18.03.2002 | 07:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Poradci se radili

Seminář o zemědělském poradenství uspořádala Katedra pícninářství AF ČZU v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Tři desítky odborníků, kteří se této problematice věnují ať už ve školách, státních institucích či výzkumných ústavech nebo jako státní či privátní poradci probírali problematiku zemědělského poradenství v Česku a také v zemích EU.

V Česku existují tři formy zemědělského poradenství: poradenství "ve veřejném zájmu", zajišťované sítí oficiálních akreditovaných poradců, hrazených z prostředků ministerstva zemědělství, poradenstvím prostřednictvím tzv. poradenských kroužků s třicetiprocentním podílem úhrady nákladů subjekty, které si poradenskou činnost objednaly a plně privátní poradenství, na jehož nákladech se rovněž "odběratelé" podílejí.
Síť poradců "ve veřejném zájmu" s akreditací ministerstva zemědělství představuje kolem 35 poradců a jejich činnost si ročně vyžádá asi 15 mil. Kč. Měli by za tyto prostředky poskytovat pouze "strategické" informace, týkající se možností projektů a financování z programů EU (Sapard, strukturální fondy), měli by pomáhat řešit problematiku vztahů zemědělských provozů a ochrany životního prostředí a plnění mimoprodukčních funkcí zemědělství.
Zedmědělci, kteří požadují řešení konkrétních výrobně - technologických problémů mají možnost najít odpovědi prostřednictvím částečně dotovaných poradenských kroužků) v současnosti asi 19 kroužků sdružujících více než 1000 podnikatelských subjektů, s roční dotací skoro 20 mil. Kč a s finanční spoluúčastí cílových subjektů).
Poradenské kroužky jsou často navázány na činnost výzkumných pracovišť. Právě privátní výzkumná pracoviště mají bytostný zájem o šíření poznatků do praxe, je však otázkou, je-li právě forma kroužků to nejlepší řešení. Podle jediného zahraničního účastníka semináře, inženýra Franka Stadlicha ze SRN, je tento "výmysl Bruselu" v SRN na ústupu, k čemuž v Německu vedlo postupné snižování dotací na tuto formu poradenské činnosti ze 70 % (jak je tomu zatím i u nás) na nulu v letošním roce.
Pak by zemědělcům zbývala cesta využívání plně privátních poradců. Zemědělec nebo jiný zemědělský podnikatelský subjekt si je objedná (a zaplatí), pokud bude přesvědčen o tom, že poskytnuté konzultace, rady a projekty přinesou při jeho zemědělském podnikání prokazatelný profit. "Překážkou" intenzivnějšího využívání plně soukromých poradců "na tržním principu" je u nás přezaměstnanost v zemědělských podnicích, které raději "ze sociálních důvodů" zaměstnávají ne vždy plně využité odborníky, ale také nechuť za informace platit. Poradci přitom objektivně nemohou poskytnout praxí nejžádanější informace - kde a za kolik prodat produkci...
Pokud jsou zemědělci vybaveni připojením na internet, mají možnost využít i dalších bezplatných zdrojů informací, případně je prostřednictvím tohoto média zadat k vypracování odpovědi. Takovou službu například nabízí elektronický informační pult v knihovně Ústavu zemědělských a potravinářských informací (www.agro-navigator.cz).
Ing. Břetislav Koč

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down