Letošní rok označují naši bramboráři vzhledem ke vstupu do Evropské unie za přelomový. Nové ekonomické prostředí, v němž se ocitnou a kde bude obrovská konkurence, přestože je tam pěstování brambor podporováno minimálně, jim na jistotě určitě nepřidá. Jak to bude s bramborami v Evropské unii konkrétně vypadat, se ptají také v ostatních přistupujících zemích, především v Polsku. Právě proto bylo hlavním tématem setkání bramborářů, které uspořádala firma Bayer CropScience koncem února ve Skalském Dvoře u Nového Města na Moravě, pěstování brambor nejen v České republice, ale i v Polsku.
Úspěch začíná sadbou
V roce 2003 bylo ve Státní odrůdové knize zapsáno 116 odrůd brambor. Z toho bylo pouze 32 českých. Jak zdůraznil doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, po vstupu do unie čeká naše bramboráře nelehká volba. Příliv zahraničních odrůd bude značný a to bude klást velké odborné nároky na pěstitele, aby si vybral tu nejvhodnější odrůdu. Předpokladem úspěchu je vzájemná dobrá spolupráce mezi zpracovatelem, pěstitelem a množitelem, a tak získání odbytové jistoty.
Kladem je, že se stalo téměř samozřejmostí sázení certifikované sadby. Velcí pěstitelé se této zásady drží a používat pouze uznanou sadbu si zvláště v uzavřených pěstitelských oblastech pod tlakem zákonného opatření navykli i drobní pěstitelé. Výskyt karanténních chorob vázaných na sadbu klesá. Závažnějším problémem nyní není podle doc. Rasochy rakovina bramboru, ale především bakteriální choroby – bakteriální kroužkovitost a bakteriální hnědá hniloba bramboru. Významná není vřetenovitost hlíz ani některé další karanténní virové choroby. Přesto je stále třeba pečlivě sledovat výskyt chorob ve šlechtitelském materiálu a v dovážené sadbě a také konzumních bramborách.
Kvalitní moření mnohé vyřeší
Důležitým zásahem před sázením brambor je kromě velikostního třídění a odstranění hlíz napadených skládkovými chorobami moření. Toto ošetření je určeno hlavně proti vločkovitosti hlíz (například přípravek Monceren), ale je možné použít i kombinované mořidlo s insekticidní systemicky působící složkou, jakým je třeba Prestige, které hubí i některé škůdce.
Moření brambor má své zásady a musí být kvalitní, to znamená pokryvnost hlíz mořidlem alespoň 70 %. Ing. Ervín Hausvater, CSc., rovněž z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, shrnul některé chyby, jichž se pěstitelé často dopouštějí. Pozor je třeba dát zvláště při moření ve skladu do zásoby. Hlízy nesmějí zůstat mokré, protože by se rozvinula bakteriální hniloba. Také je nutné si uvědomit, že všechna mořidla působí fytotoxicky v místech, kde je hlíza poraněna po odlomení klíčků.
Fungicidy po celou vegetaci
Jistě není třeba zdůrazňovat, že houbovou chorobou číslo jedna je stále plíseň bramboru, i když loni byl její rozvoj vzhledem k průběhu počasí velmi utlumen. Na ochranu proti ní je vynakládána více než polovina všech nákladů na ochranu brambor. V zemích s intenzivním pěstováním brambor aplikují fungicidy i dvacetkrát za sezónu. U nás není taková frekvence nutná, ale platí zásada, že s ošetřením je třeba začít včas, fungicidní clona se musí udržovat po celou vegetaci a postřiky je nutné obnovit co nejrychleji po přívalových deštích. Součástí ochrany je také předčasné ukončení vegetace desikací, aby infekce nepřešla z natě na hlízy.
V současné době jsou u nás k dispozici všechny fungicidy světového sortimentu. Podmínkou dobré účinnosti je ale podle ing. Hausvatera jejich vhodné zařazení v postřikovém sledu podle konkrétních podmínek. Za velkou chybu považuje nedostatečné dávky vody. Je to šetření na nepravém místě. Minimální dávka vody má být 400 l/ha. Vhodným opatřením je přídavek aktivátorů, například přípravků Silvet nebo Greemax, které zvyšují fungicidní účinnost.
Je mandelinka rezistentní?
Loňský rok přinesl pěstitelům brambor značné problémy s mandelinkou bramborovou. Zatímco tento škůdce mívá dvě generace do roka jenom v teplejších polohách, v roce 2003 se objevily i v oblastech chladnějších, ryze bramborářských. Navíc mnohde nebyla účinnost insekticidů dostatečná. Přičítalo se to především vysokým teplotám, za kterých pyretroidy, insekticidní látky nejčastěji používané proti mandelince, ztrácejí svoji razanci. V mnohých zemědělských podnicích se osvědčil přípravek Calypso, jehož účinnost je velmi dobrá. Je však nutné se vyvarovat opakovaných ošetření stejným přípravkem, a to především z důvodu vzniku rezistence.
Jak ale zdůraznil doc. Rasocha, ani moderní insekticidy nemusí v nejbližších letech silný výskyt mandelinky bramborové dostatečně potlačovat. Podle odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby se totiž na našem území objevily populace mandelinky bramborové rezistentní vůči insekticidům. Výsledky laboratorních testů dokonce prokázaly u mandelinek z několika lokalit Čech cross-rezistenci vůči účinným látkám s různým mechanismem účinku. Její překonání nebude rozhodně jednoduché a problém nebude možné vyřešit z roku na rok.
