Ve Chmelařském institutu, s. r. o. v Žatci proběhl seminář o problematice Žateckého poloraného červeňáku a o nových hybridních odrůdách chmele. Byl uspořádán jako jeden z výstupů grantu Národní agentury zemědělského výzkumu (NAZV), řešícího problematiku komplexní inovace pěstitelské technologie perspektivních odrůd a novošlechtění chmele, včetně naší nejrozšířenější odrůdy, Žateckého poloraného červeňáku.
V rámci práce kolektivu autorů z České zemědělské univerzity (Hejnák, Hniličková, Hnilička) věnované výsledkům studia charakteristik ozdravených a neozdravených rostlin chmele zazněl zajímavý závěr: ozdravené odrůdy mají během vegetace jinou dynamiku fyziologických pochodů, mají nepatrně delší vegetační dobu a vyžadují i přizpůsobení pěstitelské technologie. Teprve potom mohou prokázat svůj vyšší výnosový a kvalitativní potenciál.
Informace o vlivu přírodních podmínek na výnos a kvalitu produkce zahrnovaly i posouzení vlivu klimaticky atypického roku 2002, kdy bylo hlavní období růstu chmele poznamenáno vysokými teplotami a ve vztahu k nim nedostatečnými srážkami. Průměrný výnos chmele na Žatecku byl 1,10 t/ha z celkové plochy 4587 ha chmelnic. V celém Česku (žatecká pěstitelská oblast plus další oblasti - úštěcká v Čechách a tršická na střední Moravě) bylo sklizeno z 5968 ha chmelnic 6442 tun chmele (průměr 1,08 t/ha). Mezi odrůdami dominuje právě Žatecký poloraný červeňák, částečně v ozdravené podobě, pěstovaný celkem na drtivé většině plochy (5652 ha, sklizeň 5992 tun).
Minimální obnova porostů
Kriticky je však třeba hodnotit věkovou strukturu porostů chmele: více než 28 % ploch zaujímají porosty starší než 20 let, přičemž obnova porostů dosáhla v uplynulém roce svého osmiletého minima: chmel byl nově vysazen pouze na 103 hektarech, což představuje obnovu jen na 1,72 % ploch. Chmelaři tak reagovali na informaci o obchodu s jejich komoditou, která zazněla na chmelařském kongresu v únoru 2002 a zejména pak na skutečnost, že rostla celosvětově neprodaná zásoba chmele z předchozích sklizní. Další ranou byly loňské povodně, které zaplavily některé plochy vyhlédnuté pro obnovu, takže ji nebylo možné realizovat. Na záplavových plochách navíc nebude obnova chmelnic dále podporována. Na dalších obnovovaných plochách se negativně projevilo i to, že bylo nutné dodržet termín výsadby pro získání podpory z programu 1.C (obnova chmelnic). Proto byly některé porosty vysazovány i za nevhodných klimatických a půdních podmínek. Byla tak sice dodržena pravidla pro poskytnutí dotace, nebyly ale dodrženy pěstitelské zásady pro přípravu pozemku k výsadbě ani pro vlastní výsadbu kořenáčů. Všechny uvedené skutečnosti a údaje se přitom týkají obnovy porostů, bez stavby nových konstrukcí.
Budou využity dotace?
Podle informací, které byly prezentovány na chmelařském kongresu začátkem února 2003 došlo letos k navýšení částky, určené na podporu obnovy chmelnic, ovocných sadů a prostorových izolátů vinné révy, chmele a ovocných druhů o 30 mil. Kč, bude tedy k dispozici 120 mil. Kč. Letošní rok je však podle informací, které mají chmelaři k dispozici posledním, kdy bude podpora uskutečněna v současné podobě a výše ani systém podpor pro příští rok nejsou ještě definovány.
Bylo by proto víc než žádoucí všech nabízených možností podpor letos využít. Chmelařský institut pro tyto účely nabízí pro jarní výsadby kořenáče tradičního i ozdraveného Žateckého poloraného červeňáku a kořenáče odrůdy Bor, pro podzim pak navíc i odrůdy Agnus, Premiant a Sládek.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1) Porosty chmele v Česku stárnou…(Foto D. Hofmanová)
(2) Tradiční odrůda chmele Žatecký poloraný červeňák, především jeho ozdravená forma, se na ploše obnovy porostů chmele v Česku podílela v uplynulém roce více než polovinou. (Foto B. Koč)
