Plochy brambor v České republice se budou podobně jako v jiných evropských zemích letos asi dále snižovat. Podle odhadu předsedy Ústředního bramborářského svazu ČR Františka Nováka by to mohlo být asi o pět procent. Sklizňové plochy včetně domácností přitom vloni činily asi 39,4 tisíce hektarů, bez domácností představovaly 30 tisíc hektarů.
V rostlinné výrobě se výrazně zvýšila cena zrnin a řepky. U brambor je nárůst cen nesrovnatelně nižší. Podobná situace je i v sousedních zemích. Proto se předpokládá, že pěstitelé zasázejí méně brambor než v minulém roce. „Ten, kdo ale vydrží, bude mít šanci, že při průměrném výnosovém roku dosáhne na slušné ceny,“ prohlásil Novák na semináři, který koncem ledna pořádalo Odbytové družstvo Polabí pro zástupce svých členských organizací v Lomnici nad Popelkou. Právě to se totiž z velké části orientuje na pěstování a prodej brambor.
Novák poznamenal, že podle předpokladů nebude zvýšení cen zrnin krátkodobé. Postupně poroste i cena brambor, i když trochu se zpožděním za ostatními plodinami. „Letošní sezóna začala u nás poměrně příznivě. Dá se očekávat, že letošek bude průměrným rokem. Mohl by se nacházet někde mezi rokem 2005, který byl velmi špatný, a rokem 2006, který byl velmi dobrým,“ konstatoval předseda Ústředního bramborářského svazu.
Světové ceny brambor však podle něj nyní ovlivňuje vyšší odhad loňské sklizně brambor v Německu, který se o dva miliony tun zvýšil. Zatím proto cena stagnuje či v mírném tempu klesá a nepředpokládá se v této době její výrazný obrat do nových brambor. Následně by mohlo dojít k jejímu vzestupu.
Farmářské ceny konzumních brambor v druhé polovině ledna činily v Německu 117,9 euro za tunu a u ostatních brambor 115,4 euro za tunu. V prosinci však dosáhly i téměř necelých 240 euro za tunu. Podobně tomu je v Holandsku a Belgii. Od toho se odvíjí i cenová hladina na našem trhu. „Brambory jsou plodinou, jejichž cena se meziročně hodně mění. Z roku na rok to může být i několikanásobné,“ řekl.
Novák připomněl, že nejen v České republice, ale i v Evropě za poslední léta klesly plochy brambor. Zatímco však v zemích původní evropské patnáctky se snížily jen minimálně, asi z 1,043 milionu hektarů v roce 2001/2002 na 976 hektarů v loni, v dalších zemích šlo již o výrazný pokles. Například v Polsku se snížily o půl milionu hektarů na řádově přibližně 600 tisíc hektarů. Podobně i u nás plocha výrazně klesla. „Výměry této plodiny klesají hlavně v oblastech, kde intenzita a výnosy jsou nižší. V regionech s výrazně vyšší úrovní těchto ukazatelů plocha příliš neklesá,“ doplnil.
Podle Nováka například Francie výrazně změnila strukturu pěstování jednotlivých komodit. Utlumila pěstování cukrovky a podpořila pěstitele brambor. Stala se bramborářskou zemí, která vyváží produkci do Španělska, Itálie a Německa. Díky investicím a marketingové podpoře se francouzské brambory stávají fenoménem. „Kdo nebude investovat, ztrácí konkurenceschopnost,“ zdůraznil.
Bilance je aktivní
Pro české bramborářství by mělo být cílem, aby jeho produkce se rovnala naší spotřebě v podmínkách volného trhu. „Měli bychom myslet také na to, jak budeme obchodovat. Jestliže však uvažujeme o konkurenci, je chybou uvažovat o konkurenci v České republice, musí se uvažovat o konkurenci na trhu EU,“ zdůraznil s tím, že součástí ekonomických podmínek jsou lidské zdroje. Vzdělávání je proto nezbytný proces. Cílem je dosáhnout dlouhodobě dobrou míru zisku.
