Meziplodiny nabízejí nejjednodušší a nejlevnější způsob, jak dodat organickou hmotu do půdy, zejména v podnicích, kde nemají živočišnou výrobu. Není však jednoduché určit správné složení směsí a také termíny setí a zapravení či ukončení vegetace tak, aby došlo k co nejlepšímu využití biomasy pěstovaných meziplodin.
Za účelem prezentace nových informací pro veřejnost uspořádali společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o. a PRO SEEDS s. r. o. workshop pod názvem Meziplodiny 2023 aneb Význam lignocelulózového komplexu z biomasy meziplodin pro zlepšení půdního prostředí. Workshop se konal na pozemcích soukromých hospodářů bratrů Čechů v Nové Vsi u Oslavan. Workshop zahájil Ing. Karel Vejražka, Ph.D., vedoucí Oddělení fyziologie a genetiky rostlin ze společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o., který přivítal účastníky a představil systém vedení pokusu. Poté navázal Ing. Antonín Kintl, z Oddělení genetických zdrojů ze stejné organizace. Objasnil přítomným, co je lignocelulózový komplexu, jak funguje a jaký je jeho význam pro zlepšení půdního prostředí. Poté následovala praktická ukázka různých druhů meziplodin, které se ujal Ing. Petr Robotka, jednatel společnosti PRO SEEDS s. r. o. Přítomní zhlédli vývoj jak nadzemní, tak podzemní hmoty a dozvěděli se o přínosu meziplodin pro půdu. Porost meziplodin byl založený 21. 8. a v době konání workshopu byl na místě 78 dní. Podle legislativy je možné porosty tzv. strniskových meziplodin zapravit po osmi týdnech, tedy zhruba po 56 dnech. Účastníci mohli porovnat, jak rychle plodiny rostou a stárnou.
Na pozemcích byly k vidění různé druhy meziplodin. Z čeledi brukvovitých to byly řeřicha setá, hořčice bílá, a dva druhy ředkve olejné – raná odrůda a pozdní odrůda (Geisha). Brukvovité druhy vytváří rychlý zelený pokryv půdy a také silně prokořeňují půdu a mají tzv. bio-drill efekt, tedy pozitivní vliv proti utužení půdy. Z hlediska nadzemní hmoty dominuje hořčice, která je velice konkurenceschopná vůči plevelům. U hořčice je však nutné porost včas ukončit, aby nedocházelo k jeho zestárnutí, kdy se výrazně mění poměr C : N. Optimální poměr je zhruba 25–30 : 1, kdy je porost mladý a šťavnatý a rostliny působí jako zelené hnojení a dobře uvolňují načerpané živiny pro následné plodiny. Porost hořčice po odkvětu rychle stárne a poměr C : N se mění až na zhruba 50–70 : 1, kdy je rostlinách více celulózy a ligninu a pro rozklad vyžaduje hodně vody a N. „V sušších podmínkách tak může půdu vysušovat a následné plodiny pak nemají dostatek vláhy a také spotřebovává většinu N pro rozklad,“ zdůraznil Ing. Robotka.
Naopak u ředkví je vidět větší práce kořenů v půdě. Velice dobře byl vidět i rozdíl rané odrůdy a pozdní odrůdy Geisha, kdy raná odrůda přecházela již z větší části do generativní fáze (vytvářela květy). Takové rostliny pak mají menší kořenové bulvy a opět začínají postupně stárnout. Naopak pozdní odrůda Geisha má proti raným odrůdám s vegetační dobou okolo 50–60 dní mnohem delší vegetační dobu 120–130 dní. Nebyla u ní vidět jediná rostlina, která by přecházela do generativní fáze. Výhodou pozdní odrůdy je, že vytváří hustou a konkurenční přízemní růžici a stále roste do kořenů, nepřechází rychle do vegetativní fáze a nevytvoří rychle květy a semínka, která poté zaplevelují následné plodiny. „V roce 2024 bude naše společnost tuto odrůdu využívat pro směsi meziplodin i pro úhory,“ uvedl Ing. Robotka.
Ing. Petr Robotka, PRO SEEDS s. r. o.
Foto autor
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 1/2024.*
