Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako ty geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU. Vědci proto vyzvali v polovině prosince premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se se zasadili o změnu evropské legislativy v této oblasti.
Podle výzkumníků organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny, takže by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Metoda cíleného editování s názvem CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu tak říkajíc vypnout gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci už léta zabývají.
Vědci upozornili, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy ale podle vědců vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky.
Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované.
Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 1/2019.
