Diferencované hnojení podle stavu půdy a porostu je nyní samozřejmou záležitostí praktikovanou ve většině moderních podniků. Velké zcelené lány mají různé parametry (půdní strukturu, půdní druh, pH, zásobenost živinami) na jednotlivých částech, a proto se vyplatí nehnojit paušálně celý pozemek stejně, ale rozdílně na základě skutečně zjištěných hodnot.
Obdobný princip platí i při ochraně rostlin. Stupeň zaplevelení vytrvalými pleveli na velkých pozemcích je značně proměnlivý, a protože pesticidy jsou drahé, je třeba ošetřit pouze nejnutnější část. Samozřejmě je možné „diferencovaně“ aplikovat pesticidy i s klasickým postřikovačem tak, že v nádrži je rozmíchán pouze jeden přípravek, obsluha podle potřeby zapíná a vypíná postřik a poté aplikuje běžný pesticid klasicky na celé výměře. Musí se však jezdit po stejném pozemku dvakrát. Náklady na ošetření jednoho hektaru (vlastní práce bez přípravku) se pohybují okolo 100 Kč, takže takovéto „diferencované“ ošetření přijde poměrně draho, nehledě na všeobecný nedostatek volné kapacity postřikovačů.
Co je přímá injektáž
Jedinou cestou je přímá injektáž. Na první pohled je tento způsob vhodný jen na bodovou (zonovou) likvidaci pcháče a pýru, ale možnosti jsou mnohem širší, pro moderního agronoma ve velkém zemědělském podniku neocenitelné. Vycházejme z toho, že budeme najednou aplikovat tři přípravky - fungicid, morforegulátor a herbicid.
V kopcovitém terénu jsou často erozí splaveny živiny do údolí, kde je zpravidla porost hustší, méně provzdušněný, více náchylný k houbovým chorobám. Listová plocha (počet klasů) může být až dvojnásobná v porovnání s vrcholem svahu, na němž mohou rostliny trpět i přísuškem. Proto by dávka fungicidu neměla být paušální, ale diferencovaná podle hustoty (velikosti listové plochy) v konkrétní části pozemku.
U aplikace morforegulátorů platí stejné východisko jako u fungicidů. S klasickým postřikovačem aplikujeme průměrnou dávku pro celý pozemek, ale pro hustý porost v dolině může být tato dávka příliš nízká a pro řídký porost na kopci příliš vysoká.
Je běžné, že stupeň zaplevelení je větší na okraji pozemků a v místech, kde je porost řidší. Aniž bychom museli měnit dávky jiných současně aplikovaných přípravků, popřípadě zvyšovat dávku vody(DAMu), můžeme na vybrané části pozemku zvýšit pouze dávku herbicidu.
Požadavky na postřikovač
Pro praktické využití předností přímé injektáže je třeba, aby postřikovač měl co nejmenší průřez hadic, aby doba od zapnutí nasátí přípravku po výstřik tryskami v ramenech byla co nejkratší, pokud možno do ujetí 50 - 70 m. Velký vliv na toto zpoždění má i zvolená dávka vody. Při dávce vody 100 l.ha-1 je zpoždění dvojnásobné v porovnání s dávkou 200 l.ha-1. Dalším významným parametrem je rychlost reakce regulačního ventilu. Měla by být co největší(5 - 10 sekund) a navíc podpořená radarem pro měření pojezdové rychlosti. Důležitá je i obsluha, která by měla pozemky dobře znát. Vliv lidského faktoru je možné omezit využitím předem naprogramované čipové karty a aplikací s pomocí GPS. Toto vybavení lze kdykoliv dokoupit i k základní verzi přímé injektáže.
Popis funkce
V hlavní nádrži postřikovače se nachází pouze čistá voda, popřípadě kapalné hnojivo. Koncentrované pesticidy jsou ve zvláštních nádobách o velikosti 28 nebo 100 l. Lze používat i práškové přípravky a mikrogranuláty - v tom případě se chemikálie rozmíchají v určitém množství vody, homogennost suspenze po celou dobu aplikace zaručuje přídavné míchadlo. Na monitoru se navolí dávka vody (hnojiva) a dávka jednotlivých chemikálií. Při samotné aplikaci se chemikálie dávkují do sání hlavního čerpadla. V čerpadle jsou společně s vodou (hnojivem) dokonale promíchány a tato jícha je čerpadlem dopravena k regulačnímu ventilu. Tam se celé množství rozdělí na část, která jde přes trysky ven z postřikovače, a část, která se vrací přepadem zpět do sání čerpadla.
Výhody přímé injektáže
Praktické výhody výhody tohoto zařízení přinášejí v praxi jednoznačné úspory.
1. Čím větší je nádrž postřikovače, tím déle trvá, než se vystříká. Pokud je nejisté počasí, může poslední vyaplikovaná nádrž „zmoknout“ a například 20 000 Kč přijde nazmar. U přímé injektáže máme v hlavní nádrži jen čistou vodu, kdykoliv lze postřik přerušit a v postřikovači nám nezůstane žádná rozmíchaná jícha. Poté je možné čistou vodu vypustit a například hnojit kapalným hnojivem DAM. Využití postřikovače je plynulejší.
2. Když se přejíždí s postřikovačem z jedné plodiny na druhou, nemusí se proplachovat nádrž, nezůstávají v ní žádné drahocenné zbytky (100 l jíchy = asi 500 Kč), které je třeba bez užitku vylít. Zpravidla se do klasického postřikovače na poslední plochu konkrétní plodiny rozmíchá více přípravku, než je třeba, a zbytek se vystříká, „aby nic nezbylo“.
3. Obsluha má jednodušší práci. U přípravků s dávkou kolem 1 l.ha-1 stačí naplnit koncentrát jednou až dvakrát denně a jinak pouze doplňovat vodu nebo DAM. U velmi dlouhých pozemků, kdy postřikovač přejede pole pouze jednou tam a zpět a pozemek je „do klínu“, takže v nádrži zbývá pokaždé jiné množství kapaliny, musí obsluha klasického postřikovače rozmíchávat vždy jiné množství přípravku a dopočítávat do plné nádrže. S přímou injektáží se pouze doplňuje nádrž vodou(DAMem), plnění je jednodušší a rychlejší. Navíc má obsluha postřikovače u přímé injektáže k dispozici i vodu v nádrži na proplach (10 % z objemu hlavní nádrže) a pro nouzové dokončení postřiku nemusí čekat na naplnění hlavní nádrže. Za mokra, kdy je nižší újezdnost, se u přímé injektáže může plnit hlavní nádrž pouze do poloviny nebo tří čtvrtin, aniž by se musely přesně rozpočítávat chemikálie. Ještě větším problémem je ošetření malých pozemků ve službách, protože rozmíchat jíchu na jeden hektar v nádrži o obsahu například tři nebo čtyři tisíce litrů je beze zbytku prakticky nemožné.
Ing. Ivan Olšan,
AGRIO, s. r. o., Křemže
Moderní způsob aplikace pesticidů - přímá injektáž koncentrovaných chemikálií do rozvodů postřikovače
