Požerky jako stopa po žíru mohou být patrny jak na listech, tak na kořenech a bulvách kulturních rostlin. Nejvíce bývají poškozeny kořenové zeleniny. Požerky kořenů a bulev některých mrkvovitých a brukvovitých zelenin mohu být vstupní branou pro
bakteriální a houbové patogeny.
Požerky mohou vyvolávat různé druhy hmyzu a hlodavci (Rodentia).
Na kořenech mrkve mohou být požerky způsobeny například larvami chroustů (Melolontha melolontha ), jejich ponravami nebo larvami kovaříků (Elateridae), známých jako drátovci.
K mnohem rozsáhlejším poškozením způsobeným hlodavci však dochází u kořenů mrkve, celeru, petržele, ředkve a ředkvičky. Poškození jsou zřetelná na kořenech nebo bulvách, které slouží ke konzumním nebo konzervárenským účelům. Nejenže poškození snižuje estetický vzhled a skladovatelnost zeleniny, ale místa poškozená požerky umožňují pronikání různých patogenů a to jak bakterií, tak půdních hub.
Podle okusu podzemních orgánů je možno usoudit přibližně o jakého škůdce se jedná. Řada z nich je vyvolána přemnožením malých hlodavců z čeledi myšovitých (Muridae). V České republice je jich kolem 20 druhů. Poškození kořenů nebo bulev je nejčastěji způsobeno nahlodáním povrchu myší domácí (Mus musculus) nebo hrabošem polním (Mus microtus arvalis). Požerky těmito hlodavci na kořenech mrkve zasahují do hlubších pletiv, bývají kulovitý tvar. Postižené kořeny mají nerovnoměrný růst i při slabém poškození jsou deformované a hrbolaté (obr. 1). Při silném poškození dochází k celkové destrukci pletiv a celá rostlina odumírá (obr. 2). Při slabém okusu se postižená místa zacelují, zejména v suché půdě. V mokré půdě se však stávají vstupní branou pro různé původce hnilob. Při poškození kořenové části listy žloutnou, vadnou a zakrsají. Téměř ve všech případech jsou sekundárně napadeny bakteriemi a houbami.
Poškození mrkve
Bakterie Erwinia carotovora vyvolává u mrkve měkkou hnilobu kořenů. Napadená místa hnědnou a měknou. Zdravé pletivo ostře kontrastuje s napadeným. Za mokrého počasí se hniloba rychle šíří a vede k zániku celé rostliny. Za sucha hnilobné procesy ustávají a vedou k suchému typu hniloby - trouchnivění.
Požerky způsobené škůdci mohou být vstupní branou i pro některé houbové patogeny. Sclerotinia sclerotiorum se projevuje na kořenech mrkve bělavými myceliovými povlaky. Na myceliu se vytvářejí četná kulovitá bílá nebo později černá sclerocia. Choroba vyvolaná touto houbou se může objevit i na ohryzem poškozených bulvách ředkve nebo ředkviček. Příčinou další choroby houbového původu na místech poškozených ohryzem může být napadení plísní šedou (Botrytionia fuckliana). Její přítomnost se projevuje zahníváním kořenů mrkve již na poli. Na povrchu kořenů se objevuje bohatě větvené fialově plstnaté mycelium. Pod ním napadená pletiva hnědnou a postupně odumírají. Progresivita hniloby se zesiluje při zvýšené relativní vzdušné vlhkosti.
Poškození ředkve a ředkvičky
U ředkve a ředkvičky mohou požerky způsobené hlodavci (obr. 3 ) být sekundárně napadené bakteriemi z rodu Xanthomonas. Na bulvách se napadení projevuje černáním cévních svazků. Poškozený povrch bulviček ředkviček může být druhotně napaden plísní bělostnou (Albugo candida). Na povrchu bulviček se objevují bílé, lesklé skvrny, kryté dočasně epidermálním pletivem. Na poškozených bulvách ředkve okusem zemními škůdci (drátovci ponravy) nebo hlodavci může dojít k černání povrchových pletiv bulev , která se pod epidermálním pletivem zbarvují v širokých pruzích do olovnatě šedé barvy a napadená místa nejčastěji nekrotizují. Choroba je omezena výslovně na podzemní části rostlin. Bulvičky ředkviček jsou často deformované a praskají.
Ochrana proti hlodavcům je založená v zelinářských zahradách a v nově založených ovocných sadech na pokládání mechanických pastí nebo komerčních jedovatých návnad nebo pastí. Z povolených přípravků je možno použít preparát Rodex (fosfid hořčíku) nebo preparát Delicia gastoxin (fosfid hliníku) nebo přípravek Talon AT (brodifacoun). Jedovaté tablety Rodexu se zapálené vkládají do nor. Účinnost chemické aplikace se snižuje, provádíme-li zásah za vlhka, rosy nebo po dešti. Nejvyšší účinnost je po aplikaci za slunného a bezvětrného počasí. Na témže pozemku je možno použít uvedené přípravky nejdříve za 2 měsíce. Před sklizní musí být dodržena ochranná lhůta 30 dní.
Proti larvám kovaříků se používá při jejich silném výskytu desinfekce půdy. Proti nejmladším larvám chroustů - ponravám, je doporučována půdní aplikace insekticidů. Proti dospělým larvám je však ošetření půdy již méně účinné.
Ing. Jiří Chod, DrSc.,RNDr. Daniela Chodová, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha – Ruzyně
