Proso se řadí mezi nejstarší kulturní plodiny. Jeho pravlastí je Čína, východní Asie a Indie. Zrna prosa byla nalezena na různých místech Evropy ve stavbách pocházejících z doby kamenné. Pravděpodobně asi do raného novověku bylo v lidské stravě proso hlavní obilovinou. Postupně ho vytlačovaly pšenice, žito, později rýže a kukuřice a svůj vliv mělo i rozšíření brambor.
V současnosti se proso uplatňuje především v lidské výživě, zejména u pacientů s bezlepkovou dietou. Hlavním výrobkem mlýnského zpracování je loupané zrno, takzvané jáhly někdy nazývané také pšeno, prosná mouka, krupice a vločky.
Jáhly jsou dobře stravitelné, výživné a chutné. Představují významný zdroj vitamínů skupiny B a železa. Nutriční hodnotou se vyrovnají ovesným vločkám. Díky obsahu polynenasycených kyselin ale jáhly snadno žluknou, proto vyžadují spaření horkou vodou před přípravou pokrmů.
Zrno prosa má příznivé složení pro lidskou výživu. Obsahuje zhruba dvanáct procent bílkovin, čtyři procenta tuků a sedmdesát procent sacharidů. Složení prosných obilek se přibližuje k doporučenému poměru živin. Obsah tuku je vyšší než u ostatních obilovin, přičemž nejvíce tuku se nachází v klíčku.
Proso patří k teplomilným plodinám. V současnosti na našich polích nezaujímá příliš velké místo, pěstuje se jen na zhruba tisíci hektarech. Díky oteplování by se u nás mohla tato plodina více rozšířit. Plochy převyšující šest tisíc hektarů z roku 1948 se ale zřejmě už nikdy nedosáhne.
Mezi nejvýznamnější producenty prosa na území Evropy se řadí Francie, Maďarsko a Polsko. V menší míře se tato obilnina pěstuje kromě České republiky i v Bulharsku, v Rakousku, na Slovensku, ve Španělsku a ve Slovinsku.
Hektarové výnosy prosa se v Evropě pohybují zhruba v rozmezí od jedné do čtyř a půl tuny. Stabilně vysokých výnosů nad třemi a půl tunami z hektaru se dosahuje ve Francii. V ČR se sklízí kolem jedné a půl tuny na hektar.
Množství zajímavých informací i z oblasti pěstování a zpracování prosa zaznělo na semináři Možnosti pěstování a využití prosa a čiroku v České republice. Akce se uskutečnila na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV).
O pěstování a využití prosa a genetických zdrojích v České republice se zmínila Ing. Dagmar Janovská, Ph.D., z VÚRV. Genetické zdroje včetně prosa se uchovávají v genových bankách. U uchovávaných vzorků může jít o šlechtěné odrůdy, genetické linie, krajové odrůdy nebo plané druhy podobné kulturním plodinám, případně primitivní formy kulturních rostlin.
Ve světových genových bankách bez Číny je v současnosti uloženo 18 828 položek prosa. V Číně se odhaduje kolem pěti tisíc položek. V ČR se mezi genetickými rezervami nachází 176 vzorků této plodiny. V genové bance VÚRV uchovávají i odrůdy prosa vyšlechtěné na našem území.
Naše nejstarší odrůda prosa Hanácká mana byla vyšlechtěna už v roce 1940. Druhou českou odrůdou prosa je Unikum z roku 1975. Nejnovější odrůda Rubikon, která má červené obilky, byla vyšlechtěná ve VÚRV a zaregistrovaná v roce 2018.
