Na jistou transformaci zemědělství, jež bude nutná v souvislosti s globálními změnami klimatu, nejsme připraveni ani u nás, ani ve vyspělých státech světa. Na mezinárodní konferenci Výživa rostlin v trvale udržitelném zemědělství, která se konala začátkem června na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, to ve stěžejní přednášce úvodního bloku zdůraznil prof. RNDr. Lubomír Nátr, DrSc., z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.
Podle údajů dlouhodobého sledování jsou konkrétní projevy změny klimatu v rostlinné produkci nejisté.Důvodem je dosavadní nemožnost předvídat s potřebnou přesností konkrétní změny teplot, srážek apod. v jednotlivých geografických oblastech. Částečně se sice mění fenologie některých rostlin i kulturních plodin, ale na zcela fundovaný závěr ve více charakteristikách je zatím brzy. Pro budoucnost světového zemědělství je podle prof. Nátra nejdůležitější, že prokazatelně stoupá koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Zatímco minimálně půl miliónu let kolísala mezi 180 a 280 ppm a v uplynulých několika tisících let byla relativně konstantní (280 ppm), za poslední století se zvýšila na současných 370 ppm.
Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého mění energetické bilance na Zemi a zvyšuje teplotu jejího povrchu. To je jedna stránka věci, jistě důležitá. Neméně závažné je také přímé působení oxidu uhličitého na rostliny. Především se zvyšuje rychlost fotosyntézy a tvorba biomasy. Tento fakt se může na první pohled zdát odtažitý od běžné praxe, ale v celosvětovém měřítku tomu tak není. Jsou tady totiž ještě další vlivy.
Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého snižuje rychlost fotorespirace, což opět napomáhá zvýšení produkce biomasy, přesněji snížení ztrát způsobených fotorespirací. Dalším faktem je pokles rychlosti transpirace vlivem snížení vodivosti průduchů, a tím lepší využití vody rostlinou. Někteří autoři předpokládají další ovlivnění fyziologických pochodů v rostlině, ale výsledky jejich prací nejsou jednoznačné.
Závěrem přednášky si prof. Nátr položil otázku, na co by se měla soustředit pozornost v souvislosti s vyšší koncentrací oxidu uhličitého. Odpověď shrnul do několika bodů. Důležité je začít se šlechtěním na lepší využití CO2 i modifikacemi technologií pěstování tak, aby pozitivní účinek zvyšující se koncentrace CO2 na rostliny byl co největší. Jako perspektivní se jeví také nejnovější pokusy s vnášením genů z rostlin C4 typu do rostlin skupiny C3. Účinnost jejich fotosyntézy by potom byla vyšší a snáze by využily dostupného substrátu – většího množství CO2. Novým skutečnostem je třeba přizpůsobit agrotechniku. Ta musí podporovat tvorbu sinků, aby rostliny měly vytvořené asimiláty kam ukládat. S tím ovšem souvisí i větší vklad živin a další aspekty. Je velmi pravděpodobné, že v mnoha oblastech světa se změní struktura pěstovaných plodin a odrůd. V přírodě zkrátka vše souvisí se vším.
