Sója nachází pěstitele také v České republice. Jak jsme již na stránkách Zemědělce informovali, přišla před dvěma lety společnost Zemědělská agentura, s.r.o., s projektem, který si vzal za cíl zavést pěstování sóji na pole naší republiky. Napomoci tomu měly kanadské odrůdy, které lze pěstovat i v našich chladnějších podmínkách, ne právě typických pro tuto plodinu. Výsledky letošního roku dokazují, že si sója u nás již své pěstitele našla a nové odrůdy ani zde nezklamaly. Pěstitelé se však díky chybějícím zkušenostem dopouštěli mnoha chyb.
Jak nás informoval Ing. Jiří Holeček, jednatel Zemědělské agentury, letos se u nás kanadské odrůdy sóji pěstovaly asi 1200 hektarech. Osevní plochy byly rozmístěny především na jižní Moravě a v Polabí. Kromě toho se sója pěstovala i v drsnějších podmínkách Plzeňska, Rakovnicka či Táborka. Sóji se nebálo a zařadilo ji na své pozemky 56 pěstitelů, tzn. že průměrná výměra sóji v podniku byla 21,4 ha. Největší pěstitel zasel sóju na více než 75 ha.
Výnosy sójových bobů odrůdy Korada, která byla pěstována na většině zmíněných ploch, byly velmi rozdílné a kolísaly od 0,6 t/ha do 3,2 t/ha. Průměrný letošní výnos odrůdy Korada je 1,5 t/ha. Oproti loňsku to znamená pokles o 0,1 tuny. Až na výjimečné případy na Kolínku, kde úrodu zničily kroupy, byla sója sklizena ze všech pozemků. Rekordního výnosu dosáhli pěstitelé ve společnosti Agrokomplex Ohře v Bohušovicích, kde sklidili 3,2 tun sóji z hektaru. Tohoto výsledku podle ing. Holečka dosáhli díky dobrému výběru pozemku a také díky částečné závlaze.
Druhá z pěstovaných kanadských odrůd - OAC Vision, kterou je zatím možné pěstovat pouze na základě udělené výjimky, protože je stále ve státních zkouškách, byla letos pěstována na 22 ha. Tato odrůda má kratší vegetační dobu a proto se hodí i chladnějších poloh. Letos ji na své pozemky zvolili pěstitelé v oblasti Praha a přestože ji asi z 30 % zničily kroupy, dala výnos 1,2 t/ha. Její nižší výnosový potenciál však kompenzuje vyšší obsah proteinů.
Podle ing. Holečka může sója dát slušný výnos i v tak extrémním roce, jakým ten letošní bezesporu byl. „Je paradoxem, že pěstitelů, kteří doplatili na jižní Moravě na sucho se na některých polích urodilo 2,8 t/ha,“ uvedl ing. Holeček. Průměrný výnos byl letos u jihomoravských pěstitelů 1,9 tun z hektaru. Výnos nad 2 tuny však nebyl ničím výjimečným. Jak nás informovali v Zemědělské agentuře, v Agroservisu Višňové nebo v Agře Olbramovice dosáhli výnosu až 2,9 tun z hektaru.
Při takovém výnosu je jistě pěstování sóji ekonomicky velmi zajímavé. Jak však dále vyplynulo ze slov ing. Holečka, při průměrných nákladech 13000 Kč na hektar a ceně produkce 7200 až 7500 Kč za tunu, je výnos 1,7 tun z hektaru na hranici rentability. Letošní průměrný výnos však svědčí o tom, že ne všichni pěstitelé vydělali a ti méně úspěšní se tzv. dostali do červených čísel. Tito pěstitelé se ani zdaleka nepřiblížili výnosu 2,6 t/ha, který směle tipovali kanadští specialisté.
Důvodem k nižším výnosům byly především sklizňové ztráty. Ty podle odborníků ze Zemědělské agentury činily v některých podnicích až 50 %. Sója totiž nasazuje lusky velmi nízko a proto je nutné velmi kvalitní urovnání pozemku a použití vhodné a dobře seřízené sklizňové techniky. Ne každý podnik má však vhodnou moderní techniku, staré kombajny totiž nemohou vysekat nízké strniště. Další příčinou nižších výnosů bylo podle slov ing. Holečka velké zaplevelení pozemků. Sucho v době aplikace herbicidů způsobilo jejich nižší účinnost.
Obecně však nižší lze nižší výnosy přičíst chybějícím zkušenostem s pěstováním sóji. Ty však pěstitelé rychle získávají. Ani letošní nižší výnosy je od jejího pěstování neodradili a jak jsme se v Zemědělské agentuře dozvěděli, chystá se v příštím roce osev 2500 až 5000 ha kanadských odrůd sóji. Ani odbytu domácí produkce sóji se není nutné obávat. Vždyť letošní úroda si snadno našla své kupce a díky velmi dobré kvalitě její část dokonce využili i domácí potravináři. Podle ing. Holečka nejsou i díky situaci v Evropě šance na rozšíření pěstování sóji u nás nezanedbatelné.
