Vymetané porosty obilnin mohou poskytnout hezký pohled nejen agronomům, ale i projíždějícím motoristům, cyklistům nebo procházejícím turistům. Často však mohou odborníci i laici vidět nepřehlédnutelný nedostatek – polehlé obilí. Někdy jsou polehlé velké souvislé plochy, jindy pruhy nebo ohniska. Podle těchto okolností lze také odhadnout okruh příčin.
Konečným důsledkem polehnutí obilnin je ekonomická ztráta, která může být velmi citelná. Přes šlechtitelský pokrok ve změně habitu rostlin jednotlivých druhů obilnin je nutné počítat s rizikovými faktory snižujícími stabilitu stébel. Na základě okolností je nutné přijmout Vymetané porosty obilnin mohou poskytnout hezký pohled nejen agronomům, ale i projíždějícím motoristům, cyklistům nebo procházejícím turistům. Často však mohou odborníci i laici vidět nepřehlédnutelný nedostatek – polehlé obilí. Někdy jsou polehlé velké souvislé plochy, jindy pruhy nebo ohniska. Podle těchto okolností lze také odhadnout okruh příčin.
Konečným důsledkem polehnutí obilnin je ekonomická ztráta, která může být velmi citelná. Přes šlechtitelský pokrok ve změně habitu rostlin jednotlivých druhů obilnin je nutné počítat s rizikovými faktory snižujícími stabilitu stébel. Na základě okolností je nutné přijmout opatření zvyšující odolnost poléhání, mimo jiné i aplikací regulátorů růstu.
Anatomická i morfologická stavba stébla obilnin je z technického pohledu velmi dobře vytvořeným lehkým konstrukčním prvkem, který má značnou mechanickou odolnost proti ohnutí a zlomení. Podobně jako u konstrukcí stvořených člověkem dochází ve stavbě stébla k působení některých nepříznivých vlivů, které odolnost narušují.
Příčiny snížené stability rostlin – stébel
Mezi faktory, které mohou působit na snížení stability stébel, patří:
- Napadení houbovými chorobami ze skupiny chorob pat stébel, např. pravým stéblolamem (Pseudocercosporella herpotrichoides) aj. Tyto houbové choroby způsobují snížení mechanické odolnosti bází stébel nebo kořenů, takže se stébla lámou nebo se vyvracejí celé rostliny. Polehnutí porostu má zpravidla ohniskovitý charakter a stébla leží neuspořádaně všemi směry. Opatření spočívají v agronomické disciplíně (střídání plodin, úklid slámy, dokonalé zapravení slámy do půdy) a v ošetření fungicidy.
- Geneticky daná nižší odolnost druhů a odrůd. Vyplývá z různé mechanické odolnosti pletiv, z celkové délky stébla a z hmotnosti klasu. Typickým příkladem byla dřívější odrůda pšenice ozimé Mironovská, která se vyznačovala dlouhým stéblem a velkou náchylností k poléhání. Nutnou součástí agrotechniky této významné odrůdy byla aplikace regulátorů růstu. Také u současného sortimentu odrůd jsou rozdíly v odolnosti poléhání (viz tabulky).
- Významnou příčinou snížení odolnosti poléhání je vysoká hustota porostu. Naši pěstitelé používají vyšší výsevky obilnin než je obvyklé v západní Evropě. Výsevek je často paušálně dán zavedenou hmotností osiva na hektar pro určitý druh, a to bez ohledu na vlastnosti osiva. Dále je snaha pojistit si dostatečný počet rostlin na plochu zvýšeným výsevkem. Nutno připomenout, že hustý porost je nejméně tak špatný jako řídký porost. Nápravná opatření pak nemusí být dostatečně účinná.
Přehoustnutí porostu podporuje dále vyšší hnojení dusíkatými hnojivy na počátku vegetace, kdy vede ke zvýšené intenzitě odnožování. V hustých porostech je nedostatek světla, existuje velká konkurence mezi rostlinami i odnožemi, takže pletiva jsou řídká, málo mechanicky pevná. Při intenzivním pěstování pšenice se záměrně počítá s ošetřením regulátory růstu proti poléhání ve spojitosti s vyšší úrovní hnojení dusíkatými hnojivy.
- Další příčinou může být nepříznivé počasí. Intenzivní srážky spojené se silným větrem, popřípadě s přemokřenou půdou, umocňují předchozí nedostatky. Výsledkem je potom polehlý porost. Položení stébel je rovnoběžné se směrem větru.
