V roce 1999 jsme se zaměřili na odzkoušení ekonomicky výhodné metody, sklizně obilí formou silážování mačkaného vlhkého obilí, v návaznosti na zkušenosti z Finska, kde tato metoda je obecně zavedena.
Nové zkušenosti jsme získávali postupně a vycházeli z metodiky finské firmy AIMO KORTTEEN KONEPAJA OY, která vyrábí speciální mačkací stroje MURSKA. Silážování mačkaného ječmene, tritikale, hrachu a kukuřice jsme vyzkoušeli v šesti zemědělských podnicích. Zásadní podmínkou je, že výsledná optimální sušina zrna se pohybuje od 60 % do 65 %. Navržená sušina odpovídá časově sklizni přibližně o tři týdny dříve než je plná zralost. Pokud je zrno sklizeno při vyšší sušině než 65%, je nutné dodávat společně s konzervačním přípravkem CRIMPSTORE 2000 i vodu. Aplikace probíhá při chodu mačkacího stroje MURSKA. CRIMPSTORE 2000 je chemický přípravek, určený pro konzervaci vlhkého obilí. Přípravek je vysoce účinný proti kvasinkám a plísním, redukuje aerobní degradaci silážované hmoty a svým působením vytváří optimální podmínky pro dobrý fermentační proces. Přípravek obsahuje kyselinu mravenčí, mravenčan amonný, kyselinu propionovou, barvivo E151 a vodu.
Výsledky provozních i lahvových pokusů se zpracovávaly a zároveň s vyhodnocováním kvality se sledovalo a hodnotilo i zkrmování především u skotu, ale také u prasat. Krmné pokusy prokázaly, že užitkovost zařazením silážovaného obilí, náhradou za šrotované nepoklesla, ale došlo ke snížení krmných nákladů na jednotku produkce. Velice dobré výsledky jsme získali ze silážování mačkaného zrna kukuřice. I v nadmořské výšce 500 m byly docilovány výnosy přes 10 tun zrna (při sušině 65 %) z hektaru. Tato skutečnost otevírá velké možnosti pěstování kukuřičného zrna i v podhorských oblastech. Další velice pozitivní zkušeností byla vynikající stabilizace i v letním období. Silážované zrno se při odběru na stěně ve vaku nezahřívalo, pach byl příjemně aromatický, na rozdíl v porovnání od kukuřic LKS, které se zahřívaly, vykazovaly pach po kvasinkách a měly vysoké hodnoty alkoholu.
V červenci 2000 byly vyhodnoceny láhvové pokusy z roku 1999 na zrnu tritikale, hrachu, ječmenu a kukuřici. Pokusy prokázaly, že pro silážování vlhkého mačkaného zrna je vhodnější použít chemický konzervant než probiotikum, ale například u zrna hrachu se velice dobře uplatnily probiotické přípravky. U silážovaného hrachu byla energetická hodnota vyšší než u ječmene. Možné použití probiotik dokázal i druhý lahvový pokus, založený v roce 2000, na zrnu tritikale a pšenici při sušinách okolo 56 %, kde fermentační proces proběhl u všech variant úspěšně. Velkým přínosem použitého chemického konzervačního přípravku CRIMPSTORE 2000 je signifikantní zvýšení obsahu vodorozpustných cukrů oproti probioticky ošetřeným i neošetřeným silážím mačkaného zrna. U zrna ječmene ošetřeného MICROSILEM a u neošetřené kontroly byly průměrné hodnoty vodorozpustných cukrů v rozmezí 35,42 – 36,06 g, kdežto u zrna ošetřeného CRIMPSTORE 2000 byly v průměru 76.49g, což je cca o 100 % vyšší hladina. U zrna pšenice ošetřeného CRIMPSTORE 2000 byly hodnoty vodorozpustných cukrů na průměrné hodnotě 78,38 g, obdobně jako u ječmene. MICROSILEM ošetřené zrno mělo průměrnou hodnotu vodorozpustných cukrů 57,06 g a neošetřené zrno mělo hodnotu vodorozpustných cukrů 69,98 g. V pokusech měl chemický konzervant také vliv na signifikantní snížení ztrát únikem plynů.
Na podkladě zjištění zvýšení množství vodorozpustných cukrů u obilovin a kukuřice sklizené metodou mačkaného silážovaného zrna, se provedl test úbytku hmotnosti po 4 hodinové a 24hodinové kultivaci „in situ“. Z tohoto testu zatím nelze dělat závěry, protože to byl první pokus na silážích z vlhkého mačkaného zrna. Přesto můžeme konstatovat zvýšení úbytku po 4hodinové kultivaci, především u kukuřičného zrna jemně mačkaného, které mělo také vysokou hladinu vodorozpustných cukrů. Vyšší obsah pohotové energie z vodorozpustných cukrů má vliv na využití rychle degradovatelných dusíkatých látek v bachoru. V praxi to bude znamenat zlepšení produkční účinnosti krmných dávek a tím snížení nároku na drahé bílkovinné komponenty.
Kladné výsledky z roku 1999 podpořily v roce 2000 nákup velkého stroje MURSKA 1400. Tento mačkač má již takový výkon, že bez problémů za den naplní silážní vak. Při sklizni kukuřičného zrna se použily speciální rýhované válce a tím se zvýšil výkon cca o 30 %. V roce 2000 byl největší zájem o mačkání kukuřičného zrna, pro jeho stabilitu, stravitelnost a vysoký výnosový potenciál zrna z hektaru. Kukuřici sklizenou a ošetřenou konzervačním přípravkem CRIMPSTORE 2000 je možné již po 10 dnech otevřít a začít zkrmovat zvířatům. Zrno po 10 dnech vykazuje stabilitu a nedochází k zahřívání (oproti siláži LKS kukuřice, která musí fermentovat minimálně měsíc a při vyšší sušině až tři měsíce). Obrovským přínosem takto ošetřeného zrna do krmných dávek je jeho plnohodnotné trávení jak v bachoru, tak v tenkém střevu. V příštích letech bude nabývat na významu mačkání hrachu, popřípadě bobu. Hrách má nejen kvalitní dusíkaté látky, ale i vysokou energetickou hodnotu. Systém silážování mačkaného vlhkého zrna bude mít uplatnění především v současné době, kdy rostou ceny energií, směsí a bílkovinných komponent, především extrahované sóji. Podpora využití zdroje pohotové energie a bílkovin ze silážovaného zrna spočívá v možnosti zemědělského podniku zajistit si je z vlastních zdrojů a tím následně snížit krmné náklady. Podrobnosti jsou v metodice, která je k dispozici u autorů.
Ing. František Mikyska, Ing. Jan Šeda,
AgroKonzulta Žamberk, spol. s.r.o.
