Zemědělské oblasti jsou rozčleněny do dvou základních skupin. Jsou to zemědělské oblasti s příznivými podmínkami (blíže nespecifikovanými) a zemědělské oblasti s méně příznivými podmínkami - LFA (Less Favoured Areas). Podporování LFA by mělo přispět k trvalému využití půdy, k zachování krajiny v těchto oblastech, k údržbě a rozvoji vhodných faremních systémů a k naplňování požadavků životního prostředí.
Dochází ke zcela zásadní a kvalitativní změně v pojetí metodiky vymezení kritérií méně příznivých oblastí (dále LFA) a oblastí s ekologickými omezeními v porovnání s dosavadním přístupem kategorizace těchto zemědělských území méně příznivých oblastí podle průměrné ceny zemědělských pozemků používaných v předchozích nařízeních vlády. Obdobně jako v zemích EU v návaznosti na nařízení Rady č. 1257/99/EEC se při vymezení LFA přihlíží k vymezení horských oblastí (kritériem nadmořská výška a sklonitost), ostatních méně příznivých oblastí (kritériem kvalita půdy podle bonitované půdně ekologické jednotky - dále BPEJ) a vyjádření nízké produktivity přírodního prostředí (podle výnosnosti půdy v katastrálních územích) a oblasti se specifickými omezeními (poddolování, častý výskyt nadměrného sucha) a oblastí s ekologickými omezeními (1. - 3. zóna NP a CHKO). Oblasti LFA zahrnují v ČR 2 545 971 ha zemědělské půdy, tj. 59 %, převažující kulturou jsou trvalé travní porosty.
Předvstupní strategie vstupu ČR do Evropské unie zahrnutá do koncepce agrární politiky Ministerstva zemědělství a vyplývající z Agendy 2000 (schválená koncepce zemědělské politiky EU do roku 2008) zdůrazňuje význam exploatace travních porostů v LFA ve vazbě na zemědělské využívání, přičemž rozhodující transformátor objemné píce (skot) má v horských a podhorských oblastech charakter environmentálního opatření. Travní porosty v ČR představují významný kapitál, na kterém je potřeba stavět chov skotu, protože prostředky z fondů EU budou po našem vstupu směrovány do těchto regionů při splnění podmínky hustoty skotu a podílu travních porostů na výměře krmných plodin. Jejich objem bude záviset na celkových stavech skotu.
Plochy, které budou perspektivně zemědělsky využívány, je třeba udržet v kulturním stavu pro zajištění kvalitní píce pro polygastry. Vhodnými pratotechnickými postupy a metodami lze zajistit udržení a zvýšení jejich kvality pro hospodářské využití. Mezi hlavní pratotechnické postupy patří výživa a hnojení, obnova a přísevy travních porostů a pravidelné sečení, resp. pastva polygastry (skot, ovce, kozy).
Řada travních porostů je v současné době v různém stupni degradace a je třeba provést jejich zkvalitnění. V tomto směru bude rozhodující využít širokou škálu pícních druhů, schopných v krátké době dosáhnout požadované kvalitativní změny. V tomto příspěvku se zaměříme na přísevy do travních porostů.
Přísevy do travních porostů jsou bezorebnou nebo minimalizační technologií ekologicky šetrného obhospodařování travních porostů, která se používá pro zavádění kulturních druhů jetelovin, trav, popřípadě bylin, do travních porostů. Přísevy se používají od doby rozšíření kontaktních herbicidů, tj. od konce šedesátých let, a od té doby se významně pokročilo ve výzkumu a vývoji technologie přísevů. Výzkum přísevů do travních porostů řešil v Československu od počátku sedmdesátých let VÚLP Banská Bystrica, který vyvinul a odzkoušel řadu speciálních strojů pro přísevy do travních porostů, z nichž secí stroj SE - 2 - 024 byl od roku 1986 sériově vyráběn a významně ovlivnil další výzkum, vývoj a praktické využití přísevů v České a Slovenské republice.
