Pro dosažení vysokých výnosů by měli pěstitelé dodržovat několik zásad. Základem je udržení čistých porostů bez výskytu nežádoucích plevelných rostlin. Situaci komplikuje skutečnost, že se stále více plevelů stává rezistentními vůči některým účinným látkám.
Nejen o problematice ošetřování porostů pšenice a dalších obilnin se hovořilo na konferenci v Senohrabech u Prahy uspořádané firmou Bayer s. r. o. Několik přednášek bylo zaměřeno na možnosti hubení trávovitých plevelů.
Trávovité plevele v obilninách
Na problematiku výskytu a možností hubení plevelných trav v současných systémech hospodaření se změřila Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Upozornila na to, že současné úzké osevní postupy s převahou ozimů zaplevelení polí plevelnými travami podporují. K rozšiřování jednoděložných plevelů v obilí také přispívá klimatická změna spojená s obdobími sucha a oteplováním.
Šíření plevelů napomáhá i změna pěstitelské technologie, přechod od orby k minimalizaci. Rovněž úzké osevní sledy s převahou obilnin podporují rozvoj jednoděložných plevelů.
K šíření plevelných druhů přispívá i omezování herbicidů a snižování dávkování účinných látek. Problém představuje to, že trávovité plevele snadno vytvářejí rezistentní populace. V současnosti čeleď lipnicovité (Poaceae) zahrnuje více než osm desítek rezistentních druhů.
Vlastnosti trávovitých plevelů
Ing. Hamouzová upozornila na to, že se jednoleté plevelné trávy přizpůsobily převažujícím pěstovaným plodinám, ozimům. Zaplevelují především ozimé obilniny a řepku. Mají ozimý charakter, vzcházejí především na podzim.
Hloubka, ze které plevelné trávy vzcházejí, je různá, přičemž záleží na velikosti semen. Drobnosemenné druhy vzcházejí z povrchu půdy nebo z malé hloubky. Traviny s většími obilkami, ke kterým patří například psárka, vzcházejí z větší hloubky.
Obvykle mají plevelné trávy krátkou dormanci semen, v půdě začínají rychle klíčit. Výjimku představuje psárka. Semena některých trav si v půdě uchovávají životaschopnost po dlouhou dobu, například psárka až desítky let. Na druhé straně zase jiné, jako chundelka metlice, přežívají jen krátce. Semena plevelných trav vzcházejí při širokém teplotním rozpětí od 3 do 30 °C. Optimální teplota pro vzejití se pohybuje kolem 25 °C.
Chundelka metlice
V porovnání s minulostí se některé jednoděložné plevele rozšiřují, zatímco jiné ustupují. Nárůst zaznamenává například sveřep jalový, pýr plazivý, kostřavo-jílky, lipnice roční, a především mrvka myší ocásek. Na druhé straně zase u chundelky metlice dochází k ústupu. Oves hluchý a psárka polní nezaznamenávají žádný výkyv.
Chundelka metlice je na celém našem území rozšířena v osmdesáti procentech porostů ozimé pšenice. Jde o na našich polích nejrozšířenější ozimý plevel citlivý k většině herbicidů. Obilky mají krátkou dormanci jen asi jeden měsíc. Semena klíčí z povrchu půdy nebo z malé hloubky, ale z hlubších vrstev ornice vzejít nedokážou. Proto proti chundelce pomáhá hlubší orba.
Ošetření se vyplatí udělat už na podzim, kdy mají pěstitelé stále k dispozici široký sortiment herbicidních přípravků s různými mechanismy účinku. Nadto je chundelka vůči herbicidům citlivější v raných růstových fázích. Pro jarní ochranu pšenice se sortiment přípravků i účinných látek snižuje, a tak mohou vyvstávat problémy s rezistentními populacemi. Na jaře lze použít jen inhibitory ALS a ACCasy. Ing. Hamouzová upozornila na to, že letos při mírné zimě už chundelka na začátku roku silně odnožovala. Podle slov Ing. Hamouzové je v současnosti na území ČR popsáno více než tisíc populací chundelky. Často se vyskytuje křížová a mnohonásobná rezistence. Herbicidní rezistence k určité účinné látce může vzniknout rychle, už za tři roky. Jedná se ale o vratný jev. Při delším nepoužívání dané účinné látky na stanovišti může opět rezistence vymizet. V budoucnu se předpokládá mírná expanze populací chundelky na nová stanoviště.*
