Ozimá řepka patří ke středně odolným ozimům. Vzdornost vůči holomrazům po dobu čtyř ranních hodin je uvedena v tabulce. Pochopitelně hodně záleží na stavu rostliny, odrůdě, stejně jako na době, po kterou mrazy působí, a období, kdy mrazy přijdou. Například slabé rostliny řepky s kořenovým krčkem o síle do 5 mm vydrží jen holomrazy kolem –12 °C. Teploty kolem –14 °C ničí rostliny vytažené, to je takové, které již na podzim vytvořily základ stonku. Odolnost rostlin vůči mrazům se snižuje od ledna do dubna z asi –16 °C na asi –9 °C. Sníh naopak účinky mrazů výrazně snižuje. Například 20 cm sněhu sníží teploty z –20 °C na asi –13 °C.
Dosavadní průběh počasí oslabil řepku hlavně v minimalizacích 26 dny zářijových dešťů. Rostliny jsou v průměru ČR středně silné a hůře zakořenělé. Mrazy v roce 2001 přišly poměrně brzy a sledovaly pranostiky. Kolem Martina (11. 11.) bylo běžně –8 °C, dost silně mrzlo i na Mikuláše (6. 12.). Před vánocemi i na vánoce byl velký sníh, větry a mrazy dosáhly i více než –20 °C. Těsně před Třemi králi (6. 1.) přišla nová vlna mrazů mezi –15 až –25 °C. Návazně až do 14. 1. mrazy klesly na asi –1 až –10 °C s občasným sněžením. Většina území ČR, kde se hospodaří, má kolem 10 - 50 cm sněhu. V nížinách je ale často sníh sfoukán a drží se jen v nerovnostech, v srdéčku řepky a kolem rostlin. Nově nasněžilo 13. ledna.
Podle našich předběžných zjištění z území ČR, ale i ze SR, kde je řepka v lepším stavu, dosud k poškození olejky nedošlo. Přes velké mrazy byla řepka chráněna sněhem a ani suché mrazivé větry ji ani na odkrytých polích nezničily. Je ale téměř jisté, že velké listy již omrzly. To znamená nejen kapustovitý zápach v předjaří a možnou kontaminaci vod zelenou pěnou, ale i nutnost plánovat pro řepku místo potřebných v průměru 150 kg N.ha-1 asi o 10 kg více.
Hlavní nebezpečí na řepku ještě čeká. Zakrytí pod souvislou sněhovou pokrývkou celkem nevadí, protože pod „bílou peřinou“ řepka běžně přečká dva měsíce. Rizikem je ale pravděpodobný ledový škraloup na sněhu a rozmrzlá zem. Tam řepka přežije nejvýše dva týdny. Ještě větší a velmi reálné nebezpečí přináší voda ze sněhu. Pokud ta zamokří až zaplaví pole, je olejka schopná odolávat jen asi týden. Více škod čekáme u bezorebných technologií, kde má půda sníženou vsakovací schopnost. Tam, kde jsou bezodtokové vpadliny, je potřebné prokopat kanálky. Záleží na každém aru půdy. Dopěstovat olejku znamená sklízet velmi slušné peníze.
Poznámka redakce: Článek byl napsán 15. ledna 2002.
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc., Ing. Vlastimil Mikšík, PhD.,
Česká zemědělská univerzita v Praze