Česká republika je podle Nováka výnosově a cenově srovnávána s evropskou pětkou největších pěstitelů brambor. Tam patří Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemsko a Německo. „Mají totiž dobré podmínky, co se týká rovnoměrnosti a vydatnosti srážek. S těmito státy se můžeme výnosově rovnat jen tehdy, budeme-li dobře zavlažovat,“ prohlásil. Podle odhadu Českého statistického úřadu by měl loňský průměrný výnos dosahovat kolem 24,6 tuny, loni to bylo 23 tun. Brambory byly vysazeny na 31 900 hektarech polí, tedy o šest procent více než v minulém roce
Důležitá je závlaha
Základním předpokladem pro dobrý výnos je pravidelný vodní režim. V přírodě se původně brambor vyskytoval v rozdílných podmínkách, vysokohorské a přímořské, brambory se původně našly ve dvou centrech, a to v Andách – andské centrum a tzv. chilské centrum. Důležitá pro ně byla vzdušná vlhkost a pravidelné srážky.
Připomněl, že jednou z ovlivnitelných věcí technologie pěstování této plodiny je výběr pozemků. Ten by měl uskutečnit podle struktury půdy a vodního režimu. „V poslední době je opomíjeno zpracování půdy na podzim orbou. Rozvojem bezorebných technologií riskujeme špatnou půdní strukturu při jarní přípravě,“ míní. Prosadila se i technologie odkameňování a pomohla zvýšit výnosy.
Další je výběr vhodné odrůdy. Odrůdová skladba se totiž mění velmi rychle, již za pět let dochází k výraznému posunu. Zdůraznil, že vstupem do unie se u nás začaly pěstovat i odrůdy, které nejsou u nás registrované. „Trh žádá dodávky čím dál tím větších hlíz. I když podle mě chuťové vlastnosti středně velkých hlíz jsou lepší než velkých,“ doplnil s tím, že letos začne zkoušet konzumní odrůdy Výzkumný ústav bramborářský ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Neopominutelný není ani spon výsadby. „V minulosti se používal spon, vycházející z toho, že se sázela nekvalitní sadba. Podle něj je však velkou chybou sázet všechny odrůdy jedním sponem,“ řekl Novák s tím, že nelze opomenout ani včasnost zahájení ochrany těchto rostli. „Brambory jsou intenzivní plodinou, kterou nemá cenu pěstovat extenzivně,“ dodal.
Problémy se sadbou
Podle Nováka podobně jako celkové pěstební výměra brambor klesá i množitelská plocha. Ještě v roce 2005 představovala přes 500 hektarů, o rok později dosahovala již 350 hektarů, vloni již jen 223 hektarů a letos se nepředpokládá, že by množitelské plochy přesáhly 150 hektarů. Upozornil, že během posledních dvou let došlo u některých odrůd k velmi výraznému zhoršení zdravotního stavu. V roce 2006 bylo sestupněno asi pět procent porostů. Vloni bylo neuznáno 22 procent porostů a sestupněno necelých šest procent.
Výchozích zdravých materiálů není podle něj dostatek v celé Evropě. Ani materiály v Nizozemsku či Německu nebudou mít tak kvalitní sadbu.
Připomněl, že zatímco v roce 2005 se dováželo více sadby brambor než se vyvezlo, následující rok se ale poměr obrátil. Očekává se, že vývoz sadby bude pokračovat a půjde o dlouhodobou záležitost.
Co se týká konzumních brambor, bilance zahraničního obchodu byla v roce 2006 aktivní. I v loni pokračoval trend převahy vývozu nad dovozem. Například vloni v listopadu se exportovalo celkem 31 337,3 tuny konzumních brambor, přičemž dovoz činil 5102,25 tuny. „Často sice říkáme, jak nás ničí dovozy, ale větší dopad to způsobuje jako signální dopad na trh je větší než vlastní množství,“ konstatoval Novák.
Podle něj vnitřním dluhem českého bramborářství jsou skladovací kapacity. Od roku 1995 byla totiž postavena jedna malá skladovací kapacita. Takže skladovací kapacity u nás jsou staré třicet a více let, v těchto zařízeních se tak nedá udělat srovnatelná kvalita předními evropskými producenty. Je to otázka investic, což je jediná cesta, jak se udržet na trhu. Je markantní, kolik se investovalo do polní technologie, ale markantním dluhem jsou sklady.
