Struktura pěstebních ploch v České republice se pomalu přelévá ve prospěch ekonomicky výhodných plodin. Mezi nimi se objevuje i sladovnický ječmen v souvislosti s rostoucí spotřebou piva, zaznělo na konferenci Jarní ječmen – perfektní obilnina pro ČR.
Zájem ze strany pěstitelů ječmene, kteří se v polovině února zúčastnili odborné konference pořádané Sdružením pro ječmen a slad ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž, s. r. o., Ditanou Velká Bystřice, spol. s r. o., a Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, byl značný.
„Mezi výrazné přednosti jarního ječmene patří snadná intenzifikovatelnost a příznivá reakce na vhodná pěstitelská opatření. V důsledku globálního oteplování lze ječmen pěstovat už i na Vysočině, kde jsou pro něj příznivější vláhové poměry,“ připomenul prof. Ing. Jan Vašák, CSc. „Dobrému agronomovi se investice vložené do pěstování jarního ječmene během krátké doby několikanásobně vrátí,“ podotkl.
Spotřeba piva roste
Ing. Karel Klem, Ph.D., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., se domnívá, že by ječmen mohl a měl být jednou z našich nosných plodin. „Za předpokladu, že pěstitelé dokáží vyprodukovat kvalitní sladovnický ječmen, bychom se mohli stát jeho hlavními dodavateli do pivovarnického průmyslu. Protože spotřeba piva především v zemích, jako jsou Čína, Vietnam, Indie, Mexiko, Kolumbie a Rusko, neustále roste, bude ječmen i nadále perspektivní plodinou,“ upozornil Ing. Klem.
Jaké to má důsledky ve vývoji jeho pěstování? „Je vidět jednoznačný trend v nárůstu produkce zrna jarního sladovnického ječmene. Pravděpodobně už v letošním roce se jejich spotřeba zvýší a v roce 2012 by mohla podle zahraničních odhadů dosáhnout dvojnásobku proti roku 1998,“ uvedl Ing. Klem.
Požadavky pivovaru
pro nákup
Ing. Petr Kofroň z akciové společnosti Plzeňský Prazdroj seznámil posluchače se současnými kvalitativními požadavky pivovaru pro nákup sladovnického ječmene. Každoročně se v něm zpracuje přes sto tisíc tun této komodity. „Více než 2500 tun dodávek ze sklizně 2006 nevyhovělo kvalitativním požadavkům pivovaru. Nejčastěji byly vráceny z důvodu špatné klíčivosti a nadměrné porostlosti zrn,“ uvedl.
Pivovar vykupuje odrůdy se zřetelem na požadovanou kvalitu konečného produktu. Odrůdy sladovnického ječmene Tolar a Bojos tvoří základ pro výrobu sladu, ze kterého se posléze vaří pivo 12% Prazdroj. Základem pro výrobu piva typu Gambrinus je slad z odrůd Jersey, Diplom a Malz. „Odrůdová skladba se neustále vyvíjí. Hledáme nové odrůdy, které se co nejvíce přibližují požadavkům našeho pivovaru. U odrůd pro typ piva 12% Prazdroj se požaduje nižší dosažitelné prokvašení. U typu Gambrinus se hledají odrůdy s podobnými vlastnostmi, jaké má odrůda Jersey,“ prozradil Ing. Kofroň.
V důsledku horší kvality zrna z loňské sklizně musel pivovar přikročit k mírným ústupkům při posuzování kvality ječmene. „Velmi důležitý je zejména obsah bílkovin, zrno ječmene z loňské sklizně dosahuje průměrné hodnoty 11,5 % bílkovin proti loňským 10,9 % bílkovin. Kromě toho se hodnotí vlhkost (do 14 %), klíčivost – pro ječmen z loňské sklizně byla snížena na minimální hranici 95 %, odrůdová čistota, přepad zrn nad sítem 2,5 mm (snížený na 75 % z původních 90 %) a množství příměsí,“ uvedl Ing. Kofroň.
„Například slad pro výrobu piva typu Gambrinus má letos kvůli nižší kvalitě zrna větší obsah β-glukanů. Ty působí problémy při filtraci piva. Kvůli zhoršené kvalitě ječmene z loňské sklizně musíme technologický proces prodlužovat, abychom udrželi vysokou kvalitu konečného produktu – piva. Místo obvyklých dvanácti várek za den jich tak uvaříme jen osm až deset,“ dodal.