Význam přísevů v budoucnu vzroste, protože jde o ekologicky šetrnou technologii, kterou lze efektivně využít pro zúrodnění travních porostů a využítí jejich produkčního potenciálu. Přísevy do travních porostů v řadě případů potvrdily svoje opodstatnění v rámci pratotechnických technologií a podaří-li se výzkumně vyřešit zvýšení úspěšnosti zakládání přísevů a zahájit výrobu nové generace strojů pro přísevy, mají větší perspektivu než obnova travních porostů. Technologie přísevů je vhodná i pro přísevy bylin do travních porostů pro zvýšení jejich druhové diverzity.
Přísevy do travních porostů jsou vhodné pro všechny typy travních porostů od extenzivních až po intenzivní s výjimkou silně kamenité a skeletové půdy. Poslední výsledky výzkumu přicházejí i s řešením pro tyto půdy použitím speciálních secích kotoučů s bodcovým frézovacím nástrojem, které prokázaly vysokou odolnost proti abrazi. Obzvláště vhodné je použití přísevů v pásmech hygienické ochrany vod a vodních zdrojů, protože při použití přísevů nehrozí ztráta protierozní a infiltrační schopnosti travních porostů a jak ukazují výsledky (tabulka 2) měření stability půdních agregátů, která je vhodným agroenvironmentálním indikátorem (AEI) odolnosti půdy proti erozi, provedené v BAL Gumpenstein v Rakousku. Přísevy neměly vliv na hodnocený parametr, zatímco nízká hodnota stability půdních agregátů na orné půdě u cukrovky prokazuje silné narušení půdní struktury.
Na základě výsledků výzkumu přísevů do travních porostů uskutečněných v poslední době v ČR a SR byly získány nové poznatky o faktorech, které ovlivňují počáteční růst a vývoj přísevů. Bylo zjištěno, že travní porosty působí vůči přísevům nejen konkurencí nadzemní a podzemní biomasy, ale mají i silné alelopatické účinky na klíčící semena a mladé klíční rostlinky, které se projevují inhibicí klíčení a počátečního růstu. Inhibice je zvláště silná v povrchové vrstvě drnu, kde je největší koncentrace podzemní biomasy a ve které intenzivně probíhají rozkladné procesy v průběhu celé vegetace. Pokud zpracujeme pás drnu na větší šířku a hloubku, růst a vývoj přisetých rostlin se výrazně zrychlí, což je základní předpoklad úspěšného zapojení rostlin přisetých do porostu.
Technologie pásových přísevů spočívá v rotačním zpracování pásu travního porostu na šířku 150 - 170 mm do hloubky 50 - 150 mm frézovacími nožovými hlavami uchycenými ve výkyvných ramenech se zdvihem ± 250 mm a přestavitelným plazem. Rozteč pásů je 450 - 500 mm. Rotačně zpracovaná zemina je zachycena a uložena zpět do vyfrézované drážky speciálně vyvinutým krytem, který zabrání rozhození zeminy na mezipás travního porostu. Za krytem je vyústěn semenovod, popřípadě disková secí botka, které na povrch, resp. do rotačně zpracované zeminy, uloží osivo, jež je zapraveno do půdy přítlačnými vály, a současně je půda utužena.
Pásové přísevy jetelovin do travních porostů provedené na stanovišti Jevíčko ve čtyřech termínech přísevu od jara do podzimu umožnily zavést do travního porostu jetel luční Vesna. Podíl jetele lučního se pohyboval v prvním užitkovém roce po přísevu v množství 27,4 - 53,0 %, což představovalo z produkce sušiny 3,22 - 5,62 t.ha-1 jetele. V tabulce 1 je uveden vliv přísevu jetele lučního, plazivého a travních druhů na složení, produkci a kvalitu přisetého travního porostu. Rovněž z těchto výsledků je zřejmé, že přísevy umožňují změnit botanické složení a zlepšit kvalitu píce pro skot a malé přežvýkavce. Přisetý jetel luční nahradil asi 150 - 200 kg.ha-1 minerálního dusíku potřebného u kontrol bez jetele na dosažení porovnatelné produkce a současně zvýšil koncentraci NEL, NEV, NL, PDIE, PDIN při poklesu koncentrace vlákniny, což je významné z krmivářského hlediska a současně to umožňuje zvýšit podíl objemné píce z travních porostů v krmné dávce skotu.
