Na pokusné stanici České zemědělské univerzity v Praze-Troji mají vysázený velmi pestrý sortiment ovocných stromů, který si v rámci dne otevřených dveří mohli za odborného výkladu prohlédnout návštěvníci z širokého okolí. K vidění byly nejen běžné, ale i málo známé druhy a odrůdy.
Zhruba na čtyřech arech mohli příchozí obdivovat světový sortiment slivoní a na dvaceti arech asi čtyři desítky odrůd hrušní. Starší výsadba jabloní slouží k výuce studentů, kteří se cvičí v řezu a roubování stromů.
Na stanici se zabývají také pěstováním podnoží, a to ve skleníku i na venkovních záhonech. Zaměřují se zejména na podnože pro jabloně, hrušně a bobuloviny. Pro hrušně se jako podnož používá kdouloň, pro bobuloviny meruzalka.
Výsadba třešní
Na pokusné stanici před sedmi lety vysázeli světový sortiment odrůd třešní, zhruba dvě desítky odrůd. Při výsadbě se uplatnily nejmodernější pěstitelské technologie. Odrůdy jsou vybrány tak, aby postupně plodily po dobu osmi týdnů.
Jedná se převážně o čtyři české odrůdy z Holovous a v menší míře o různé novinky, především italského původu. Sleduje se, jestli jsou u nás nové odrůdy třešní perspektivní. Mimo jiné se zjišťuje, jak stromy rostou a plodí, nebo jakou mají plody cukernatost. Také se stanovuje podíl pecky a dužniny. Plody třešní obvykle dosahují hmotnosti deseti až patnácti gramů, u ranějších odrůd kolem osmi gramů.
Stromky, které by měly dosáhnout tvaru vřetene, vysázeli do sponu čtyři a půl krát dva metry. Jednotlivé odrůdy jsou naroubované na dvou podnožích. Převažuje slabě rostoucí podnož Gisela 5 a na okrajích se v menší míře nacházejí stromy na silněji rostoucí podnoži, které už začínají přerůstat konstrukci a musejí se zakracovat. Platí zásada, že řez a sklizeň by měly vždy proběhnout ze země.
Zastřešení a zakrytí fólií
Proti poškození plodů deštěm třešňový sad zastřešili a zakrývají plachtou. Déšť třešním škodí tím, že plody praskají a následně hnijí. Zastřešením by se také mělo zabránit ovlhčování plodů i listů, a tím i napadení chorobami.
Pod pokryvem se udržuje příznivé mikroklima a mírně vyšší teplota. Ukazuje se ale, že takové prostředí svědčí rozvoji mšic a svilušky. Většinu odrůd napadá vrtule třešňová, proti které je potřeba stromy ošetřovat.
Obecně však zastřešení třešním v předešlých letech velmi pomohlo, kdy často pršelo. Plody nepukaly. V ideálním případě by se třešně měly zakrývat při dozrávání. Plachta by měla vydržet kolem dvaceti let. Po sklizni by se měla fólie srolovat. To ale není jednoduché, je potřeba objednat plošinu.
Stejně jako v dalších pokusech s ovocnými druhy se stromky třešní v sadu zavlažují zespoda pomocí kapkové závlahy. Meziřadí pokrývá tráva, která se vyžíná. Mezi stromy se udržuje půda bez plevelů pomocí herbicidů.
Pro úspěšné pěstování třešní tímto způsobem platí několik zásad. Terminál by měl být podstatně silnější než větve. Stromy mají vytvářet pyramidu se širokou, nahoru se zužující základnou. Systém pěstování by měl mít boční zastřešení provětrávané. Výška koruny má dosahovat maximálně tří a půl metru.
V třešňovém sadu se porovnávají odrůdy o různé ranosti od nejranějších po nejpozdnější. Nejranější odrůdu představuje Sweet Early dozrávající už koncem května. Nejpozdnější v sortimentu je japonská odrůda třešní Staccato.
