Úplný sortiment hybridů kukuřice LG pro jaro 2005, agrotechnické pokusy, výhody a rizika jednotlivých způsobů sklizně, možnosti zpracování a využití, odborné konzultace a soutěže, doprovodný program ve stylu country a neobvykle silný vítr. S tím vším se mohli seznámit ti, kteří přišli na Festival kukuřice pořádaný firmou Limagrain Česká republika, s. r. o., ve Stádleci u Tábora.
Celou akci oficiálně zahájil Philippe Riedweg, obchodní ředitel společnosti Limagrain Central Europe. Ve svém projevu uvedl, že podobná setkání, na kterých jsou prezentovány a zkoušeny jednotlivé hybridy, se během roku uskutečňují také na Slovensku nebo v Polsku. Praktické zkušenosti z konkrétních podmínek umožňují nabízet pěstitelům hybridy vhodné pro danou oblast. Zdůraznil, že firma Limagrain má v plánu počínaje rokem 2005 nabídnout vedle osiva kukuřice, slunečnice a řepky ozimé také výkonný sortiment obilovin.
Přehlídka hybridů
Pozemky ZD Opařany, na nichž se festival kukuřice na konci září uskutečnil, patří do bramborářské výrobní oblasti s hlinitopísčitou půdou. Prezentované porosty byly založeny 22. dubna a předplodinou byla ozimá pšenice.
S jednotlivými novinkami i osvědčenými a běžně používanými hybridy seznamovala návštěvníky spolu se svými kolegy Ing. Markéta Kollarová z pořádající firmy. Podle ní si pozornost určitě zaslouží hybrid LG 21.95, který se v nabídce firmy Limagrain řadí mezi nejranější s číslem FAO 210 při pěstování na zrno a 200 na siláž. V zemích západní Evropy se používá především na zrno. Tak byl i v ČR původně prezentován, ale vzhledem k vysoké stravitelnosti rostlinné hmoty je u nás využíván spíše na siláž. Mezi další výhody tohoto hybridu patří tolerance k chladu, velmi dobrý zdravotní stav a vysoká odolnost vůči fuzariozám.
Dalším v našich podmínkách již osvědčeným hybridem je LG 22.43. Jak zdůraznila Ing. Kollarová, jde o plastický hybrid, který snáší chladnější podmínky, což prokázal také v tomto roce. Připomněla, že zatímco jiné hybridy kukuřice zastavily kvůli nízkým teplotám růst, nižší teploty na přelomu jara a léta LG 22.43 výrazně neovlivnily. Tyto vlastnosti ho předurčují pro pěstování i v podhorských oblastech.
Užitečná porovnání
V části věnované agrotechnickým pokusům mohli návštěvníci porovnat založení porostu s velkým a malým výsevkem a parcely, kde byla kukuřice vyseta mělce a hluboko. „Průměrně se vysévá 85 až 90 tisíc zrn na hektar,“ pokračovala ve svém výkladu Ing. Markéta Kollarová. „Konečná volba velikosti výsevku však záleží nejen na způsobu využití sklízeného porostu, ale také na zvoleném hybridu, protože některé jsou flexibilnější než jiné.“ O hloubce setí by mělo rozhodovat několik faktorů. Jedním z nich je obsah vody obsažené v půdě. Pokud je půda vlhčí, může být seto do hloubky jen tří až čtyř centimetrů. Jinak je lépe zasít hlouběji. Dalším faktorem je termín setí. Na jaře se prohřívá nejdříve svrchní část půdy. Proto až pozdější termín umožňuje hlubší setí bez negativního vlivu na vzcházení.
Součástí akce bylo i základní zhodnocení různých způsobů sklizně kukuřice z hlediska agrotechnického a následného využití ve výživě zvířat. Pokud jsou rostliny kukuřice sklizeny tak, že na poli zůstává vysoké strniště, zvyšuje se podíl palic v krmivu. Zemědělec tak dosáhne vyšší koncentrace energie v jednom kilogramu sušiny a také vyšší stravitelnosti. Na druhou stranu je výrazně eliminován výnos z hektaru v porovnání se sklizní, kdy se rostliny sekají jen několik centimetrů nad zemí. Při tomto způsobu je nebezpečím znečištění sklizené hmoty. Pokud chce pěstitel získat energeticky bohaté krmivo, měl by podle doporučení firmy Limagrain zvolit LKS (sklizeň pouze kukuřičných palic). Takové krmivo neobsahuje stonkové fuzariózy, ani zbytky zeminy a lze jím částečně nahradit jadrná krmiva. Další prezentovanou možností je využití zrna sklízeného při vlhkosti 35 procent. Takové krmivo má vysoký obsah vodorozpustných cukrů a po krátké fermentaci je připraveno ke zkrmování.
Průmyslové zpracování
U nás se kukuřice využívá především ke krmným účelům, respektive k lidské výživě. Firma Limagrain však představila i možnosti průmyslového zpracování, které je v Evropě doménou především Francie. Jde zejména o výrobu bioetanolu, kdy kukuřice v porovnání s pšenicí nebo cukrovkou poskytuje největší výtěžnost. Další zajímavou možností zpracování kukuřice je výroba plastických hmot se speciálními vlastnostmi. I když je většinou možné jejich využití do teploty 45 °C, je nespornou výhodou jejich biologická odbouratelnost.