Pro pásové přísevy do travních porostů a orné půdy se v ČR od loňska používá secí stroj pro pásové setí SPP - 8 o pracovním záběru 3,6 m a výkonu 1,2 ha.h-1 vyrobený v HMD - strojírně, s.r.o, Litomyšl. Stroj rotačně frézuje osm drážek na rozteč 450 mm o šířce 150 - 170 mm. Hloubku kypření lze podle mocnosti ornice nastavit na 50 - 150 mm, osivo je vyséváno na povrch nafrézované půdy, nebo přes diskové secí botky pneumatickým výsevním ústrojím Accord a do půdy zapravováno ve druhé operaci přítlačnými vály Crosskill Ringe. Agreguje se s traktory o výkonu minimálně 160 kW.
V roce 1999 byla vyrobena třímetrová verze stroje pro pásové setí s typovým označením SPS 6 pro polnohospodárske družstvo Smrečany u Liptovského Mikuláše. Stroj rotačně frézuje šest drážek o rozteči 500 mm na šířku 170 mm. Hloubka frézování je přestavitelná od 50 do 150 mm. Výkon stroje je asi 1 ha.h-1 v agregaci s traktorem o výkonu 120 kW. Tím byly položeny základy pro plošné poloprovozní zavedení technologie pásových přísevů do travních porostů.
Pro přísevy do travních porostů se používají speciální směsky s vyšším zastoupením jetelovin (kolem 50 %), aby se zvýšila úspěšnost zakládání. Výsevky se doporučují na úrovni 25 - 30 kg.ha-1.
Přísevy do travních porostů s mělkým zpracováním drnu provádíme zejména na jaře a po první seči, letní přísevy jsou vzhledem k deficitu srážek v našich podmínkách méně úspěšné. Pásové přísevy secím strojem SPP - 8 lze provádět ve stejném rozsahu jako mělké povrchové přísevy s výjimkou silně kamenité půdy s vystoupavým geologickým podložím. Pásové přísevy jsou vhodné pro střední a hlubší půdu, drobně rozptýlený skelet není překážkou. Dosavadní výsledky s pásovými přísevy poskytly řadu cenných poznatků a ukazují, že jde o technologii, která je prakticky použitelná a technicky zvládnutelná.
Závěr
Přísevy travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Cílem přísevů je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na určitém stanovišti s dlouhodobým efektem. Přísevy jetelovin a trav zvyšují výnosy travních porostů a zlepšují nutriční složení píce, zejména zvyšují koncentraci energie v píci (NEL, NEV) a hodnotu PDIE a PDIN a produkci mléka z hektaru. Přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině a tím zlepšit podmínky pro konzervaci travních porostů silážováním. Technologie přísevů přechází od mělkých povrchových přísevů k pásovým přísevům, které zvyšují úspěšnost zakládání přísevů účinnějším omezováním konkurence a alelopatie původního travního porostu.
Příspěvek vznikl v rámci řešení ústavního projektu 430/4480 a projektu MŠMT 9910 Kontakt „Umweltschonende Säverfahren durch Anwendung der Streifensaat zur Erhöhung der Biodiversität im Dauergrünland und Verminderung der Bodenerosion im Ackerbau“
Ing. Alois Kohoutek, CSc.,
Ing. Petr Komárek, PhD.,
Ing. Věra Odstrčilová,
Výzkumný ústav rostlinné výroby,
Praha - Ruzyně,
Výzkumná stanice travních ekosystémů Jevíčko
