Je nezpochybnitelné, že dobrá půdní úrodnost dává předpoklady stabilních a kvalitních sklizní, a tím i potřebnou ekonomiku produkce. Půdní úrodnost má poměrně velkou setrvačnost tzn., že v tomto systému si jednotlivé úrodnostní parametry udržují stabilitu a i když nejsou realizována opatření k jejich obnově na potřebné úrovni, nedochází po určité období k poklesu výnosu a kvality rostlinné produkce.
Této zvláštnosti je však v současné období zneužíváno, protože nejsou činěna potřebná opatření k udržení výše a stability půdní úrodnosti. Je nutné si uvědomit však to, že tato zvláštnost má i negativní stránku - pokud dojde k výraznějšímu poklesu některého úrodnostního parametru není jednoduché a snadné jeho opětovné obnovení.
V současném období není na většině pozemků u nás zajištěn dostatečný přísun živin. Je to ovlivněno nejen značným snížením spotřeby minerálních hnojiv, ale i produkce a spotřeby statkových hnojiv. Je skutečností, že rostlinná produkce, a tím i konkurenceschopnost našich zemědělců z pohledu hnojení je vždy otázka delšího časového období. Pokud nenastane obrat ve spotřebě hnojiv aspoň na úroveň odběru živin rostlinami, bude nutné v dalším období používat více živin, aby byla zajištěna přiměřená a kvalitní rostlinná produkce.
O potřebě živin a vlivu hnojiv na úroveň rostlinné produkce v určitém časovém úseku nejlépe informují dlouhodobé stacionární výživářské pokusy, které jsou u nás vedeny v různých výrobních a stanovištních podmínkách. Jedním stanovištěm je pokusná stanice ÚKZÚZ Krásné Údolí v okrese Karlovy Vary, jejíž pozemky se nacházejí v nadm. výšce okolo 650 m. V roce 1977 zde byl založen stacionární dlouhodobý pokus, kde v pravidelném osevním postupu s 50 % zastoupením obilovin a 25 % brambor jsou sledovány různé varianty hnojení (tab. 1).
Hnůj je aplikován vždy k bramborám v dávce 40 t na ha.
V příspěvku jsou hodnoceny výsledky posledního dokončeného osevního postupu (1990-1997) - v jednotlivých letech byly pěstovány tyto plodiny : 1990 – oves na zeleno s podsevem jetele, 1991 - jetel červený, 1992 - ozimá pšenice (odrůda Sparta), 1993 – brambory (odrůda Resy), 1994 – ozimá pšenice (odrůda Sparta), 1995 – jarní ječmen (odrůda Forum), 1996 – brambory (odrůda Santé), 1997 – jarní ječmen (odrůda Forum).
Výsledky pokusů
Hodnoty celkového výnosu v obilních jednotkách (OJ) jednotlivých variant hnojení za celý osevní postup uvádí graf 1. Je zřejmé, že hnojené varianty vykazují výrazně vyšší produkci, především kombinace hnojené hnojem a NPK hnojivy (zvýšení až o více než 90 % oproti nehnojené kontrole). Výrazný vliv na celkově vysoký výnos u var. 1 a 2 má pěstování jetele. Z údajů grafu 2 je vidět dobrou reakci hnojení na výnos zelené hmoty ovsa (je v ní započtena i biomasa jetele po sklizni krycí plodiny) a naopak malý vliv na výnos jetele v následujícím roce. Jetel má však velmi příznivý vliv na obnovu půdní úrodnosti a většinou vyrovnává na určité období rozdíly půdní úrodnosti hodnocených variant. Je to v souladu s obecně známými poznatky a výsledky na jiných stanovištích. Je škoda, že v současném období se snižují plochy jetelovin a nevyužívají se tak v plné míře možnosti levné obnovy půdní úrodnosti.
Výnosové výsledky ozimé pšenice jsou soustředěny v grafu 3. Jsou zřejmé dosti značné rozdíly pokusných let – vyšší výnosy hnojených variant jsou v roce 1994, kdy byly příznivější povětrnostní podmínky. Ukazuje se, že pro dosažení dobrého výnosu pšenice postačuje úroveň hnojení čtvrté varianty (107 kg N, 26,4 kg P a 66,4 kg K na ha).
Také u brambor jsou značné rozdíly ve výnosech hlíz v obou pokusných letech. Rok 1996 byl příznivý pro pěstování brambor, a proto byly vysoké výnosy hlíz i na nehnojené variantě. Tendence výnosů hlíz jednotlivých variant hnojení byla zachována v obou letech, ovšem na různé úrovni. I u brambor je dostačující úroveň hnojení čtvrté varianty.
Z údajů grafu 5 je vidět, že ječmen reaguje na hnojení velmi výrazně a i zde se jeví nejvhodnější var. 4. Výrazně vyšší výnosy v roce 1997 oproti roku 1995 byly zřejmě značně ovlivněny vhodnější předplodinou (1997 brambory a 1995 pšenice).
Bilance živin (porovnání přísunu a exportu živin z pozemku) u jednotlivých živin ukazuje, že za celé hodnocené období byla vyrovnaná bilance u dusíku a draslíku u var. 4. Mírný přebytek fosforu vychází již při první hladině hnojení P, ale teprve roční dávka 26,4 kg P příznivě působila na zvýšení přijatelného fosforu v půdě.
Hodnocené výsledky dokumentují skutečnost, že přiměřené a pravidelné hnojení v bramborářské výrobní oblasti přináší velmi dobré výsledky. Jednoznačně však poukazuje na to, že samotné organické hnojení (2x za osevní postup) zvyšuje produkci, ale nejvyšší efekt je při současném hnojení organickými i minerálními hnojivy, tedy po přívodu živin minerálními hnojivy. Je to v souladu s dosavadními poznatky, že rozumně používaná minerální hnojiva zajišťují potřebnou úroveň produkce, její kvalitu a udržení půdní úrodnosti.
Závěry
Z výsledků přesného stacionárního pokusu lze vyvodit tyto závěry :
- Samotné organické hnojení zvýšilo produkci celého osevního postupu o 18,5 %, pochopitelně nejvíce u brambor.
- Nejvyšší výnosy byly dosaženy při současném organickém a minerálním hnojení – zvýšení o 63 – 95 %.
- Jako nejvýhodnější se ukazuje varianta 4, hnojená hnojem a průměrnou roční dávkou 82 kg N, 26,4 kg P a 66,4 kg K na ha.
- Uvedené dávky živin většinou vykazovaly vyrovnanou bilanci živin a zajistily přiměřený obsah přijatelných živin v půdě.
Prof. Ing. Václav Vaněk, CSc.
ČZU v Praze
Ing. Romana Hosmanová,
Ing. Karel Petrášek
ÚKZÚZ Brno, pracoviště Plzeň
