Hlízotvorné Solanum, které představuje kulturní brambor a jeho plané příbuzné druhy, je velice rozmanitá skupina. Většina těchto planých druhů obsahuje celou řadu neznámých systémů odolností vůči chorobám a škůdcům, mrazuvzdornosti, suchovzdornosti aj., které se v kulturních formách bramboru vůbec nevyskytují. V jihoamerické a v mexické oblasti existuje řada druhů s odolností k virózám bramboru, popřípadě s odolností vůči přenašečům těchto viróz, jsou známy druhy, které například nejsou napadány mandelinkou bramborovou. Výskyt genů zodpovědných za tyto vlastnosti je podmíněn především areálem výskytu jednotlivých druhů a podmínkami, jež zde panují.
Genová banka VÚB v Havlíčkově Brodě uchovává kromě odrůd bramboru a různých hybridních materiálů i velmi cenné genové zdroje planých druhů rodu Solanum. V tomto souboru je 22 druhů, které hlízy tvoří, a jeden druh, který hlízy netvoří. Druhy jsou udržovány ve více vzorcích a byly získány ze světových kolekcí genetických zdrojů bramboru. Popis morfologických znaků, hodnocení růstové energie, vegetační doby, zdravotního stavu, výnosu a vybraných hospodářských vlastností je prováděn podle Klasifikátoru pro genus Solanum L.
Brambor je jednou z nejdůležitějších potravinářských plodin na světě. Zlepšení jeho vlastností proto může mít významný dopad. Čtení genomové sekvenence bramboru je však velmi složité, protože běžné brambory jsou tetraploidní, tj. jsou složeny ze čtyř sad chromozomů, což mimo jiné ztěžuje správné poskládání referenčního genomu.
V současnosti je již také dostupná referenční sekvence v sestavení po chromozomech ve verzi v4.04. Velmi přesná genomová sekvence umožňuje rychlejší a cílenější šlechtění, protože v DNA je snazší najít, která křížení s jinými odrůdami by mohla být zajímavá a kde by výměna genetického materiálu mezi „otcem“ a „matkou“ měla v ideálním případě probíhat. To znamená, že šlechtitelé vědí v rané fázi, zda brambor má požadované vlastnosti, jako je například odolnost vůči specifickým chorobám.
GWA studie
V genetice je hojně využívaným nástrojem genome-wide association study, tj. celogenomová asociační studie (studie GWA nebo GWAS), srovnávací studie genetických variant u různých jedinců, která určuje úroveň spojení mezi genetickou variantou a vlastností. GWAS se obvykle zaměřují na asociace mezi jednonukleotidovými polymorfismy (SNP) a fenotypovými vlastnostmi, jako jsou významná geneticky podmíněná lidská onemocnění, ale mohou být stejně aplikovány na jakékoli jiné genetické varianty jakýchkoli jiných organismů a jejich fenotypové znaky.
