Světová produkce olejnin stále roste, ale hlavní podíl má sója. U řepky a slunečnice naopak dochází k poklesu. Produkce řepky na světě už druhým rokem po sobě klesá a zároveň se snižují světové zásoby řepkového semene. K hlavním pěstitelům řepky na světě patří Evropská unie, kde došlo k meziročnímu poklesu produkce řepky v porovnání let 2023 a 2024 zhruba o tři miliony tun. K příčinám propadu patřilo snížení výměry pěstování v unii a také nižší výnosy ve většině států.
Jak píše Ing. Hana Honsová, Ph.D., ve svém článku v Zemědělci v regionu pro Plzeňský kraj, v roce 2024 dosáhla sklizeň řepky v zemích EU-27 necelých sedmnácti milionů tun, zatímco v roce 2023 se podařilo vyprodukovat více než dvacet milionů tun. Pro evropské zpracovatelské kapacity je potřeba kolem pětadvaceti milionů tun řepky za rok. Množství informací z oblasti pěstování řepky u nás i v zahraničí zaznělo na semináři v Zichovci na Kladensku, který uspořádal Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Přítomné uvítal Ing. Jiří Zeman, zástupce agronomické služby SPZO pro střední Čechy, který poté celý seminář moderoval a vystoupil s odbornými přednáškami.
Na problematiku hnojení řepky se zaměřil Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomněl, že by se mělo hnojit podle výnosového potenciálu. Zohlednit je potřeba podmínky daného stanoviště, vliv povětrnostních podmínek i stav porostů řepky. Při jarním hnojení je potřeba zvažovat, jakou zvolit dávku živin. Nejde jen o dusík, ale také o síru, bór a další prvky. Zvažovat je také potřeba rozdělení dávky živin a vybrat hnojiva s vhodnou formou dusíku. Ing. Černý připomněl, že na výnos jedné tuny semen řepky je potřeba zhruba padesát kilogramů dusíku. Při jednoduchém přepočtu tak na třítunový výnos řepka potřebuje sto padesát kilogramů dusíku na hektar a na čtyřtunový dvě stovky kilogramů. Reálný výnos se odvíjí od konkrétního stanoviště. Při propočtech je potřeba zahrnout všechny zdroje dusíku, nejen z hnojiv. V pokusech výnosy řepky nejvíce stoupaly při hnojení kolem 150 kg N/ha.
Na problematiku hubení škůdců v porostech ozimé řepky se zaměřil Ing. Marek Seidenglanz, Ph.D., z firmy Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. V úvodu svého vystoupení upozornil na změny v chování škůdců v porovnání s minulostí. Krytonosec čtyřzubý do polí migruje podstatně dříve, a tak samice začínají s dřívějším kladením vajíček. Ochrana není jednoduchá kvůli rozvleklému a dlouhému náletu. Proto představují nutnost dvě insekticidní ošetření. Pyretroidy mají v porovnání s organofosfáty své limity, působí kratší dobu a citlivost krytonosců vůči nim klesá. Registrovaná dávka je 7,5 gramů na hektar. Při použití pyretroidů je potřeba zasáhnout ve vhodném termínu. U acetamipridu je registrovaná dávka 42 gramů na hektar, která ale často nestačí na dospělce. Na larvy krytonosců ale účinkuje výborně.
Celý článek najdete v Zemědělci v regionu pro Plzeňský kraj 2025.
Úvodní foto: Výskyt škůdců je potřeba sledovat od časného jara Foto Hana Honsová
