že nedochází k poškození porostu. Karate 2,5 WG s účinnou látkou lambda-cyhalothrin se aplikuje v plném květu. Protože je přípravek relativně neškodný ke včelám, není se nutné, při dodržení všech daných pravidel, poškození včelstev obávat. Ani v Úněšově žádné problémy nezaznamenaly.
Agronom podniku si pochvaluje i cenu a následně i návratnost tohoto způsobu aplikace. „Se vším všudy se vejdeme do 500 Kč/ha. Při loňském kalamitním výskytu bejlomorky a prodejní ceně semena řepky se nám tento insekticidní zásah několikrát vrátil,“ říká. Přesvědčili ho o tom i výsledky vlastního provozního pokusu. Na neošetřené kontrole zaznamenal pěti až sedminásobné poškození šešulí a rozdíl ve výnosu byl 0,2 t/ha. Navíc semena z ošetřených pozemků měla výrazně vyšší HTS. Ing. Hůrka si však uvědomuje, že ne každý rok je stejný a z jedné sezóny nelze dělat jednoznačné závěry. Přesto je přesvědčen, samozřejmě pokud to bude i ve shodě s vyjádřením příslušných státních orgánů, že bude takto insekticid aplikovat i letos.