Ekonomické ztráty jsou tím vyšší, čím je polehnutí časnější. I když při velmi raném polehnutí mohou ještě živá kolénka částečně napřímit část stébla, přesto je ztráta citelná. Dřívější polehnutí snižuje výnos zrna, zhoršuje jakost zrna a způsobuje problémy se sklizní. Pozdní polehnutí nepříznivě ovlivňuje především jakost zrna.
Nepoužívat při nedostatku vláhy a živin
Regulátory růstu jsou syntetické látky, které zasahují do hormonálního systému rostlin. Změnou hladiny hormonů jsou pak ovlivňovány růstové a vývojové pochody. Hormonální systém je velmi citlivý, protože koncentrace hormonálních látek jsou velmi nízké. Reakce rostlin je také závislá na podmínkách – druh a odrůda, fáze růstu a stav rostlin, podmínky stanoviště, průběh počasí aj. V obilnářství se uplatňují dvě účinné látky, které mají schopnost ovlivňovat růstové procesy a zvyšují stabilitu stébla – chlormequat (chlormequat - chlorid) a ethephon.
Chlormequat zvyšuje hladinu cytokininů a brzdí biosyntézu hormonu giberelinu. Giberelin podporuje dlouživý růst. Antigiberelinovým působením chlormequatu dochází ke zkrácení stébla. Při časnější aplikaci (období odnožování) je silnější účinek na spodní internodia a postupně se účinnost vytrácí. Současný efekt ošetření je i v zesílení stěn stébla internodií. Oba účinky zlepšují odolnost rostlin k poléhání. Účinnou látku chlormequat obsahuje řada přípravků různých firem: CCC – Stefes 720, Cycocel 750 SL, Retacel extra R 68, Stabilan 750.
Proti poléhání se doporučuje ošetření silných, dobře odnožených porostů. Použití přípravků není vhodné u porostů trpících nedostatkem vláhy a živin.
Tyto regulátory růstu je možné aplikovat při průměrné denní teplotě 8 oC a vyšší. Přípravky lze kombinovat s kapalným hnojivem DAM 390, močovinou (do koncentrace 12 %), s fungicidy a s některými herbicidy (pozor – nikoliv ve směsi s kontaktními herbicidy). Porosty ošetřené proti poléhání nesmí být zkrmovány na zeleno, sušeny ani silážovány. U ovsa nesmí být zrno použito na výrobu ovesných vloček. Při používání těchto přípravků platí další pravidla uvedená na obalech přípravků a v Metodické příručce na ochranu rostlin (MZe ČR).
Ethephon proniká do rostlinných pletin, kde podporuje biosyntézu ethylenu. Jeho působením na hormonální systém je ovlivněno utváření stébla podobně jako po aplikaci chlormequatu. Vzhledem k pozdějšímu ošetření (období sloupkování) přípravky s obsahem ethephonu dochází ke zkrácení horních internodií stébla. Na bázi ethephonu jsou na trhu přípravky Cerone 480 SL, Flordimex T extra. U přípravku Terpal C je kombinován účinek chlormequatu a ethephonu. U jednotlivých přípravků jsou uvedeny omezující podmínky pro jejich společnou aplikaci s jinými agrochemikáliemi, především s herbicidy a kapalným hnojivem DAM 390 a močovinou. Společná aplikace s fungicidy je možná.
U pšenice ozimé je použití nejčastější
Nejrozšířenější aplikací regulátorů růstu u obilnin je použití chlormequatu u pšenice ozimé. Proti poléhání se používají přípravky ve fázi plného odnožování až do konce odnožování (f. 25 – 30 DC) – ještě než je hmatné 1. kolénko na hlavním „stéble“. Dřívější doporučení až do fáze 32 DC není vhodné, protože v některých případech může způsobit snížení produktivity klasu (například u odrůdy Hana). Rozmezí dávek závisí na odrůdě, stanovišti, hustotě porostu a termínu setí. Vyšší dávky se aplikují u odrůd náchylnějších k poléhání, při vlhčích podmínkách, u hustších porostů a u raných termínů setí.
Ošetření není obvykle nutné u odrůd: Astella, Livia, Ritmo, Sofia, Vlada, Versailles.
V období odnožování není vždy dobře odhadnutelné, nastanou-li podmínky pro poléhání. Je možné ošetřit porost až v období konce sloupkování – objevení posledního listu až naduřování listové pochvy (f. 37 – 45 DC) - přípravky na bázi ethephonu.
