Zpracování půdy, intenzita hnojení, odrůdy ozimé pšenice, ale i vliv letošní zimy na přezimování ozimů a současného sucha na výživný stav a rozvoj chorob, především u ozimých obilnin, to byla hlavní témata letošního polního dne ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Předváděné porosty nebyly bez chyb. Proto bylo možné názorně prezentovat problémy, které se v praxi často objevují.
Není jedno, čím hnojíme
V posledních letech se mnoho diskusí točí kolem zpracování půdy. Otázka, zda orat, či neorat, je stále živá, přestože výsledky z praxe dokladují, že je třeba volit podle místních podmínek a bezorebné systémy začlenit do celého komplexu agrotechniky. Proto jsou ruzyňské pokusy s různou přípravou půdy pod ozimou pšenici a jarní ječmen spojeny s variantním hnojením a také s ošetřením některými fungicidy. Výsledky jsou několikaleté, takže fundované závěry k dispozici jsou.
V rostlinné výrobě je ale každý rok trochu jiný, a tak účastníci polního dne věnovali největší pozornost právě aktuální situaci letošního začátku léta. Jak ukázal Ing. Pavel Růžek, CSc., některé porosty ozimé pšenice nejsou ve stavu, který by sliboval vysoký výnos. Není to způsobeno špatným přezimováním (v Ruzyni nenapáchala letošní zima tak velké škody jako na Moravě), ale suchem, které brzdilo rozpouštění a působení hnojiv aplikovaných na jaře.
Podle rozborů rostlin trpěla ozimá pšenice nedostatkem fosforu, ale limitujícími deficitními prvky byly i hořčík a měď a další mikroprvky (například zinek a mangan). Dusíku bylo na konci zimy v půdním profilu většinou dostatek, jenže mnohé rostliny, jejichž kořenový systém byl zimou poškozen, jej nedokázaly přijmout včas. Velké rozdíly v příjmu živin z jarního regeneračního hnojení byly mezi různými hnojivy. Některá zůstala ležet na půdě, nerozpustila se pro značné sucho a živiny se ke kořenům rostlin včas nedostaly.
Choroby letos hrozí méně
Hodnocení zdravotního stavu plodin je jedním z úkolů ruzyňských výzkumníků. Kromě zakládání pokusů s odrůdami obilnin při umělé infekci některými chorobami je pozornost věnována výskytu chorob na ostatních pokusných parcelkách a také prognóze, jaké napadení porostů patogeny lze předpokládat na provozních plochách.
Podle RNDr. Elišky Sychrové nemusí být letos houbové choroby obilnin výrazným problémem. Dosavadní suchý průběh počasí infekci nepodporuje, ale přijdou-li nenadále častější deště, může se stav ještě změnit zvláště u chorob klasů. Protože většina porostů ozimé pšenice již kvete, byl by zásah fungicidy problematický. Kdo tedy ošetřil včas, udělal dobře. V porostech ozimé pšenice se v Ruzyni na začátku června nejvíce vyskytovala braničnatka pšeničná, ojediněle na spodních listech padlí travní.
Závažnou chorobou obilnin je virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) přenášený mšicemi a virus zakrslosti pšenice (WDW) přenášený křísi. Přenos osivem není možný. Na polním dni byly předváděny porosty po infekci BYDV. Největší škody způsobuje u ozimého a jarního ječmene, u pšenice bývá poškození menší. Projevuje se výraznou redukcí výšky rostlin, u ječmene žloutnutím, u pšenice a ovsa se listy barví karmínově, a následně výrazným snížením výnosu.
V současné době jsou v sortimentu ozimého ječmene a pšenice některé odrůdy s mírnou odolností vůči této chorobě. Většina odrůd ale odolná není, a tak nezbývá než chránit porosty proti přenašečům infekce. Ochranu porostů před infekcí je nutné provádět včas, aby se zamezilo časné infekci, která rostliny nejvíce poškozuje. Jde o postřik insekticidem.
Nyní je možné i moření osiva insekticidní látkou, která chrání rostlinu v raném stadiu vývoje. Určitou roli hrají také agrotechnická opatření. Důležité je omezit veškeré stresy. Virus totiž snáze napadne jakkoliv oslabené rostliny. O tom se mohli účastníci polního dne přesvědčit v polním výživářském pokusu, kde byly některé rostliny napadeny virem zakrslosti pšenice.
Přezimování ozimů stále živé téma
Zima je dávno za námi, ale letošní problémy s přezimováním ozimých plodin nemohou být zapomenuty. Vždyť zanedlouho bude třeba vybrat odrůdy pro podzimní setí. A tak se vlastně ve všech odborných blocích navzdory panujícímu vedru diskuse stočila právě na zimovzdornost odrůd nebo na vliv zásahů na odolnost rostlin vůči zimě. Účastníci se mohli seznámit jak se zkušenostmi ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříž, tak s výsledky ověřování registrovaných odrůd, které provádí ÚKZÚZ, a pochopitelně s poznatky získanými v Praze-Ruzyni.
Závěry vyzněly jasně. Zimuvzdornost odrůd ozimých obilnin je v negativní korelaci k výnosu. Zvolíme-li tedy jistější přezimování, nemůžeme počítat se špičkovým výnosem. Dáme-li přednost výnosnější odrůdě, může se stát, že porost zimu nepřečká v dobrém stavu nebo, že jej bude na jaře dokonce nutné zaorat. Informace o geneticky daných vlastnostech odrůd k dispozici jsou, méně jich je o odrůdové agrotechnice, vlivu hnojení, chorob a dalších faktorů na přezimování. Při rozhodování, kterou odrůdu pěstovat, musí každý podnikatel zvážit míru rizika sám. V tom mu žádný výzkumník už pomoci nemůže.
