Každý rok se pěstitelé potýkají s rozmary počasí. Často přicházejí delší období sucha přerušovaná vydatnějšími dešti. Loňské často ne příliš příznivé povětrnostní podmínky se v České republice negativně odrazily na výnosech ozimů včetně řepky.
Na Rakovnicku, které leží ve srážkovém stínu Krušných hor, jsou pěstitelé na sucho zvyklí. Vhodnými pěstitelskými technologiemi se snaží zadržet co nejvíce vláhy v půdě. Jednou z cest je minimalizace a omezení přejezdů po polích. Nejen informace o pěstování řepky se zaměřením na problematiku suchých oblastí zazněly na semináři uspořádaném pro pěstitele v Rakovníku Okresní agrární komorou (OAK) a Zemědělským svazem, územní organizací Rakovník a Kladno.
Ing. Bečka také zhodnotil stav letošních porostů řepky. Připomněl, že rychlé žně umožnily pěstitelům kvalitní přípravu před založením porostů. Selo se brzy, už od 18. srpna. Po zasetí zapršelo, a tak porosty dobře vzešly. Poté mohli zemědělci kvůli mokru vyjet do polí až koncem srpna a seli do začátku září. Pozdě založené porosty měly horší kvalitu. V teplém září přicházely v první polovině měsíce i třicetistupňové teploty. Ve druhé polovině září začalo pršet, a to vydatně, někde došlo k záplavám. Řepce ale deště pomohly, horší porosty se zlepšily, vzešly další rostliny. Koncem září časně založené porosty přerůstaly a bylo potřeba přistoupit k regulaci. Pěstitelé zaznamenali slabší nálety dřepčíků rodu Phyllotreta. Dřepčík olejkový se vyskytoval od desátého až patnáctého září, kdy nalétl do porostů řepky. Brzo se také objevil zápředníček a mšice. V teplém podzimu pršelo, což mělo kladný vliv na růst řepky. Při rozborech byla v půdě zjištěna nízká zásoba minerálního dusíku. Proto se vyplatilo na podzim řepku přihnojit. Mrazy přišly až v první polovině ledna a mrzlo také v únoru.
Ing. Bečka vyhodnotil stav porostů řepky v poloprovozních pokusech rozmístěných po celém území ČR. Na všech deseti místech porosty řepky dobře vzešly a nikde nemuseli pokusy zrušit. Při hodnocení rostlin se ukázalo, že mají velmi dobře vyvinuté kořeny, lépe než v předešlých letech a také měly více listů. Porosty tedy bylo možné vyhodnotit jako nadprůměrné. Na podzim řepku v pokusech přihnojili dusíkem, což se každoročně odráží na výnosech. Po zimě bylo v půdě více dusíku než v minulých letech. V pokusech v Červeném Újezdě se hnojilo dusíkem od 1. února. Časné přihnojení bylo dobré, poté, co roztál sníh, se dusík dostal do půdy ke kořenům řepky. Ing. Bečka upozornil na to, že je na jaře potřeba hnojit co nejdříve a vyplatí se slučovat dávky. Duben bývá zpravidla suchý. Na pokusné stanici ověřovali různé kumulované dávky dusíku. V porovnání s děleným dusíkatým hnojení nemělo slučování dávek negativní vliv na výnosy řepky. K výhodám patří omezení přejezdů po poli. V pokusech také ověřují směs složenou z granulí neobalovaného a obalovaného ledku v poměru jedna ku jedné. Myšlenka je taková, že se neobalovaný ledek rychle rozpustí a obalovaný zůstane delší dobu, až tři týdny, nerozpuštěný pro pozdější dodání živin rostlinám. V Červeném Újezdě se toto hnojení osvědčilo.
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 12/2025.
