Regenerativní zemědělství je komplexní metoda obhospodařování půdy, jejíž základní princip spočívá v co možná největším napodobování přírody a jejích ekologických a biologických procesů a v co nejmenších zásazích člověka. Kombinace regenerativního zemědělství s využíváním fotosyntézy a specifických postupů vede k celkovému zdraví, odolnosti a kvality plodin i samotné půdy.
Součástí poselství regenerativního hospodaření je předání půdy budoucím generacím v lepším stavu, než jsme ji přijali. Proto se řídí pěticí principů zdravého ekosystému, kterými jsou regenerovány přírodní zdroje a oddálena degradace půdy.
- Minimální množství mechanického a chemického narušování půdy
Mechanické zpracování jakéhokoli pozemku má negativní vliv na půdní strukturu, infiltraci vody, obsah půdní organické hmoty i veškerý půdní život. Přípravky na ochranu rostlin a syntetická hnojiva nepříznivě ovlivňují život členovců a hmyzu, populaci půdních mikroorganizmů, případně i pěstované plodiny. Proto by měly být zásahy do půdy minimalizovány.
- Nepřetržité pokrytí povrchu půdy
Udržení pokrytí povrchu půdy během celého roku vede k omezení vodní i větrné eroze, půda je chráněna před vysokými teplotami a zvyšuje se v ní obsah organické hmoty. Neustálého vegetačního pokryvu lze dosáhnout minimalizací mechanického zpracování půdy nebo pěstováním meziplodin ideálně v druhové směsi.*
O dalších principech se můžete dočíst v Zemědělci č. 44.