Mnohé zemědělské podniky potřebují značné množství kukuřice nejen na krmení, ale i do bioplynových stanic. Pokud hospodaří na erozně ohrožených pozemcích, je třeba uplatňovat určitá opatření. V současné době se hledají nové možnosti. Jednu z nich představuje využívání podsevů jetelovin.
Pěstování kukuřice s podsevem jetele plazivého nebo tolice dětelové ověřují ve Výrobně obchodním družstvu (VOD) Kadov u Blatné na Strakonicku. S pokusy se seznámila zemědělská veřejnost na semináři uskutečněném ve spolupráci s firmou PRO Seeds s. r. o.
Přínosná technologie
Výhody pěstování kukuřice s podsevem jetelovin objasnil Ing. Petr Robotka z firmy PRO Seeds. Tato nová technologie podstatně omezuje erozní činnost v porostech kukuřice. Další přínos při pěstování jetelovin v podsevu kukuřice představuje zvýšení množství organické hmoty v ornici. A právě dostatek organické hmoty v půdě patří k základům protierozní ochrany.
Z hlediska omezení eroze představuje základní metodu při pěstování kukuřice pásové zpracování půdy. Další cestou by mohlo být setí kukuřice do nezpracované půdy, ale s tím zatím nejsou v našich podmínkách velké zkušenosti.
U nás se už na polích jako protierozní opatření úspěšně využívá zakládání porostů kukuřice metodou strip-till do vymrzající meziplodiny svazenky. Ing. Robotka ale vysvětlil, že je potřeba porosty svazenky založit včas, aby narostlo dostatečné množství organické hmoty.
Pro technologii pásového zpracování půdy při zakládání porostů kukuřice se může uplatnit i řada dalších meziplodin. Jako příklad Ing. Robotka uvedl směs svazenky a světlice barvířské. K výhodám této směsi patří to, že rostliny prokořeňují půdu do značné hloubky. Svazenka se světlicí může udělat dobrou službu například na utužených souvratích.
Jako meziplodina vysetá před kukuřicí se může uplatnit lnička se svazenkou. K výhodám patří to, že si rostliny ve směsi vzájemně nekonkurují. Porosty lničky se svazenkou narostou do výšky osmdesáti až devadesáti centimetrů a rostliny ve směsi jsou dobře zapojené.
Kukuřice do strniště
Mnohé zemědělské podniky si už úspěšně vyzkoušely zakládání porostů kukuřice do strniště žita sklizeného na krmení. Žito trsnaté se sklízí před metáním. Po sklizni se do strniště žita metodou pásového zpracování půdy založí porost kukuřice.
V suchých nebo naopak mokrých ročnících ale může být tento způsob setí kukuřice problematický. Žito je třeba sklidit na krmení v době, aby bylo možno kukuřici zaset včas. K velkým výhodám pěstování žita a následně kukuřice patří získání krmiva ze dvou sklizní na jednom poli.*
