V posledních deseti letech dochází ke změnám ve spektru původců chorob zemědělských plodin. Na ozimém i jarním ječmeni se hojně vyskytují listové skvrnitosti způsobené dosud přehlíženou fytopatogení houbou Ramularia collo-cygni. Výskyt této choroby je v současné době zaznamenám v Rakousku, Německu, Skotsku, Irsku i v České republice.
Studiem této choroby se zabývají mezinárodní projekty, v nichž se účastní například tato pracoviště: Versuchsstation Lambach-Stadl-Paura, Bundesamt für Agrobiologie, Östereich; Biologische Bundesanstalt, Kleinmachow, Deutschland. Z dalších to jsou Institut für Atmosphärische Umweltforschung, Garnisch-Partenkirchen; Lehrstuhl für Pharmazeut. Biologie Jena; Institut für Botanik und Institut für Anatomie und Phyziologie der Pflanzen der Universität, Graz; Department of Crop Science University of Glasgow; Irish Agriculture and Food Development autority (Oak Park) Crop Research Centre. Výskytem R. collo-cygni v České republice se zabývají Zemědelský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.; Selgen, a. s., Šlechtitelská stanice Lužany u Přeštic a Šlechtitelská stanice Krukanice.
Houba R. collo-cygni se vyskytuje v kopcovité krajině. V Rakousku je její výskyt častý a způsobuje značné ztráty výnosů ječmene. Hlavní oblasti výskytu v Rakousku jsou Horní Rakousko a Hornorakouské alpské předhůří. R. collo-cygni byla zjištěna i na ječmeni v alpských údolích, kde ji před deseti lety ještě neznali. Je rozšířena téměř po celém území státu s výjimkou teplých a suchých oblastí. V Německu je její rozšíření popisováno zvláště v Bavorsku, Badenwürtenbersku, ale i v Sasku, v jižním Německu a ve velké části středního Německa. V České republice se v posledních pěti letech začíná šířit v oblasti středních, jižních a západních Čech. Její výskyt v Čechách je hypoteticky spojován s možností rozšíření pomocí převládajících jihozápadních větrů vanoucích z Rakouska a Německa.
Patogen R. collo-cygni může být kromě ječmene v menší míře i na tritikale, žitu, ozimé a jarní pšenici, ovsu a travách. Výzkumy ukázaly ztráty výnosu u ozimého ječmene 16 - 30 %, u jarního ječmene 11 %.
Houba Ramularia collo-cygni je uváděna v roce 1988 autory B. Setton et J. M. Waller jako anamorfa (nepohlavní stadium). Původně byla popsána v roce 1893 jako Ophiocladium hordei (Cavara), v roce 1945 byla přiřazena k rodu Ovularia (Sprague) V odborné literatuře pojednávající o chorobách obilnin však Ramularia collo- cygni dosud uvedena není.
Symptomy napadení ječmene se objevují nejčastěji na praporcovém listu, ve fázi metání a na začátku kvetení. Při časném výsevu a teplém počasí byl však pozorován výskyt R. collo-cygni na ozimém ječmeni již na podzim. Na jaře se může objevit již v březnu. Zasaženy mohou být různé části rostliny: listové pochvy, plocha listů, klasy a osiny i stébla. Zvláště se vyskytuje na těch částech, které jsou vystaveny nejvíce slunečnímu záření. Na listech způsobuje hnědé až hnědočerné skvrny dlouhé do 1 mm se žloutnoucími okraji. Skvrny často pokrývají celé listy. Ke sporulaci dochází uvnitř skvrn a projeví se bílými tečkami. Ty se vytvářejí na odumřelých pletivech rostlin. Po odumření listu může houba pokrýt bílým povlakem celý povrch listu. Nosiče spor (konidií) mají charakteristický tvar připomínající labutí krky (jsou viditelné v mikroskopu). Napadené osiny mají oranžovožlutou nebo žlutobílou barvu.
U houby R. collo-cygni byla zjištěna produkce toxinu. V literárních údajích je při silném napadení ječmene uvedena doba sedmi až deseti dnů, během které došlo k odumření celého listového aparátu.
Skutečnost, že houba kolonizuje i odumřelé části rostlin, svědčí zřejmě i o její roli saprofyta. Odlišení skvrnitostí listů ječmene způsobených houbou R. collo-cygni od skvrn způsobených jinými faktory - fyziologickými reakcemi na stress- je však obtížné a v současné době je předmětem bádání na uvedených pracovištích. Fyziologické reakce vyvolané stressovými faktory jsou nejčastěji přisuzovány nadměrnému slunečnímu záření. Jsou známy pokusy, ve kterých byly zastíněné rostliny ječmene napadeny listovou skvrnitostí méně než nezastíněné. Na druhé straně jsou také prezentovány pokusy se zdařilou umělou infekcí (s houbou R. collo-cygni) u zastíněných nepoškozených rostlin ječmene.
Vývoj nekrotických lézí na jarním ječmeni je sledován i za použití PCR metody, založené na diagnostických metodách určení DNA pro sledování presymptomatické infekce ječmene houbou R. collo-cygni.
Napadení je možné oddálit a zamezit tak ztrátám na výnosech nebo je snížit použitím ošetření ječmene fungicidy. Je udáváno, že účinné je ošetření fungicidy Tilt (propiconazole) a Folicur (tebuconazole) aplikovanými bezprostředně po objevení osin. Někteří autoři doporučují ošetření již ve fázi praporcového listu. Do budoucna by dobrým způsobem ochrany mohla být i rezistence odrůd jarního i ozimého ječmene.
RNDr. Marie Civínová, CSc.,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha - Ruzyně
