Výměra řepky olejky má v České republice klesající tendenci. Zatímco v hospodářském roce 2022/2023 naši pěstitelé zaseli téměř 382 tisíc hektarů, o rok později už jen zhruba 354 tisíc hektarů a pro novou sezónu přibližně 330 až 335 tisíc hektarů.
Množství poznatků z oblasti pěstování řepky o uplynulé i současné situaci v pěstování řepky zaznělo na tradičním vyhodnocovacím semináři s názvem Systém výroby řepky, který se konal v Hluku v okrese Uherské Hradiště. Pořadatelem akce byl Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO).
Na semináři již tradičně zhodnotil stav porostů řepky v současné sezóně (2024/2025) Ing. Roman Hrdina ze SPZO. Upozornil na to, že se na vzejití porostů značnou měrou podílel průběh povětrnostních podmínek. Porosty založené v optimálním termínu do 20. srpna vzcházely dobře. V případě setí po tomto datu kvůli nedostatku vláhy došlo k postupnému pomalému vzcházení až po 16. září. Pozdě založené porosty řepky pomalu vzcházely a byly mezerovité. Řepce následně pomohlo podzimní přihnojení a příznivý průběh počasí v říjnu. Stav horších řepkových polí na podzim zlepšovaly aplikace močoviny, stimulátorů růstu i listových hnojiv.
Ing. Hrdina zhodnotil stav řepkových polí před nástupem zimy. Uvedl, že porosty založené do 18. srpna byly velmi dobře zapojené a zregulované. Tloušťka kořenového krčku u nich dosahovala deseti až dvaceti milimetrů. Rostliny měly deset až dvanáct listů. Někde docházelo k přerůstání při organickém hnojení. Porosty založené po 20. srpnu po aplikaci mimokořenové výživy zesílily a nacházely se před zimou v dobrém stavu. Kořenové krčky měly tloušťku od osmi do deseti milimetrů. Rostliny měly šest až deset listů a dlouhé kořeny. Po zaplavení ale některé přemokřené porosty řepky uhynuly, a tak je pěstitelé přeseli. Při pozdním setí byly porosty řepky mezerovité, vzcházely ve druhé polovině září a v říjnu. Rostliny se nacházely v horší kondici, měly tři až pět milimetrů silný kořenový krček a kolem tří až čtyř listů. Celkově ale bylo možno před zimou hodnotit stav většiny porostů řepky na území ČR jako dobrý. Velmi dobrých porostů bylo 41 %, dobrých 44 %, špatných jedenáct procent a na zaorání asi čtyři procenta. Z hlediska rozložení na našem území se nejlepší porosty řepky nacházejí na Českomoravské vysočině a ve středních Čechách.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Úvodní foto: Plocha řepky se v ČR meziročně zmenšila Foto Hana Honsová
Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Olomoucký kraj.
