Pýr plazivý je považován za jeden z nejvýznamnějších vytrvalých plevelů vyskytující se na větší části orné půdy ČR, kde zapleveluje všechny pěstované kulturní rostliny. Šíření pýru vyhovují zejména osevní postupy s vysokým zastoupením obilnin a řepky.
Pýr plazivý je v ČR rozšířen na 70–80 % orné půdy ve všech oblastech naší země. Vyskytuje se ve všech kulturních plodinách pěstovaných na orné půdě a též ve speciálních plodinách. Šíření pýru podporuje snížení úrovně zpracování půdy a minimalizace agrotechnických opatření. Zejména osevní postupy s vyšším zastoupením obilnin a řepky podporují další šíření tohoto plevele. Pýr plazivý náleží mezi velmi nebezpečné a problematické vytrvalé druhy plevelů především v mírném podnebí severní polokoule a do určité míry v chladnějším podnebí ve vyšších polohách teplejších oblastí.
Regulace pýru plazivého je většinou složitější než v případě jednoletých plevelných druhů. Základ v boji proti pýru tvoří preventivní opatření, která spočívají v dodržování všech pěstitelských opatření a zásad péče o půdu. Zásadní je zamezit zavlečení pýru na další pozemky a následně jeho dalšímu šíření. Pro dosažení úspěchu je nezbytné využívat všechny součásti metod regulace a nespoléhat pouze na jednotlivá opatření. Základem je střídání plodin v osevním sledu, dále zpracování půdy a agrotechnika, dokonalá technologie setí plodin, péče o plodiny včetně technologie jejich sklizně. Nedílnou součástí je zejména cílené používání účinných herbicidů při přesném dávkování a ve správný termín z pohledu jejich optimálního účinku. Zanedbání regulace pýru plazivého v jednom roce (plodině) má většinou za následek vytvoření obrovské zásoby generativních i vegetativních diaspor, které poté mohou působit problémy v řadě dalších kulturních plodin.
Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Foto J. H. Mora
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 1/2024.*
