Jarní ječmen v České republice představuje druhou nejrozšířenější obilninu po ozimé pšenici. Pro úspěšné pěstování této jařiny je potřeba vzít v úvahu řadu okolností, především velmi krátkou vegetační dobu 90 až 130 dnů, slabý a málo aktivní kořenový systém nebo poměrně malou listovou plochu. Proto se jarní ječmen hůře vypořádává se všemi stresovými faktory.
Jak vysvětluje Ing. Hana Honsová, Ph.D., v článku v časopisu Farmář č. 5/2025, pro dosažení vysokého výnosu jarního ječmene, především předního zrna, a požadované jakosti je potřeba dokonale uzpůsobit agrotechniku. Pozornost by měli pěstitelé věnovat zejména předplodině při zařazení do osevního postupu, přípravě půdy před založením porostů, kvalitě setí, hnojení, ochraně i stimulaci a regulaci během vegetace.
Na problematiku pěstování sladovnického ječmene včetně hnojení a stimulace se zaměřili přednášející na konferencích Sladovnický ječmen 2025 – kvalita ječmene dělá české pivo. Akce se uskutečnily ve Svobodných Dvorech na Královéhradecku, ve Vsisku u Olomouce a v Černé Hoře v okrese Blansko. Semináře určené pro zemědělskou praxi uspořádal Spolek pro ječmen a slad ve spolupráci s dalšími organizacemi. Výměra jarního ječmene v České republice loni klesla, dosáhla jen mírně pod 190 tisíc hektarů. Jedná se o nejmenší plochu za poslední roky. Hektarové výnosy se pohybovaly na nižší úrovni, v průměru ČR se podařilo dosáhnout jen 5,44 t/ha. Většina sklizeného zrna měla dobrou kvalitu.
K nejlepším předplodinám jarního ječmene patří cukrovka a brambory. Vzhledem k poměrně malé ploše okopanin se ale v osevních postupech nejčastěji setkáváme se zařazením jarního ječmene po obilnině nebo po kukuřici. Tehdy je potřeba brát v potaz vyšší infekční tlak chorob a vyčerpání dusíku z půdy. Jako dobré předplodiny se osvědčují řepka a mák. Všeobecně se doporučuje podzimní orba, a to po cukrovce i po horších předplodinách, aby došlo k zapravení posklizňových zbytků a snížení rizika výskytu chorob z posklizňových zbytků obilnin a kukuřice. Zásobní hnojení, hlavně fosforem a draslíkem, má proběhnout na základě rozborů a obsahu těchto živin v půdě. Při hnojení dusíkem se bere v úvahu předplodina a obsah N min v půdě (podle rozboru do hloubky ornice 30 cm ve fázi třetího listu, tedy před začátkem odnožování). Počítá se s tím, že rostliny jarního ječmene z půdy odčerpají 25 kg N na jednu tunu výnosu zrna. Po okopaninách hnojených organickými hnojivy a zaoraném chrástu se aplikuje třicet až čtyřicet kilogramů dusíku na hektar. Po obilnině se dávka dusíku na hektar zvyšuje na čtyřicet až šedesát kilogramů. Po řepce používáme dávku N kolem 30 kg čistých živin na hektar. V horších podmínkách se dávka dusíku zvyšuje.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 5/2025.*
Úvodní foto: O porosty ječmene je potřeba dobře pečovat Foto Hana Honsová
