Každá bramborářská sezóna je jiná. Problémy, o kterých pěstitelé brambor hovořili před rokem, letos vystřídaly téměř opačné starosti. V roce 2001 se pěstitelé děsili špatného stavu porostů a jejich obavy se naplnily. Nízké výnosy i nižší plocha však vyvolaly růst cen. Letošní porosty brambor prozatím vypadají velmi slibně a proto se diskutuje především o předpokládaném pádu cen.
Pěstitelé, kteří měli loni kde brambory uskladnit a s prodejem nespěchali, si jistě uplynulou sezónu chválí. Obecně je však nutné považovat loňský rok za nepříznivý, neboť vysoké farmářské ceny se odrazily i ve vysokých spotřebitelských cenách, které vyvolaly významné snížení spotřeby brambor. Bramboráři, kteří se sešli 4. června na semináři uspořádaném Ústředním bramborářským svazem České republiky (ÚBS), to podle slov předsedy svazu Ing. Františka Nováka považují za varování pro budoucnost.
Jak ing. Novák uvedl, pro první letošní sklizně předpokládali bramboráři slibné ceny, avšak jejich vize se nenaplnily. Italští vývozci totiž letos kvůli zhoršené kvalitě neuspěli na západoevropském trhu a Itálie svou oproti loňsku vyšší sklizeň začala uplatňovat za poměrně nízké ceny v Maďarsku, Polsku, Slovenku a České republice. Ranobramboráři ze zmíněných zemí proto sklizeň pozdrželi. Čeští pěstitelé se proto právem obávají, že se bude opakovat již známá situace. Díky dovozům se sklizeň v Polabí a na jižní Moravě protáhne až do doby, kdy by se již měly odbytovat brambory vypěstované ve vyšších polohách republiky, což vyvolá pokles cen.
Přesto je slyšet i optimistické hlasy, které tvrdí, že usuzovat jak dopadne bramborářská sezóna je ještě předčasné. Mimo jiné sehraje na celkové produkci českých brambor významnou roli počasí a s ním i výskyt plísně bramborové.
Požadavky pěstitelů
Další a již tradičně při setkání pěstitelů zmiňovaný problém, který se, jak ing. Novák vysvětlil, netýká pouze českých bramborářů, je výskyt bakteriální kroužkovitosti. Ačkoliv eradikační opatření v naší zemi hodnotila komise EU již na počátku loňského roku, MZe ČR dosud nezaslalo do Bruselu text nového metodického pokynu řešící tento problém. ÚBS považuje za nezbytné, aby tak bylo co nejdříve učiněno. Dále ÚBS považuje za důležité usilovat o přidělení kvótu na výrobu škrobu ve výši 51 tis. tun. Podpora nákupu nových bramborářských technologií formou bezúročných půjček či podpora používání certifikované sadby nejen v uzavřených oblastech jsou dalšími požadavky pěstitelů. Svaz chce rovněž iniciovat a i se spolupodílet na zpřesnění stávající statistiky, neboť ta podle jeho názoru zcela přesně neodráží skutečnost a tím komplikuje řešení řady dalších problémů. Rovněž chce, aby se neosáezné souvratě nevykazovaly v plochách osázenách bamborami, ale byly zařazovaány mezi plochy "v klidu" a byly na mě vypláceny příslušné dotace, jak je tomu v zemích EU.
První sklizně
Na již tradičním setkání bramborářů se nediskutuje pouze o problémech obchodu. Pěstitelé se zde seznamují s novinkami v odrůdové skladbě či s novými poznatky v pěstitelské technologii, o čemž budeme informovat v některém z příštích čísel Zemědělce. Součástí semináře je i prohlídka pokusů na zkušební stanici Ústředního kontrolního a zkušebného ústavu zemědělského v Přerově nad Labem. Letos zde byly k vidění právě sklizené a výnosově porovnané vzorky hlíz 15 velmi raných odrůd. Největšího výnosu v přepočtu na hektar zde dosáhly odrůdy Velox, Adora a Magda. Všechny tyto odrůdy, jež byly sázené 28. března, daly 4. června z hektaru přes 20 t hlíz větších než 30 mm.
