Protože ani letošní zima nezpůsobila vymrznutí některých málo odolných a slabších porostů odrůd ozimů vstupujících do zimy na poli, k jejich praktickému rozlišení slouží výsledky hodnocení ze stresových podmínek provokační nádobové metody, která je na pracovišti ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby prováděna více než 30 let.
Několikaleté vyhodnocení v různých zimách umožňuje komplexní pohled na zkoušené nové odrůdy ozimů.
Přezimování a vývoj odolnosti ozimů v zimě 2001/02
Srpnové výsevy ozimé řepky byly provázeny příznivou teplotou, srpen byl vyhodnocen jako teplý a vlhký měsíc. Následující studené září s nadbytkem srážek neprospělo porostům řepek, ani neumožnilo na mnoha místech pro zamokření pozemků včasné zasetí ozimých ječmenů. Termín výsevů ječmenů byl posunut do první třetiny října. Nadnormální teplota spolu s dostatečnou půdní zásobou vláhy umožnila vzcházení za 10 až 12 dní od zasetí. Koncem října měly ozimy vyvinut první list. Počátek odnožování jsme zaznamenali na konci listopadu u některých ječmenů, větší část ozimých obilovin začala odnožovat až na počátku prosince. V polovině prosince shodně dosáhly ozimé pšenice a ječmeny 1 až 2 odnože. Vývoj vzrostného vrcholu byl ve vegetativní fázi a jen některé odrůdy ozimého ječmene měly vyspělejší vrcholy, na počátku tvorby dvojitých hrbolků, v generativní fázi, která je citlivější vůči zimním stresům, zejména mrazům.
Pravidelné odběry rostlin z pole provádíme v polovině prosince, abychom zjistili aktuální mrazuvzdornost odrůd na počátku zimy. Přízemní mrazíky během listopadu a počátkem prosince vedly k otužování rostlin ozimů a proto aktuální mrazuvzdornost v prosinci byla poměrně vysoká. Málo odolné ozimé pšenice z našeho souboru testovaných odrůd dosáhly kritickou teplotu kolem –12 0C, hodně odolné pšenice byly indukovány až k –20 0C. Ozimé ječmeny se pohybovaly v rozmezí od –12 0 C do –14 0C od málo odolných k odolným, podobně ozimá řepka od –12 0C do –15 0 C.
V letošní zimě mrazy nastoupily kolem 13. prosince, kdežto sněhová pokrývka až ke konci měsíce, spolu se silným větrem, který odnášel sníh z polí. Ke konci roku byly půda zamrzlá do 10 cm, začátkem roku 2002 promrzla do 20 cm a sněhová pokrývka byla nevyrovnaná, např. některé oblasti středočeského kraje byly již v lednu bez sněhu nebo jen s malým popraškem. Nejnižší teplota vzduchu ve 2 m byla 23.12. ve VÚRV naměřena –17,3 0C a 4.1. 2002 -18,9 0C, pod sněhem v prosinci byla přizemní teplota jen –13,2 0C. Teplota půdy v 5 cm se pohybovala kolem –1 0C celý prosinec, nejnižší byla naměřena 15.12. –1,5 0 C. Lednové mrazy vyvrcholily 4.1., kdy byla v Ruzyni naměřena minimální teplota vzduchu ve 2 m –18,9 0C, přízemní minimální –16,8 0C a nejnižší teplota půdy v 5 cm byla 6.1. – 4,1 0C. Mírnější mrazy pokračovaly jen do 18.1. Půda rozmrzla v Ruzyni 23.ledna a to ve všech vrstvách (do 20 cm). Teplota vzduchu stoupala a v poslední dekádě ledna překročila 10 0C, její výše vyvolala obnovu růstu kořenů, listů i odnoží a vývoj vzrostných vrcholů. Tak výrazné oteplení způsobilo ztrátu odolnosti (aktuální mrazuvzdornost) u všech druhů a odrůd ozimů o 3 až 4 0C už koncem ledna a tento trend vlivem průběhu povětrnostních podmínek pokračoval i v únoru. V místech s déle trvající sněhovou pokrývkou měly ozimy vyšší mrazuvzdornost úměrnou k délce roztávání sněhu. Již v této době jsme mohli na poli pozorovat zažloutnutí listů ozimých ječmenů a řepek, které bylo způsobeno odumíráním nejstarších listů a zamokřením půdy.
V únoru byla průměrná teplota vzduchu nadnormální, srážky v Ruzyni překročily 200 % normálu. Rozdíly mezi přízemními a maximálními teplotami v únoru byly velké. V důsledku vyšších teplot vzduchu i půdy, růst a vývoj ozimů pokračoval. V Ruzyni měly ozimé ječmeny koncem února 3 až 4 odnože, vývoj vzrostného vrcholu byl již v reprodukčním období, ve fázi založení a diferenciace klásků tj. – vytvoření dvojitých hrbolků (DH3). Ozimé pšenice v období kratšího dne, který má ještě únor, nepřekročily vegetativní fázi vývoje vzrostného vrcholu. Při odběru rostlin z pole v tomto období bylo zjištěno, že pšenice byly podle odrůd ve fázi založení až vytvoření prvých jednoduchých hrbolků. Počet odnoží se pohyboval v průměru mezi 2 a 3.
Vzhledem k tomu, že příznivý stav počasí pokračoval i v březnu, s výjimkou ochlazení na přelomu druhé a třetí dekády, mohli jsme očekávat nástup jarní regenerace dříve, než v minulých letech.
Testovaná zimovzdornost sortimentu odrůd ozimé pšenice
Zimovzdornost je hodnotou, která vyjadřuje odolnost ozimů vůči několika stresům zimního období působící na ozimy během celé zimní vegetace v přirozeném prostředí (mráz s vyšší intenzitou vzhledem k několika umístění nádob, na zemi a 50 cm nad zemí, ledová vrstva, zamokření, vytahování, atd.). Metoda dává kvalitativně přesnější údaje o zkoušených ozimech a víceleté vyhodnocení umožňuje zařazení odrůd do stupňů zimovzdornosti (SZ) ve stupnici od SZ = 1, nejméně odolné, do SZ = 9, nejodolnější.
Přehledné hodnoty (výsledky) stupňů zimovzdornosti odrůd ozimé pšenice, které jsou zapsány ve Státní odrůdové knize v posledních 3 letech - 1999, 2000 a 2001 jsou uvedeny v tabulce 1. Odrůdy jsou zařazeny od nejlepšího stupně zimovzdornosti, která je zde v tabulce SZ=5 až do nejméně odolných (zimovzdorných) SZ =1. Zároveň jsou uvedeny u odrůd původy a průměrná víceletá přežití, která vedla ke stanovení SZ.
Pro naše klimatické podmínky doporučujeme, aby stupeň zimovzdornosti zvolené odrůdy byl nad SZ = 3, neboť odrůdy s nižšími hodnotami (SZ= 3 až SZ= 1) v tvrdších zimách představují velké riziko vyzimování s následnou nejistotou plného výnosu. Odrůdy Ludwig, Drifter a Banquet neměly dostatečný počet hodnot pro celkové stanovení SZ, budou hodnoceny v dubnu tohoto roku.
Podobně probíhá vyhodnocování stupňů zimovzdornosti u sortimentu ozimých ječmenů a ozimé řepky, výsledky poukazují rovněž na zvýšení podílu zapsaných odrůd v posledních letech s menší odolností vůči mrazu a vyzimování.
Ing. Pavla Prášilová
VÚRV Praha-Ruzyně
