Aby splnila svůj význam musí být regulace plevelů soustavná a promyšlená s cílem postupného snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.
Rozhodující plodiny z hlediska naší tržní produkce (ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka) jsou sety na podzim. Proto je nutné spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů.
Letošní počasí přeje pelvelům
Průběh počasí v letošním roce byl mimořádně příznivý pro růst plevelů a jejich reprodukci. Protože teploty v zimních měsících byly poměrně vysoké, ozimé plevele (chundelka metlice, psárka polní, heřmánkovité plevele, svízel přítula, rozrazily, violka rolní, chrpa polní, žabinec obecný, mák vlčí, mák pochybný, locika kompasová aj.) se mohly vyvíjet a růst i přes zimu a v časném jaru. Tam, kde nebyly aplikovány herbicidy na podzim dosáhly plevele do jara pokročilých růstových fází a silně konkurovaly ozimým plodinám. V mezerovitých obilninách i řepce v průběhu jara vzcházely i jarní plevele (oves hluchý, merlíky, laskavce). Hojně byly zapleveleny plodiny i výdrolem slunečnice. Vlivem příznivých podmínek plevele vytvořily obrovské množství semen, které významně obohatí zásobu semen v půdě.
Chladný a srážkově bohatý červen, červenec a částečně i srpen podpořily růst vytrvalých plevelů. Především pýr plazivý a pcháč rolní byly schopny vytvořit v takovýchto podmínkách obrovské množství kořenových výběžků s pupeny. Podobně reagovaly i další vytrvalé plevele jako například mléč rolní a čistec bahenní. I vytrvalým plevelům vytvářející trsy (pelyněk černobýl, vratič obecný) průběh počasí vyhovoval.
Z těchto důvodů je nutné věnovat pozornost již při sklizni a následujícímu zpracování půdy, aby podmítka, orba i setí byly provedeny s vysokou pečlivostí. Bohužel při sklizni obilnin a řepky se všechna semena plevelů dostávají zpět na povrch půdy. Tomuto riziku je možné předejít předsklizňovými aplikacemi herbicidy typu glyphosate a sulphosate. Je nutné věnovat zvýšenou kvalitu podmítce a následnému zpracování půdy. Hlavním cílem těchto opatření je zapravení semen plevelů pod povrch půdy a vzcházející plevele následným zpracováním půdy zničit. Vzhledem k postupnému ústupu od hlubokého zpracování půdy a příklonu k technologiím minimálního zpracování půdy stoupají nároky na použití herbicidních přípravků a tím rostou i náklady na použití herbicidů. Právě ústup hlubokého zpracování půdy má vysoký podíl na růstu celkového zaplevelení a šíření vytrvalých plevelů, především pýru plazivého a pcháče rolního, ale i na stoupajících výskytech čistce bahenního, mléče rolního i pelyňku černobýlu. Podcenění opatření proti vytrvalým plevelům povede k jejich dalšímu šíření na polích.
Hlavní součást regulace plevelů jsou v současné době herbicidy.
Pro dosažení úspěchu při použití herbicidů je nutné splnit několik základních podmínek:
Znát druhové spektrum plevelů vyskytujících se na pozemku včetně jejich biologie.
Použít herbicidní přípravky či jejich kombinace se spolehlivým účinkem na vyskytující se plevele.
Nepoužívat stejné herbicidy opakovaně po sobě. Hrozí nebezpečí selekce tolerantních plevelů, případně vzniku rezistence u plevelům a jejímu rychlému rozšíření po okolí.
Při vyšším zaplevelení použít vždy horní hranici povolené dávky herbicidů.
Používat přesně seřízený a otestovaný postřikovač s vyškolenou obsluhou.
Dodržet dávku vody. Snižování dávky vede vždy k vyššímu riziku selhání aplikace.
Herbicidy používat v optimálním termínu aplikace ve vztahu k citlivým fázím plevelů. Aplikace v období velkého sucha jsou rizikové.
Sortiment herbicidních přípravků na trhu je velmi široký. Při slabém zaplevelení je možné úspěšně používat s úspěchem i herbicidy relativně levné. S rostoucím výskytem nebezpečných konkurenčně silných plevelů (např. svízel přítula) je nutné použít cenově náročnější herbicidy. Bohužel ale platí, že bez úspěšných aplikací herbicidů se produkce nevypěstuje.
Možnost regulace vytrvalých plevelů na podzim je poměrně omezená. Pcháč rolní v podzimních měsících vytváří při klasickém zpracování půdy listové růžice pouze omezeně. Při využití technologií minimálního zpracování není kořenový systém téměř poškozován, dochází pouze k porušení v povrchových vrstvách ornice. Proto v časně setých plodinách (ozimá řepka, ozimý ječmen a někdy ozimá pšenice) může pcháč vytvořit na podzim poměrně velké množství listových růžic. Systémově působícími herbicidy je možné pcháč poškodit. K zničení pcháče nedojde, pouze je poškozen. Ponecháme-li však listové růžice na poli, vytvoříme předpoklad pro jeho rychlý nástup již brzo na jaře, což jeho hubení komplikuje. Pýr plazivý je naproti tomu možné úspěšně hubit na podzim v ozimé řepce postemergentními graminicidy. Provedou-li se ve správnou dobu, je jejich efekt vysoký.
Samostatným problémem je řešení výdrolu obilnin a ozimé řepce. Výdrol obilnin v řepce patří mezi nejvýznamnější plevele. Pro zabezpečení kvalitního porostu řepky je nutné odstranit konkurenci výdrolu co nejdříve, aby nedošlo k poškození rostlin řepky, která je konkurenčně velmi citlivá. Vysoký účinek na výdrol vykazuje celá řada herbicidů. Účinek jednotlivých herbicidů je více méně srovnatelný. Z pohledu zaručení spolehlivého účinku je důležité provést aplikaci včas a kvalitně.
Pro regulaci ozimých jednoděložných (chundelka metlice, psárka polní) a dvouděložných plevelů (svízel přítula, heřmánkovec přímořský, rozrazil perský, violka rolní, chrpa polní, žabinec obecný, mák vlčí, mák pochybný, locika kompasová, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka a celou řadu dalších plevelných druhů) platí podobná pravidla. Použití preemergentních a podzimních postemergentních aplikací herbicidů.
Cílem regulace plevelů je snížit zaplevelenost, co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči kulturním rostlinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému.
Text a Foto
Ing. Jan Mikulka, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha – Ruzyně
