V posledních letech je ozimá řepka jednou z mála plodin, která dlouhodobě drží ekonomiku rostlinné výroby a její pěstování je pro většinu zemědělských podniků ve středních, ale i v produkčních nížinných oblastech ČR ekonomicky výhodné. V podmínkách tržní ekonomiky však vyžaduje její pěstování využití všech dostupných pěstitelských opatření, s cílem dosažení rentabilní a kvalitní produkce. Jednou z možných cest je i využití biofungicidů, které kromě pozitivního vlivu na zdravotní stav rostlin zlepšují také jejich hospodaření se živinami a zajišťují tak vyšší účinnost dodaných minerálních hnojiv.
Velice výhodnou se ukázala společná aplikace biopreparátu Supresivit s minerálními hnojivy (NPK, LAV) po předcházející dokonalé homogenizaci. Základem tohoto biopreparátu jsou konidie houby Trichoderma harzianum, rozptýlené v aditivní látce jako nosič. Již samotný název přípravku napovídá, že procesem suprese dochází k potlačení růstu většiny patogenních hub, což vyplývá z vysoké metabolické aktivity a mykoparazitických vlastností uvedeného izolátu houby.
Již v dřívějších laboratorních pokusech bylo prokázáno, že houba Trichoderma harzianum vydrží aktivní až půl roku v suché směsi s minerálním hnojivem (graf 1). Množství životaschopných konidií však postupně s časem klesá a proto je výhodné vždy použít čerstvě připravenou směs.
Společná aplikace minerálních hnojiv a biopreparátu (tzv. hnojiva fungi) tak spojuje dva typy zásahů - ochranářský a výživářský. S touto myšlendkou přišli čeští odborníci a doposud není známo, že by tato kombinace byla využívána v sousedních evropských zemích.
V letech 1997 – 2000 byly založeny přesné maloparcelkové pokusy s ozimou pšenicí, jarním ječmenem a ozimou řepkou. Cílem těchto pokusů bylo vyhodnotit účinnost aplikované směsi na hospodářské výnosy, výnosové složky a některé kvalitativní ukazatele sledovaných plodin, která byla porovnávána s výsledky dosaženými jednak na nehnojených variantách a na variantách hnojených samotným minerálním hnojivem bez Supresivitu.
U ozimé řepky odrůdy Bristol byly sledovány následující varianty:
var. č.1. - kontrola bez hnojení
var. č.2. - NPK 30 před setím, LAV 60 regenerační přihnojení na jaře, LAV 50 druhá
dávka, LAV 30 poslední dávka
var. č.3. - NPK 30 + S před setím, LAV 60 + S regenerační přihnojení na jaře, LAV 50 + S
druhá dávka, LAV 30 poslední dávka
Pozn.: LAV = ledek amonný s vápencem (27,5%), číselný údaj vyjadřuje dávku N v č.ž. na1 ha, zkratka S značí obohacení hnojiva Supresivitem v množství 1g na 1 kg hnojiva
Byla uplatněna tradiční agrotechnika, hnojení P a K bylo pro všechny varianty pokusu jednotné (54 kg P2O5 a 100 kg K2O č.ž. na 1 ha). Výnosové výsledky byly statisticky vyhodnoceny analýzou rozptylu.
Na základě tříletých pokusů z tab. 1 vyplývá, že účinek samotného minerálního hnojení se projevil přírůstkem výnosu semen ozimé řepky o 10,4 až 18,1 %, avšak v kombinaci směsi stejných dávek minerálních hnojiv se Supresivitem se přírůstky výnosů zvýšily o dalších 4,1 až 6,3 %. Toto zvýšení bylo zřetelné ve všech hodnocených ročnících a kolísalo v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek v jednotlivých letech. Statisticky průkazné rozdíly Kromě hospodářského výnosu byl na jednotlivých variantách také sledován počet rostlin ozimé řepky, který se pohyboval od 58 do 75 rostlin na 1 m2, přítomností Supresivitu v hnojivu však nebyl průkazně ovlivněn. Na variantách se Supresivitem byla v průměru tří let zjištěna vyšší hmotnost tisíce semen o 0,12-0,20 g, což představuje přírůstek až + 5%.
Olejnatost a podíl jednotlivých mastných kyselin v semenech ozimé řepky nebyly během tříletého sledování účinkem směsi hnojiv se Supresivitem prakticky ovlivněny (graf č. 2).
Z našich sledováních bylo patrné, že vlivem výše uvedeného biofungicidu docházelo k nižšímu výskytu chorob v porostech řepky. Především v roce 1999 bylo pozorováno v průběhu druhé poloviny vegetace napadení porostů houbou Phoma lingam. Avšak asi 2 měsíce před sklizní, v rozhodující době pro tvorbu semen, jsme na variantách se Supresivitem zaznamenali asi o 15-20% nižší napadení touto houbou.
Ekonomická efektivnost
Dosažené výsledky s využitím biofungicidu Supresivit u ozimé řepky prokázaly vysokou ekonomickou efektivnost. Vezmeme-li v úvahu průměrné dosažené přírůstky výnosu semen 5 % (oproti shodným variantám bez Supresivitu), cenu 2400 Kč (+ 5% DPH) za 1 kg a jeho doporučenou koncentraci při aplikaci 1g Supresivitu (i méně) na 1 kg hnojiva, pak při průměrných dosahovaných výnosech řepky činí její přírůstek 1,4 - 1,5 q semen, což při ceně cca 6000 Kč za 1 tunu představuje finanční zisk až 900 Kč z 1 hektaru.
Závěrem je možné shrnout, že minerální hnojiva se Supresivitem (NPK fungi, LAV fungi), která jsou v současné době již na trhu k dispozici, mají prokazatelně pozitivní vliv na zvýšení výnosu semen ozimé řepky. Nejdůležitým přínosem aplikace tohoto biofungicidu společně s hnojivem pro zemědělskou praxi je potlačení významných patogenních hub (např. Phoma lingam a Sclerotinia sclerotiorum) a udržení celkově lepšího zdravotního stavu porostů řepky.
Ing. Milan Vach, CSc.,
RNDr. Josef Hýsek, CSc.,
Ing. Jana Brožová
VÚRV Praha-Ruzyně
