Jednou z důležitých nákladových položek na pěstování brambor jsou náklady na chemickou ochranu proti škodlivým činitelům. K významným patří zejména ochrana proti zaplevelení, kořenomorce, ale především soubor opatření, kterými jsou nadzemní část i hlízy chráněny proti napadení plísní bramborovou.
Úroveň nákladů na chemickou ochranu je značně rozdílná v závislosti na užitkovém směru pěstování brambor, na klimatických a místních podmínkách, na odrůdové skladbě brambor apod. Zvláště v letech, jako byl uplynulý rok, se silným infekčním tlakem houbových chorob brambor, náklady na chemickou ochranu stoupají a „prodražují“ výrobu brambor. Podcenění ochrany často znehodnotí nemalé úsilí a náklady, které pěstitel brambor vynaloží pro dosažení očekávané produkce a její uplatnění na trhu.
V okruhu členů tzv. Bramborářského kroužku, založeného při Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě v roce 1998, byla analyzována ekonomika hospodaření. Součástí byly i analýzy nákladů na pěstování brambor (pro naše účely byly vybrány brambory pozdní konzumní). Sledování bylo provedeno v letech 1997 - 2000 u vybraných členů Bramborářského kroužku. Tyto zemědělské podniky hospodaří v oblasti Českomoravské vrchoviny, takže lzenapsat, že jsou výrazně orientovány na výrobu brambor. Pro porovnání jsou použity údaje Státní rostlinolékařské správy (SRS).
Náklady na chemickou ochranu brambor ve vybraných zemědělských podnicích ukazuje tabulka 1. V průběhu čtyř let je možné sledovat vzestupný trend nákladů až na průměrnou hodnotu roku 2000 - 7270 Kč na 1 ha brambor. Důležitý je zejména podíl fungicidů, herbicidů a desikantů vyjádřený v hodnotách či podílu na celkových nákladech.
Údaje SRS zahrnují náklady na chemickou ochranu brambor na celé ploše brambor v ČR a jsou uvedeny v tabulce 2. Na rozdíl od úzké skupiny pěstitelů brambor uvedených v tabulce 1 jsou údaje SRS všeobecné a zahrnují všechny ošetřené plochy brambor v daném roce bez zřetele na intenzitu a rozsah výroby, specializaci, úroveň chemické ochrany apod. Proto jsou nákladové položky nižší než u specializovaných producentů brambor. V údajích SRS jsou od roku 1997 sledovány náklady na herbicidy a desikanty společně, a proto je podíl nákladů na herbicidy tak výrazně vyšší, než v tabulce 1.
Píšeme-li o nákladech na herbicidy, fungicidy, insekticidy, desikanty a ostatní přípravky pro ochranu porostů brambor, je také důležité znát jejich strukturu. Ze skupiny herbicidů byly v podmínkách Bramborářského kroužku použity přípravky Topogard, Sencor, Afalon, a to v kombinaci s přípravkem Command, dále Gallant Super, Titus, Roundup a Agil. Největší skupinou přípravků jsou fungicidy, kde byly použity Novozir, Dithane M 45, Curzate M, Brestanid, Altima, Ridomil, Tatoo, Acrobat a Galben M. Pro ochranu porostů brambor proti mšicím a mandelince byly většinou aplikovány přípravky Karate, Nurelle, Vaztak a Aztec. Pro desikaci porostů brambor bylo nejčastější použití osvědčeného přípravku Reglone, dále Basta a Harvade. Skupina ostatních přípravků je velmi široká a zahrnovala nejčastěji přípravky na ochranu proti kořenomorce bramborové (Monceren, Prestige, Rizolex).
Jak vyplývá z uvedených údajů, v posledních letech stoupá zejména význam fungicidů (46 %, respektive 51 % nákladů na chemickou ochranu), narůstající trend má i skupina ostatních přípravků (moření sadbových hlíz proti kořenomorce bramborové).
Důležité je též vyjádřit podíl nákladů na chemickou ochranu na celkových nákladech na pěstování brambor. O tom vypovídá tabulka 3. Pokud si všímáme pouze nákladů na chemickou ochranu brambor, zvětšily se na uvedené ploše ze 4879 Kč.ha-1 v roce 1997 až na hodnotu 7 270 Kč.ha-1 v roce 2000 (12,7 % celkových nákladů). Data uvedená v tabulce 3 lze vyjádřit i graficky, kde je stoupající trend nárůstu nákladů na chemickou ochranu i jejich podílu na celkových nákladech ještě zřetelnější.
Závěr
Náklady na chemickou ochranu brambor jsou významnou součástí celkových nákladů. V posledních letech můžeme sledovat nárůst nákladů na ochranu brambor, což je způsobeno jednak zvýšením cen chemických přípravků, služeb, mechanizačních prostředků pro aplikaci pesticidů apod. Dalším důvodem je fakt, že se vzrůstající intenzitou výroby a specializací zemědělských podniků na pěstování brambor stoupá i úroveň chemické ochrany a s ní také náklady. Tento nárůst je ale kompenzován vyšší intenzitou výroby, takže náklady na jednotku produkce jsou nižší. K této kompenzaci by bylo zapotřebí při průměrné realizační ceně roku 2000 - 2 708 Kč.t-1 konzumních brambor dosažení nárůstu intenzity výroby o 0,88 t na 1 ha brambor.
Uvedená data a tabulky vypovídají o úrovni nákladů u vzorku pěstitelů brambor, nicméně jsou důležitým ukazatelem a vodítkem pro sledování úrovně pěstování brambor v rozhodujících bramborářských oblastech ČR.
Výsledky byly získány při řešení projektu QC 0308 „Kvantifikace škod, způsobených chorobami a škůdci u brambor, ozimé řepky a cukrovky (cerkospora)“, podporovaného MZe ČR..
Ing. Milan Čížek,
Výzkumný ústav bramborářský
Havlíčkův Brod, s.r.o.
